Zdravím vespolek, dost možná budu za úplného blbce, ale věřím, že sdílení by mohlo někomu do budoucna pomoct.

Z nějakého důvodu se mi za poslední týden stalo dvakrát, že mě na nádraží (jednou v Brně na hlavním a podruhé v Praze u Masaryčky) někdo zastavil se stresujícím a důvěryhodným příběhem o tom, jak se nemůže dostat domů (hrozně daleko samozřejmě), z nějakého důvodu u sebe nemá žádné peníze a potřebuje půjčit, po příjezdu domů pochopitelně vše vrátí. Mějte mě za naivku, ale já se ze všech sil snažím věřit tomu, že ve světě je nějaké dobro, a že by si lidé vzájemně přeci mohli důvěřovat. Chci věřit tomu, že když pro někoho udělám dobrý skutek, je to přeci správně.

Peníze jsem doposud neviděl, na jedny čekám asi týden, na druhé zatím dva dny. Nemůžu s jistotou tvrdit, že jde o podvod, ale všechno tomu začíná nasvědčovat. Setkali jste už s něčím takovým? Je to nějaká “známá” forma podvodu? Nebo máte naopak nějakou dobrou zkušenost? A pokud se jedná skutečně o podvod, jaký je postup? Pomůže s tímto policie?

Především mě to neskutečně mrzí, snažím se přistupovat ke světu otevřeně, pomáhat lidem, být milý, a co z toho mám? Předem se omlouvám všem, kteří skutečně potřebují pomoct a tihle lidé vám to kazí, protože ode mě už zřejmě nikdo nic nedostane.

Přikládám ještě článek, který jsem k tomuto tématu našel, moje zkušenost zřejmě skutečně není ojedinělá: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/podvod-penize-nadrazi-praha-olomouc.A230905_113933_praha-zpravy_vich

Závěrem asi pokud vás někdo s něčím takovým osloví, kašlete na to a jděte dál.

by ThePhantomJoker

40 comments

  1. >Především mě to neskutečně mrzí, snažím se přistupovat ke světu otevřeně, pomáhat lidem, být milý, a co z toho mám? Předem se omlouvám všem, kteří skutečně potřebují pomoct a tihle lidé vám to kazí, protože ode mě už zřejmě nikdo nic nedostane.

    Dokud se clovek nepouci to je nomalni.

    Je to podvod samozrejme.

  2. Je to podvod, taky jsem loni v létě naletěl. Úplně stejný postup jako popisuješ.

  3. Občas jsem v Praze potkával borce co potřebují dvacku na autobus domů do Kolína. Měl to právě vychytané, že rovnou ukazoval občanku s bydlištěm v Kolíně. Nevím co to bylo autobus, ale musel hodně mastnej, týpka jsme tam totiž vídali celkem pravidelně 😀

  4. V poho, na to jsem naletěl už před 20 lety na škole v Brně. Starej trik.

  5. Naprosto easy zkouška jestli je to podvod. Řekni “jistě, nechte mě vám koupit lístek” a sleduj reakci. Neuvěříš jak rychle se srdceryvný příběh změní.

  6. Dávám 20-50Kč za umělecký dojem s vědomím, že je to dobře nacvičená scénka.

  7. Asi před pěti lety se mi něco podobnýho stalo v Praze, chlápek tvrdil, že veze vnučku po operaci menisku, zapomněl v nemocnici peněženku a potřebuje prachy na benzín. Byl hrozně neodbytnej. Sliboval, že mi pošle na účet dvojnásobek. Samozřejmě, že jsem ty prachy už neviděla.

    Po dvou letech mě takhle na ulici znovu někdo oslovil, možná to byl dokonce ten samej chlap. Rozhodně měl stejnou historku. Jakmile se dostal k vnučce po operaci menisku, tak jsem mu řekla, že to už jsem jednou slyšela. Zamumlal něco v tom smyslu, že se omlouvá a utekl. Pak jsem se tenhle druh podvodu snažila vygooglit, ale nic jsem nenašla.

  8. Já tak čekám už 13 let. Číslo účtu zůstalo stejný, telefón taky a ty peníze né a né přijít. Počkám ještě 13 let.

    Lidé jsou bohužel i zlí, tomu se nevyhneš. Akorát to chce naučit se nepodléhat emocím a rozpoznávat náznaky, že něco nehraje.

  9. Klasika. Na místním nádraží mě takhle otravoval ten samej týpek několikrát do týdne. Když vidím, že ten člověk fakt potřebuje, klidně mu na jízdenku dám. Když vidím, že by to utopil v chlastu, tak na něj seru.

  10. Je to podvod, když jim nabídneš, že jim teda ten lístek na vlak rovnou koupíš, tak je to najednou přejde, chtějí jen hotovost.

  11. Hele je to podvod… Ale tak spis to ber tak, ze jsi zaplatil za tu zivotni zkusenost, oni ti v podstate prodali sluzbu, ted budes mnohem obezretnejsi clovek a budes se snazit vic proverovat a tak… V podstate jsi z toho vysel hrozne levne, nektery lidi se takhle pouci treba s milionama…

  12. Potřebuju pomoct. Snažím se dostat na Jamajku, ale cestou jsem ztratil všechny peníze. Byl byste té dobroty a pomohl mi tady najít veřejné záchody?

