Jelikož tu neustále vídám řeči typu “humanitní obory jsou špatně uplatnitelný”,”nevytváří žádný hodnoty a absolventi filosofických fakult apod. skončí v mekáči, protože nic jinýho stejně dělat nemůžou”, “financujeme tu neomarxistickou mládež na genderových oborech” apod., všichni to známe. Doporučuji vám všem tohle video od Davida Jirsy, učitele na VŠ, který se v něm přímo tímhle zaobírá a statistikami tyhle mýty vyvrací. Popravdě poslouchám tyhle kecy pořád dokola i přesto, že nic se mě to přímo netýká, a hrozně mě to irituje, protože máloco z toho je pravda a jen tím demonstrujete svoji neznalost (ale jo, je to pochopitelný, protože tyhle mýty jsou každodenní chleba snad jakýkoliv diskuze na netu, a je to fakt smutný).
by K8_15
26 comments
Tento názor je dle mého naprosto hloupý. Vnímám to jako obrovský problém, protože lidé, kteří jsou vzdělání v těchto humanitních vědách jsou v podstatě nepřátelé populistů a extremistů. A děti je třeba učit občanské nauce, pravidla etikety, státní správa, právníci, to všechno jsou humanitně zaměřené obory.
Samozřejmě, že jsou humanitární obory na hovno,
pokud nečteš, nekoukáš na filmy/seriály, nepotřebuješ mluvit cizím jazykem, nemáš mentální problémy, vyznáš se bez mapy, …
Nedivím se, že takový lidi na ně furt nadávají.
Objeví humanitní obory největší objev tohoto století – termojadernou fúzi?
Nechme se překvapit…
Já to beru jako krásnou příležitost rovnou vidět, jestli si ten člověk vidí dál než na nos nebo ne… Takovej hezkej filtr na lidi (samozrejme mluvim o tech co to tvrdi)
Taky dobré video od Patrika Kořenáře [https://www.youtube.com/watch?v=f-RFzZI7lp8](https://www.youtube.com/watch?v=f-RFzZI7lp8)
Tak není humanitní obor jako humanitární obor… Některé jsou užitečné, některé zbytečné a pak tu máme věci jako historie lesbických tanců. Gender studies, krásný příklad naprosté zbytečnosti.
Osobne jsem nazorove nekde uprostred – chapu jejich uzitecnost, mam ale problem s tim, kolik to kazdy rok vyplivne lidi, kteri maji podprumerny potencial opravdu delat neco v oboru.
Ale mam podobny problem s vetsinou vysokych skol – jen proste u techto oboru to jde casto nejvic videt. To ze nam skoly chrli tisice techniku, programatoru atp.. vlastne tolik nevadi, protoze IT neustale vsude extremne roste a lidi je i pres to nedostatek. A i spatnej programator dnes bohuzel praci najde snadno.
Četl jsem článek frajera ze Států, co vystudoval, myslím že Egyptologii, nebo nějaký podobný předmět. Celý nadšený chtěl pracovat v oboru, jen aby zjistil, že jedinná možnost jak pracovat v oboru je učit na univerzitě další generaci budoucích absolventů Egyptologie.
Humanitní obory jsou potřeba (sám žiju s památkářkou/historičkou), ale i sám vidím, že uplatnění absolventů je docela problém, pokud chtějí pracovat v oboru. Buď máš štěstí a najdeš flek někde na odborném pracovišti kteých je jak šafránu (archiv, muzeum, NPÚ…), nebo jsi basic průvodce s minimální mzdou co denně kouká na tlupy slintajících muflonů, nebo prostě smolík…
Fakt ta chlupatá věc na videu řekla, že si elektrikář nenajde práci?
Není humanitní obor jako humanitní obor – právo a mongolistika jsou humanitní obory, ovšem uplatnění na trhu práce bude trošku rozdílné.
Existují humanitní obory/vědy které jsou potřebné a žádoucí jako např. historie, žurnalistika, psychologie, jazykověda apod. Pak tu jsou humanitní obory jejichž úžitek je v dnešní době dost pomíjivý tzn. teologie, religionistika, filozofie no a pak tu máme humanitní obory které jsou doslova nežádoucí a pro společnost destruktivní tzn. genderové studie.
Problém humanitních oborů je takový že produkují neskutečné množství lidí kteří nemají nic moc co nabídnout. Běžný člověk totiž v životě potřebuje víc někoho kdo mu třeba upeče chleba a opraví auto, ne někoho kdo studoval historii islámu.. Nejde ani tak o to jaká je “užitečnost” daného oboru ale o to jak daný obor naplní potřeby společnosti.
