Sadaři sčítají škody po nebývalé vlně mrazů, která přišla po extrémně teplém období. Nejhorší situace je v níže položených oblastech, kde stromy začaly kvést nejdříve. „Tam jsou fatálně zničeny všechny druhy,“ říká v rozhovoru Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie. Na většině území Česka podle propočtů organizace zmrzlo téměř všechno ovoce. Naději dává jižní Morava. Tam ale s napětím očekávají dnešní noc, kdy má mráz dorazit i tam.

Samozřejmě to sledujeme celoročně, na počasí závisí celá zemědělská produkce. U sadů je to o to horší, že v době jarních mrazíků jsou v květu a mají čerstvé malé plůdky, které jsou klesajícími teplotami nejvíce ohroženy. To se ale stává běžně, v podstatě každý rok, a ty rostliny s tím počítají. Proto i květní násada je obrovská. Například u peckovin tak stačí na plnou úrodu deset procent květu, u jádrovin pětina.

Ale v letošním roce to bylo celé jinak. Jaro začalo extrémně brzy, únor měl v podstatě teploty dubna. Byl teplejší o 6,5 stupně Celsia, jabloně nám tak začaly kvést o měsíc dřív a peckoviny o tři týdny. A do toho přišla týdenní vlna mrazů, což ale nebyly klasické přízemní jarní mrazíky. Šlo o advekční mráz, což je studená arktická fronta a s ní zimní, severní mráz. Šlo o celonoční mrazy, kterým řada oblastí čelila několik dní po sobě, mrzlo třeba deset hodin v kuse. A to začalo fatálním způsobem poškozovat porosty.

Lze tedy už nyní odhadnout rozsah poškození?

Už nyní můžeme říci, že bez rozdílu ovocného druhu, tedy i jabloně, které jsou odolnější a snesly by v zeleném poupěti ještě před otevřením třeba −3,5 °C, je většina ovocných stromů v Česku zmrzlá fatálně, ze 100 %. Střední, severní, východní a západní Čechy jsou prakticky ze sta procent zmrzlé. Jabloně, třešně, višně, hrušně, bez rozdílu odrůdy, zmrzlo všechno… Z ovocných stromů tam není nic. Trochu lepší je situace v jižních Čechách, kde mrzlo jen jednou. Ale byly tam −4 °C, tam mohou mít odhadem deset až třicet procent úrody zachované.

Zdroj: https://denikn.cz/1411948/jako-kdyby-verili-ze-je-zeme-placata-pozor-na-klimaticky-pragmatismus/?ref=tit

Takhle a mnohem vážněji vypadají dopady postupující klimatické krize. Jediným řešením je co nejrychlejší dekarbonizace, náklady neřešení klimakrize řádově převyšují cenu dekarbonizace, nedělat nic znamená zničit českou ekonomiku, krajinu i zdraví lidí.

by First_Platypus3063

13 comments
  1. Tldr ale postezuju si. Půl zahrady je v hajzlu. Co nešlo schovat umrzlo. Třešně, jablka, ořechy, okrasné rostliny a stromky, vše pomrzlo protože to nahodilo listy / květy o měsíc dřív kvůli nebývalému teplu.

  2. To není možný, všichni odmítači ekologické politiky přece říkají, jak klimatická změna zemědělství pomůže, že díky vyšší teplotě a koncentraci CO2 všechno poroste rychleji a radostněji. Nechceš nám snad tvrdit, že tihle rozumbradové, kteří nemají absolutně žádné vzdělání v oblasti klimatologie a povětšinou ani v zemědělství, by si vymýšleli!?

  3. “náklady neřešení klimakrize řádově převyšují cenu dekarbonizace”

    You sure ?

  4. Ale jak může globální oteplování když mrzlo?!!!!
    Čekmejt aktivisti!!!!

    ^((/s))

  5. No a v zimě 1929 zmrzla půlka všech ovocných stromů… Problémy byly, jsou a budou, a větru, dešti neporučíš. Jediným řešením je adaptovat se, protože i ti nejoptimističtější výhledy říkají, že i kdyby teď lidstvo vymřelo a nevypustilo již ani gram, tak oteplování bude ještě nejméně sto let pokračovat.

  6. Toto se děje pomalu každý rok. Už jsem si zvykl, že nám třešně na jaře omrznou na sračku

  7. ~~globalni oteplovani~~
    ~~klimaticka krize~~
    lokalni omrzavani

  8. Nejsem zemědělec, takže neznám všechna rizika a problémy s tím spojené, ale docela by mě zajímalo, jestli s tím opravdu nešlo něco udělat, nebo prostě se zemědělci spoléhají na to, že je stát bude sanovat a nic navíc se jim dělat nechce.

    Protože o tom, že po těch horkých dnech přijdou mrazy se vědělo minimálně týden dopředu (díky zlepšující se IT infrastruktuře jsou předpovědi počasí mnohem přesnější a s výhledem na delší dobu než v minulosti), navíc duben je známý “aprílovým počasím”, kdy se v průběhu dubna mění počasí ze “skoro letního” na “skoro zimní” běžně.

    Teď byl v rozhlase rozhovor s ministrem zemědělství, že uvolňuje 2 miliardy Kč na sanace zemědělcům, ale že jim chce nakoupit i nějaké speciální svíce, které po rozestavení v sadech mohly ty mrazy zmírnit. Další možností je přehození nějaké lehké fólie přes ty stromy / keře, aby je aspoň trochu ochránila před tím otevřeným mrazem. Proč musí ministr takto ex-post nakupovat zemědělcům pomůcky a ti s tím nepočítají a nepřirpaví se na duben dopředu?!

  9. Evropa klimakrizi nevyřeší, tohle je na Indii, Číně a USA.

Leave a Reply