  14. Kolem Masarycky pan prochazi casto. Jednou me taky nachytal, ovsem zapomnel muj oblicej a druhy den u me znovu schanel penize na vlak😅

  15. To je ti 10 let? Byl jsi na nádraží poprvé v životě? Tohle je snad nejčastěji story všech nádražních žebráků.

    Chceš to řešit přes Policii? Pane Bože, kolik jsi jim dal?

  17. Mě nějakej rom u Grandu v Brně ukazoval stvrzenku s “posledním” zaplacený nájem a soudní papír, že má v péči děti (se skvrnami od kafe) se storkou, že nemá jak zaplatit nájem a jestli s ním pudu vybrat z účtu.
    Poslední dobou se s tímhle xindlem roztrh pytel

  19. Joo poslední dobou se se scammerama roztrhl pytel no. Naletěls kámo, spočítej si kolik jsi za to dal a ber to jako cenu za poučení pro příště.

    Ženě nejvíc píšou lidi s rakovinou, co jí chtěj za malej poplatek odkázat všechny svoje peníze. Řešíme tak, že těm lidem vysvětlujeme, že maj zasraný štěstí, protože jsme zrovna vynalezli univerzální lék na rakovinu a za malej poplatek jim to pošlem a zachráníme jim život

  20. Taly se mi to stalo při přestupu v Praze, když mě o týden později zastavil znova na stejném místě, začal jsem pochybovat.

  21. Je to jeden jeden z nejstarších a nejklasičtějších podvodů. Ale stane se, když to neznáš, naletíš snadno. Ale cením si odvahy, žes to sem dal, aspoň se o tom dozví víc lidí, co to ještě třeba neznají

  22. Stala se mi stejná blbost na hlavním nádraží v Brně. Typek mluvil Slovensky, dal mi i číslo, kterým mě prozvonil.. detaily si už přesně nevybavuju ale byl velmi důvěryhodný a ja velmi důvěřiví… stalo se to tak cca před rokem a do teď si na to občas vzpomenu, jaka pitomost to byla. Aspoň jsem se poučil a nikomu nevěřím -_-

  23. Moje standartni odpoved je “nenosim u sebe penize”

    Nelzu… proste nenosim, nepocitaje desetikacku na vozik a tu nedam, uz je pamatecni.

  24. Jen drobná filosofická vložka… Pomáháme druhým, protože je to správné, ne abychom z toho něco měli.

    A také pravé osvícení přichází v momentě, kdy člověk dokáže rozeznat někoho, kdo pomoc opravdu potřebuje, od podvodníků, co s ním zkouší lidově řečeno vyjebat.

    Není dobré pomáhat věž přemýšlení, ale ani na pomoc ostatním úplně rezignovat a stát se paranoidním.

  25. Jsem naivni povaha a na nadrazich jsem takto nechal vic penez, nez jsem ochoten pripustit.

    Taky se obtizne vyrovnavam s predstavou, ze nepomuzu nekomu, kdo to bude opravdu potrebovat. Nevim, jak ty lidi bezpecne rozeznat. Zaroven nechci zit ve spolecnosti, kde se odmita nekomu pomoci ze strachu z podvodu. Ale kdyz je ten podvod takto casty, tezko z toho ven.

  26. Extrémne mi vadia zločiny ktoré využívajú dobrosrdečnosti iných. Takým zločincom prajem aby sa im to vrátilo a skutočne boli odkázaný na pomoc druhých.

  28. Obvykle jim navrhnu, že s nimi půjdu k pokladně a koupím jim lístek kam potřebují. Překvapivě vždycky odmítnou.
    Když přijdou a řeknou popravdě že potřebují na chlast nebo cigára tak do cca 50,- věnuju.

  29. Charita s příběhem, velmi stará forma obživy. Já osobně rád patronuju aby se kreativní pud udržel jako báze přežití.

  30. Pred par lety jsem takhle vzala stopare, starsiho pana z Jiznich Cech, ktery se zrovna vyskytoval u nas na Severni Morave. Vzala jsem ho asi 50km po moji draze do vetsiho mesta, cestou si vyslechla jeho zivotni pribeh vcetne toho, jak se na nej nastvala jeho stara, ktera mu ujela v jeho aute, kdyz se sel vycurat na benzinku, a tak u sebe nemel ani tu penezenku. Ja blbec jsem s nim jeste sla vybrat penize do bankomatu, mel mou adresu, cislo uctu a dusoval se, ze nejpozdeji za tyden to posle zpet. No, neposlal.

    Bylo to obdobi, kdy jsem penize rozdavala hodne, byt jsem na to nemela, a nikdy se mi nic z toho nevratilo – jak financne, tak treba formou nejakeho skutku. Pokud chces nekomu cizimu dat penize, tak dej, ale necekej, ze se ti to vrati.