Pravidlo číslo 1: pokud protistraně jako argument doporučíš si pustit video nebo něco přečíst, máš téměř stoprocentní jistotu že to neudělají. Pokud jim ty argumenty chceš předat, musíš na přímo ty sám. Je to voser, častokrát musíš opalovat to samé dokola, ale jinak to nejde.
Hledět na vědění a výzkum čistě z finančního hlediska je už tak zcestný postoj, který apriori hodně lidí má. Ne nutně všechno, co se na univerzitách vyučuje, musí mít nějaké přínosné provázání do ekonomiky. Některé věci je prostě vhodné studovat jen pro to samotné rozvíjení vědění.
Na debatu samozřejmě je, kolik lidí by se realisticky mělo na tyto studijní programy každoročně nabírat, o tomhle názor nemám, protože nevím, kolik vzdělání jednoho člověka na FF stojí v porovnání se vzděláním člověka na nějaké přírodovědné nebo technické škole, kde kromě samotného personálu je ještě nutné financovat spoustu přístrojů atd.
Každopádně, co jsem se naposledy koukal, tak vysokoškoláci na humanitních oborech dělali asi jen 12% veškerého VŠ studentstva. Největší podíl, skoro třetinový, dělali studenti ekonomiky a administrativy. Divím se, že místo lidí co studují humanitní věci, nejsou lidi častěji kritičtí o té obří hordě lidí, kteří studují ptákoviny jako management.
S typickým českým zápecnickým kreténismem si nemá cenu kazit den. Potkává se v něm hned několik charakteristických rysů – rabidní antikomunismus založený na ignoranci, animální rusofobie, antivědecké postoje typu “voteplování nejni” podobně republikánské zaostalosti, sobectví a primitivismus maskovaná za “sociální darwinismus”, a podobně.
Ja jsem datovy inzenyr, ale vzdycky jsem chtel studovat filozofi. Rozhodl jsem se ciste pragmaticky pro lepsi mzdu a filozofii jsem si nechal jako konicek. Presvedcit svet o prospesnosti filozofie se mi urcite nepovede, ale jsem rad za kohokoliv, kdo s tim dela trochu osvetu.
Vetsinove se setkavam s naprostym nepochopenim podstaty filozofie a s jejim podcenovanim, nekdy i s totalni ignoraci. Chapu, ze napriklad veda jako takova prinesla spoustu poznatku o tom co je a jak co funguje. Takze kdyz se bavis o cemkoliv, veda zastava “objektivni” zbusob poznani pravdy. Akorat ze casto pro fenomeny normativni je i empiricka veda proste kratka.
Humanintni vedy casto prichazeji s metodami, ktere proste maji obrovske limitace jen proto aby byly konzistentni s vedou. Mezi tim, co je a co ma byt je velky rozdil a casto si tohle lidi pletou. To ze ma trojuhelnik tri strany je apriorne analyticky soud a shodnem se na ton vsichni. To, ze je demokracie nejlepsi zpusob vladnuti je uz trochu slozitejsi a to co je eticke a neeticke je pro nekoho naprosto ezo obor.
Skoda, ze se o tom jednoduchem rozdeleni na deskriptivni a normativni moc nemluvi.
Nebo na to udělal video Patrik Kořenář (kanál Spiknutí).
Tuhle averzi k humanitním oborům v Česku úspěšně zaseli a 40 let pěstovali bolševici. Po revoluci pak na ně navázali jimi odchovaní pionýři klientelistického kapitalismu východního typu v čele s inženýry Klausem a Zemanem. Inženýrská odysea 2.0. V určitých kruzích dodnes populární.
Já mám určitý vhled do všech třech základních typů oborů (exaktních, humanitních i technických) a každý má své pro a proti. Je pravdou, že u humanitních oborů je méně “hard” znalostí / dovedností, než u jiných oborů, proto se zdají absolventům jiných oborů nezaslouženě snadné. Například uznávaný profesor logiky na FF MUNI říkal, že nejtěžší kurzy dělá pro informatiky, normální pro filosofy, a nejlehčí pro právníky… Lidi z technických oborů jsou zase “fachidioti”, kteří věnují svůj čas svému oboru a širší svět, pokud mu věnují pozornost, poměřují touto optikou. V exaktních oborech (matematika, teoretická informatika, atd.) jsou zase dost často autisti…
Ale pokud mají lidi přesahy a dokážou například aplikovat trénink v exaktním přemýšlení i na humanitní svět kolem sebe, tak dokážou vidět zajímavé souvislosti a být velmi moudří. Příkladem může být již zesnulý profesor Jan Sokol, který byl filosofem, pedagogem, kybernetikem/programátorem i politikem a ministrem.
