Držení psů na řetězu se v Česku chápe jako přežitek a už před více než deseti lety se proti němu postavil poradní orgán ministerstva zemědělství, Ústřední komise pro ochranu zvířat. „Trvalé držení psa na řetězu je ještě v některých (zvláště venkovských) lokalitách praktikováno. Komise nedoporučuje trvalé uvazování psů, a použití řetězu nebo jiného vazného materiálu nedostatečné délky považuje za týrání,“ formulovala své stanovisko. Podle ní je pro psy volné proběhnutí několikrát denně přirozenou potřebou.
Stanovisko komise je ale jen doporučení. „Držení psa na řetězu není v Česku nelegální, není v rozporu se zákonem,“ potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Postup majitelů lze napadnout pouze v případě, že porušují další podmínky, které se posuzují jako týrání zvířat a porušování zákona. Pokud je vznesen podnět, SVS případy řeší. “Tyto případy se řeší standardním způsobem – KVS hodnotí podmínky chovu, volnost pohybu, výživný stav zvířete, ale také chování – vůči majiteli, na volno), stav pozemků (zda je možné hodnotit, že zvíře je z řetězu pouštěno),” přiblížil Petr Vorlíček.
Držení na řetězu se nelíbí téměř sedmi tisícům lidí, kteří podepsali petici Stop řetězům. „Většina psů je na tak krátkých řetězech, že mají naprosto mizivý pohyb. A to je týrání zvířat. Mnohá zvířata vinou nezodpovědných majitelů je mají i zarostlé do krku a trpí bolestmi. To musí skončit,“ okomentovala svůj podpis petentka Romana Martínková.
Jiní upozorňují na to, že pes je smečkové zvíře a řetěz ho od ní odlučuje. „Pes je tvor společenský a lidé by ho měli tak brát a plně se mu věnovat. Pes by neměl být jakkoliv uvázán na jakémkoliv soukromém pozemku a držen ‘osamocen’ či někde zavřen, jelikož to má negativní vliv na jeho fyzický i psychický stav. Majitel psa by se měl rovněž postarat o dostatečnou socializaci zvířete, díky které se pes nestává agresivním a nebezpečným pro své okolí,“ zamyslela se Lenka.
Autorem petice je předseda spolku Zvířecí ombudsman, bývalý poslanec a náměstek pražského primátora pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči Jiří Pospíšil. Jeho domovská strana TOP 09 chce aktuálně zákaz řetězů vpracovat do novely veterinárního zákona. Musela by to schválit Poslanecká sněmovna.
Podle Pospíšila je dnes prakticky nemožné z řetězů úředně odvázat i týrané psy. „Majiteli psa stačí, když se kontrolorům veterinární správy vymluví, že pes je na řetězu výjimečně nebo na něm bývá jenom krátkodobě. Skutečně prokázat nehumánní uvazování se pak daří jen v případech, kdy jsou s ním spojena doprovodná poškození typu dehydratace nebo podvýživy. Naše změna má vést k tomu, aby byl za týrání psa považován už samotný úvaz,“ okomentoval návrh. Za porušení by měla hrozit pokuta, ale také zákaz chovu a odebrání zvířete.
Na Slovensku jsou řetězy minulostí
Zákaz, pokud se nejedná o psy služební během výcviku nebo chovu psů nebezpečných, už platí několik let na Slovensku. Pokuta se v sousední zemi pohybuje v přepočtu až okolo devadesáti tisíc korun. Tamní změna legislativy měla i velkou občanskou podporu. Petici za změnu podepsalo v roce 2021 téměř sto tisíc Slováků, podle průzkumu agentury Focus uvazování psů jasně odmítlo 62 procent obyvatel.
Slavný ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj nepsal jen obsáhlé historické fresky nebo romány s duševně rozervanými hlavními hrdiny. Věnoval se také pedagogice a často během toho otvíral téma práva zvířat. O psech na řetězu se věnuje jedna z jeho bajek v čítankách pro děti. Vypráví o setkání vyhladovělého vlka a dobře živeného psa domácího. Chtěl znát tajemství jeho blahobytné kondice a pes mu odpověděl, že dostává jídlo od svých pánů za hlídání dvora. „Jen za to vás lidé tak krmí. To bych já hned šel do vaší služby, neboť my vlci potravu jen těžko dostaneme,“ povzdechl si vlk. Pes ho pozval na svůj dvůr, že by mohli sloužit spolu a i pro něj se najde jídla dost. Ve vratech dvora ale vlk spatřil, že pes má na krku vydřenou srst. „Od čeho to máš, pse,“ zeptal se. Na to mu domácí hlídač odpověděl, že od řetězu. „Přes den mě přivazují na řetěz, a od řetězu se mi trochu srsti odřelo,“ připustil pes. A v tu chvíli vlk o nové zaměstnání a blahobytný honorář přestal mít zájem. „To s Bohem. Nepůjdu k lidem. Nebudu sice tak tlustý, ale budu na svobodě,“ řekl a odpelášil zpátky do lesů.
(Zdroj: L.N.Tolstoj: Rozprávky a bajky)