  31. Často jsem jezdil EC vlakem z Prahy do Berlína…skoro pokaždé tam byla skupinka lidí co NUTNĚ potřebovali pár euro na vlak domů. Byl to jak raid, každou cestu.

  32. Na Hlavním nádraží v Praze takhle pravidelně posedává jedna bába na schodech. Typický nacvičený zoufalý výraz, příběh ze nemá peníze na vlak (někam daleko) a tak. No jenomže já pravidelně využívám průchodu z nádraží na Žižkov, tak ji tam vídám poněkud často. Jednou jsem už musel na to upozornit postarší pár, který jí na to naletěl. Nebyla šťastná, pochopitelně.

  33. OP byl poprvý venku a potkal bezdomovce? Jinak si nedokážu vysvětlit že na tohle ještě dneska někdo naletí.

  34. Jo, ze mě takhle týpek vytáhl stovku na léky na nemoc, se kterou se léčím taky. Takže vím, že tolik, kolik po mě chtěl vážně nestojí. Vymluvil mi díru do hlavy no. Good job I guess, od té doby peníze nikomu na ulici nedávám. Pokud přispívám, tak přes oficiální sbírky.

  35. ČR je docela dost sociální stát, když opravdu nemáte na lístek (ukradli Vám věci nebo podobně) jde zajít na MÚ v tom městě, kde se nacházíte a lístek by Vám měl být koupen městským úřadem

    Alespoň tak nám to vysvětlovala učitelka na střední na semináři ZSV, co si ještě pamatuju

    Takže posílat scammery na MÚ by mělo být valid, protože by tam ten lístek fakt měli dostat

  36. Co to tu tak čtu, tak mě trochu mrazí. Sám jsem byl jednou v situaci, kdy jsem se v zimě probudil na konečný metra bez mobilu a peněženky, a neměl jsem jak se dostat domů (do příměstskýho busu vás bez kupónu nebo lístku řidič ani nepustí). Chodil jsem po autobusáku a prosil lidi o dvacku na bus abych se dostal domů do tepla za rodičema a takhle průhlednej jsem si v životě nepřipadal (asi tomu nepomoh můj vzhled vzdornýho teenagera). Zachránil mě nějakej mladej člověk, co jako jedinej mezi všema těma babkama a maminama byl ochotnej vůbec uznat moji existenci a dal mi dvacku. Jinak bych tam snad umrz nebo nevim.

    Prosím lidi, nerezignujme tak snadno na pomoc ostatním. Jasně že dávat prachy úplně každýmu je naivní, ale to neznamená, že nejsou lidi, co fakt potřebujou pomoct. Ať už zrovna teď nebo pravidelně. Kupte si vobčas ten Novej prostor, dejte občas přátelskýmu houmíkovi dvacku, i kdyby byla nakonec jen na krabicák…

  37. Úplná klasika na každém větším nádraží. Je mi líto, že jsem kvůli nim třeba někdy odmítl někoho v nouzi.

    Ale nedávno jsem nějaké paní co tvrdila, že si někde zapomněla kabelku, koupil svačinu a pití, protože fakt vypadala vyčerpaně a zmateně.

  38. Bohužel se mi něco podobného stalo loni v zimě na nádraží ve Vídni. Mladík ze Slovenska mi tvrdil, že mu propadl ISIC, ale že si koupil studentskou jízdenku, tak jestli bych mu nepůjčila. Byla jsem tehdy po 12 hodinovém letu a navíc mi den předtím umřel pejsek, takže jsem chtěla, aby alespoň někdo měl pěkný den, tak jsem mu půjčila. Že to byl podvod mi došlo až po 5 hodinách v cílové stanici. Od té doby na nádraží maximálně poradím s nástupištěm, ale peníze už nikdy cizímu člověku nepůjčím.
    Mrzí mě, že je to tak časté a že jsi taky na svou ochotu doplatil, ale to je bohužel život. Stačí jedna slabá chvilka nebo chvilka nepozornosti a je to. Ale dějí se i horší věci, jen je třeba se z toho poučit a jít dál.

  39. Párkrát (max 5x) když jsem takovýho týpka potkal, jsem se zeptal jestli to ve skutečnosti nechce na chlast. Když řekl že jo, tak jsem mu dal stovku. Když řekl že ne, a pak si to rozmyslel tak stejně měl smůlu.

  40. Tak v 99 % případů jen chtějí vylákat peníze, a už z toho důvodu nikdy nikomu nedávám. Ale jednou jsem potkal někoho, komu jsem věřil, že by je použil skutečně na autobus (ale stejně nic nedostal): šlo o známou “firmu” od nás z vesnice (teď asi sedí v kriminále), takže já ho poznal, ale on mě spíš ne. Jenže já ho potkal v Hradci, což je asi 40 km daleko a vytáhnul na mě historku, že ho včera odvezli na záchytku a nemá se jak dostat domů. Kombinace toho, že to je alkáč, ale obvykle nežebrá, mě obzvlášť zpětně přesvědčuje o tom, že by ty peníze skutečně použil na autobus.

Leave a Reply