
S kámoši máme rezervovanou chatu ve vesnici pod Dolní Moravou.
Z předpovědi počasí nám je jasné, že bohužel o žádnou turistiku nepůjde. Budeme spíš na chatě hrát deskovky a bavit se.
Chata je zarezervová, má však smysl (resp. je vůbec bezpečné) jít do oblasti, kde má podle CHMI platit povodňová a dešťová výstraha nejvyššího stupně a má tam napadat cca 200-250mm srážek za čtyři dny?
by drmartyn
13 comments
Co zkusit vyřešit prachy za chatu zpátky? Důvod by mohl stačit že se nechcete utopit nebo bejt odplavení do Maďarska.
Pamatuju si, jak jsme takhle stanovali v rakouskejch Alpách při návratu z Itálie. Chytla nás blesková povodeň (jen jedna “malá” bouřka) a skoro nám uplaval stan i ve všema věcma. Auto zapadlý do bahna tak, že jsme museli čekat do dalšího dne, abychom vůbec mohli odjet. GL 😀
Řeším teď úplně stejný problém. Taky chata u Dolní Moravy😆
Přibalte raft a bude to nakonec ještě prdel
Jestli ta chata bude někde na břehu Moravy, tak bych nejezdila.
Řeším něco dost podobného, vypadá to že bude adrenalinový víkend i když měl být wellness a relax.
Pokud je to někde u vody nebo v lese tak zapomeňte. Jenom zaplníte už tak našponovaný krizový režim IZS, a to pokud se vůbec dovoláte. A nebo si nechcete připsat na bucket list evakuovaní Hindem AČR…
Tak záleží kde přesně ta chata je. U vody nebo v kopci?
Jestli chata neni nekde u potoka nebo reky tak pohoda ne? Pak staci zvazit, jestli se vam chce jet nekam, kde budete koukat z okna na dest.
Vem lyže , po blatě to pojede taky
ja bych se na to vykaslala, chata sice nemusi odplavat, ale mosty vedouci k chate jo… a mohou byt vypadky elektriny. Stejne budete zalezli v baraku celou dobu.
Já tohle zažil před patnácti lety, kdy nám propršeli čtyři dny na Šumavě. První den jsme hráli deskovky a karty. Druhej den jsme začali už od rána chlastat. Třetí den to samé co den předchozí. Někdy kolem půlnoci jsem nachytal dva moje kamarády (oba spořádání otcové od rodin) při orálních hrátách. Čtvrtý den jsem se pro jistotu vymluvil na práci a odjel dříve. Popravdě vůbec nechci vědět, jak by to pokračovalo.
Jako pamětník povodní 97 na Jesenicku si dovolím přispět:
Tl;dr: nestojí to za ten risk, tuplem jestli budete hrát deskovky, tak to můžete dělat doma a aspoň se postarat o vlastní sklepy apod.
Ona taková rozbouřená řeka nebo i nenápadný potůček není žádná prdel. Totiž nejde jen o tu vodu, ona sebou totiž vleče kameny, bahno, kusy dřeva, cihly, cokoliv semele. A má obrovskou sílu. Může dojít ke stržení mostů, zavalení přístupových cest bahnem, na cestách může stát/proudit tolik vody, že ani nebude vidět, kudy vedou, natož je projet, aby auto přežilo. Proud vám může auto taky odnést. Voda může podemlít koleje. Může se sesunout půda na vaši chatu, takže se nedostanete ven. Navíc ono nebude “jen” pršet, bude taky nárazový vítr. Může vám na barák spadnout strom, vymlátit okna. Můžou popadat stromy na elektrické vedení, nemusí fungovat signál. Neznáte terén, ani místní lidi, ani místopis – co budete dělat, kdo vám pomůže? Neznáte tu nemovitost – kde jsou pojistky, co jak těsní, je tam třeba nějaké nářadí? Jak se vysušíte, čím si zatopíte, co budete jíst, jak si budete vařit?
Děda mi vyprávěl o známé, kterou strhl vír vody do uvolněného kanálu. Ruce měla nad hladinou, ale nemohla se z té vody dostat ven. Její muž se jí snažil za ty ruce vytáhnout, ale nedokázal ten proud vody přeprat. Tak nakonec jí tu ruku jen přivázal ke sloupu a až za pár dní voda opadla, tak si ji vylovil mrtvou.
Není to prdel, nestojí to za to. Je to živelná katastrofa jako každá jiná, tajfun, hurikán, tornádo. Jen působí nevině, protože je to “jen” voda.