Co se týká uplatnění, tak je jasné, že některé obory potřebují víc vystudovaných osob, jiné méně. Proto nejsem proti specializaci i třeba na ony zmíněná “genderová studia”, ale určitě by to nemělo být tak, že každý středoškolák bude chtít jít do tohoto oboru, protože ta uplatnitelnost v ekonomice není velká… Na druhou stranu třeba ekonomové si v poměru jejich hard-znalostí k tomu, co si vydělají, vedou lépe než technické profese, zejména pokud se dostanou do manažerských pozic, které většinou díky svým soft-skills snadněji získávají než nějací techničtí nerdi.
Nám technikům chybí více filosofie a filosofům zase více té techniky 😀
Tohle je jedna z věcí, která mě jako studenta filozofické fakulty (bude ze mě učitelka, až dokončím magistra) vyvádí z míry. Z mých zkušeností tyto bláboly říkají hlavně lidé s nulovým povědomím o tom, co se na filozofické fakultě/humanitních oborech vlastně studuje (často si lidé myslí, že filozofická fakulta = student filozofie) a že například spouta učitelů vystudovala fildu a ne pedagogickou fakultu.
U nás na oboru neexistuje nikdo, kdo by se nesetkal se zesměšňováním naší fakulty nebo našeho oboru.
To se bohužel řeší už od vzniku humanitních věd.
povieme si az si nebudes vediet najst pracu s platom nad 40k v hrubom
Můj osobní “problém” je kapacita. Nepochybuju o tom, že jsou to obory, které potřebujeme. Ano, hodí se nám mít arabisty, japanology nebo třeba specialisty na cyrilici. Je důležitý se téhle oblasti věnovat a zlehčovat ji je blbost.w
Ale konkrétně tyhle “niche” specializace uživí hrozně málo lidí, takže uplatnitelnost v oboru není obrovská. Ano, je fakt že absolventi jsou šikovní v tom, že se umí snadno rekvalifikovat na jinou odbornou činnost, ale pokud je jedna z hlavních kvalit oboru to, že dovedu snadno dělat něco jinýho, tak je to minimálně divný.
Nemam ty kecy rad, protoze pro kazdeho je uzitecne a zajimave neco jineho.
Ale uzitecnost pro spolecnost urcuje trh – to, co vydelava, protoze to lidi poptavaji, je nejak uzitecne, maji z toho prospech, a naopak.
Proto jsem zastancem skolneho. At si kazdy studuje co chce, ale bude muset dopredu pocitat s tim, aby jeho investice do vzdelani se promenila pote v prijem, az bude pracovat. (s tim samozrejme musi jit ruku v ruce snizeni odvodu kazdeho)
Stejne jako nikdo neplati treba ridicsky prukaz soferu autobusu/kamionu (i kdyz dnes dost firem ano, protoze je to investice), stejne jako mne nikdo neplatil desitky ruznych kurzu, kterymi jsem si zvysoval kvalifikaci atd., stejne tak by nemel nikdo platit druhemu studia genderu (architektury, vytvarneho umeni atd.).
Samozřejmě, že je hloupost zatracovat humanitní obory jako celek. Jak tu zaznělo, jedná se o abstraktnější přínos než v případě STEMu, nebo průmyslu. Nicméně problém vidím v tom, kolik těch oborů vlastně je, a kolik lidí se tam hlásí. Těch pozic moc není a většina lidí “defaultuje” do toho jít na fildu, i když je to vlastně moc nezajímá, jen aby měli titul.
Uminusujte me do zapomneni, ale ty jeho “argumenty” jsou naprosto zcestne. Zamenuje pricinu a nasledek. Kdyz nekdo vystuduje VS, tak to znamena, ze ma nadprumerne studijni predpoklady a vyssi inteligenci/pili/whatever. Nadprumerne schopny clovek si tu praci vzdycky najde a sermovat statistikami nezamestnanych absolventu ucnaku, kde skonci vetsina lidi, co nemeli na vic, je naproste argumentacni peklo. Ten absolvent filosofie si praci v kanclu najde vzdycky a bez pravopisnych chyb by psal i kdyby tu filosofii nevystudoval.