V poslední době mi celkem vadí, jak je pohlíženo na bydlení v paneláku, respektive paneláky a sídliště samotný. Nabízim (nejen) svůj pohled k diskusi a rád bych připomněl i nějaký fakta. Panelový sídliště samozřejmě mají nedostatky, ale myslim si, že většina lidí je hledá tam kde nejsou, což má za následek špatnej přístup k sídlištím a jejich revitalizaci. Oblíbený slovo v souvislosti s panelákama je "králíkárna", ale nevidím mezi panelákem a králíkárnou zádný pojítko. Vnímání sídlišť jako místa, kde bydlí hodně lidí na malý ploše je chybný, protože mnohem větší hustotu obyvatel má třeba i Žižkov, kterýmu nikdo králíkárna neříká a je to moc oblíbená lokalita. Namítám porovnat si sídliště se skoro jakoukoliv novodobou obytnou lokalitou s bytovkama. Nikdy jsem nikoho neslyšel nazvat takový bydlení králíkárnou, ale v principu jde přece o to samý – solitérní domy o 4-12 podlažích rozmístěný tak, aby všem svítilo do oken slunce, jak požaduje stále platná norma ze 70. let. Jediný rozdílný bydlení (když vynechám rodinný domy nebo řadovky) je v činžovních domech ve starý blokový zástavbě. Je úplně jedno jestli je bytovej dům z cihel, panelů nebo litýho betonu, pořád je to sídliště složený ze solitérních domů, protože bloky činžáků se přestaly stavět před 70 lety. Vůbec bych neřekl, že problémem je panelák a jeho vzhled, ale špatnej je spíš urbanismus sídlišť, kterej postrádá lidský měřítko a kvalitní veřejnej prostor. Jsou místa kde jsou paneláky uspořádaný tak, že má člověk z ulice podobnej dojem jako v prvorepublikový části města a k vytvoření skvělý lokality tam chybí málo. Vadí mi i spojování paneláků s komunismem, resp. socialismem, protože stavěný byly i na západě (viz. Bijlmermeer v Amsterdamu) a sídlištní struktura města je ve skutečnosti vynález modernistů, kterej se začal prosazovat po II. světový válce. Co někdo považuje za zlepšení, ale já vidim spíš jako hřebíček do rakve sídlišť, jsou barevný omítky na panelácích po zateplení. Idea při plánování sídlišť byla taková, že postupně zarostou zelení a paneláky z ní budou jen vyčnívat, což se sice někde částečně naplnilo, ale meruňkový, lososový, oranžový, limetkový, fialový a modrý omítky plánovaný nevýraznosti domů nepomáhají. Nebyly navržený jako architektura určená k tomu aby jí někdo obdivoval, a snaha paneláky barevně zvýraznit podle mě jejich estetice vůbec nepomáhá. Nejvíc by jim slušela bílá nebo světle šedá, případně drobný barevný barevný prvky jako zábradlí na lodžiích. Výraznější barevný, kvalitně umělecky pojatý zpracování fasády by pro rozveselení sídliště mohlo mít pár procent paneláků.
by ArchitektRadim
9 comments
Trochu off-topic, ale to s těma barvám je nějaká zvláštní česká úchylka. Fasády nemusí být všechny jenom bílí, ale proč, obzvlášť v Sudetech, je každej druhej barák natřenej tou nejhnusnější neonovou zelenou nebo oranžovou barvou?
Panelákem nejvíce pohrdá pražská šlechta, která bydlí v cihlovych domech, slyším to často od lidí v Praze.. Do paneláku bych nešel. Tito lidé dokážou nakazit i obyčejné lidi bez peněz, kteří vyrostli v paneláku. Pak samozřejmě pohrdá člověk z rodinného domu. Směšné je, že průměrný byt pro rodinu stojí dnes v Praze více jak 7 Mega a postavili ho za komunistů 🙂 potomci té pražské šlechty bydlí klidně do padesáti u rodičů a čekají až rodiče zemřou a budou dědit. Nekecám, měl jsem to v práci. Osobně si myslím, že záleží samozřejmě na lokalitě a hlavně umístění domu, bytu a okolí. Já bydlím v paneláku a mám volný výhled, přírodu padesát metrů, ale na metru jsem do šesti minut. Dá se, ale musí člověk hledat. Vážně bych neměnil. Žižkov, centrum a podobné lokality nesnáším. Raději někde na okraji Prahy.
Naprostý souhlas s těmi šílenými barvami! Ony ty fasády se dělaly před dost lety, kdy tyhle šílené barvy byly moderní i v bytech 🙂 V paneláku bydlím – protože musím (na vysněný dům zatím nemám). Má to své výhody i nevýhody, nejvíce mi vadí vzhled sídlišť (neupravené okolí, málo zeleně, panelák na paneláku) a za druhé a hlavně: davy lidí a špatní sousedé (rok za rokem čím dál více nepřizpůsobivých) – kteří bydlení tak znepříjemní a znechutí. Toto je pro mne hlavní nevýhoda paneláku a mít možnost, tak odsud zmizím hned.
Ono není sídliště jako sídliště. Mně přijde, že peak jejich kvality byl na konci 60.let a začátku let 70., pak to šlo z kopce. Je to jen osobní pocit, ale třeba sídliště Ďáblice mi přijde dotaženější než o něco novější Jižní Město.
Jsou ti lidé v místnosti s námi? Pokud někdo o panelácích mluví jako o králíkárnách, typicky jim jde prostě o lidi co preferují rodinný dům a všeobecně život mimo velké město a úplně stejně mluví i o novodobých bytovkách…
Koncept paneláku sám o sobě problém není. Problém je v tom, že k nám přišel v době, kdy se urbanistické plánování totál přeorientovalo na kvantitu místo kvality, takže taková sídliště mívají problém s vybaveností, parkováním, dostupností veřejné dopravy a celkově esteticky nedosahují kvalit starší zástavby. Což může za stigma “paneláku”. Takže tady se naprosto shodujeme. Jinak na panelákovém bytě s vyměněným jádrem a se vkusně opraveným exteriérem domu není vůbec nic špatného.
BTW, nechci znít jako pedant (ale stejně zním), ale příště to čleň do odstavců. Bude se to líp číst.
Je to tak. Jen doplňuji, že díky novým pražským stavením předpisům z roku 2016 už (v Praze) opět lze stavět klasickou blokovou zástavbu.
Kdyz nekdo vyrusta napriklad ve 150m2 vinohradskym byte se 3 metrovym stropem, tak se mu asi v panelaku hur zvyka. Ale samozrejme i zivot v panelaku ma svoje vyhody – napriklad deti maji vetsinou hodne kamaradu, vsichni se tak nejak vic znaji
Dneska uz maji lidi byty v panelaku hezky predelany, asi uz moc lidi nemaji umakartovy jadro a stejnou plechovou kuchynskou linku jako vsichni ostatni ve vchodu
1/4 Viedne sú rôzne bytové domy, komplexy, murované bytovky a na okraji aj paneláky aké poznáme my.
Na mnohých je aj dátum stavby a niekde aj architekt.
Kus z nich sú byty v rôznych sociálnych programoch.
Napriek tomu – najlepšie mesto na bývanie.
Ktovie prečo asi.