Ukrajinská zbrojovka Ukroboronprom loni v listopadu v komuniké oznámila spuštění licenční montáže českých pušek BREN 2 České zbrojovky, která spadá pod společnost Colt CZ, podobně jako výrobce malorážové munice Sellier & Bellot. I ten loni v létě podepsal smlouvu o výrobě munice na Ukrajině. Podle zmíněného prohlášení má na Ukrajině následovat úplná výroba českých pušek, aby zajistila lepší vybavení ukrajinských ozbrojených sil moderními ručními zbraněmi.
Umerov dnes napsal, že jednal o konkrétních krocích k urychlení poskytování podpory z ČR a rozšíření spolupráce, to v klíčových oblastech, jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.
„Některé z těchto zbraní jsou již vyráběny v České republice, u dalších jednáme o lokalizaci výroby na Ukrajině,“ poznamenal o nových společných projektech bez dalších podrobností.
„Česká vláda a zbrojovky nadále významně přispívají k naší bezpečnosti,“ zdůraznil ukrajinský ministr a poděkoval za tuto podporu.
Dánský model financování podle dostupných informací například pomohl k výrobě ukrajinských samohybných houfnic Bohdana, která loni na jaře dosáhla tempa deseti kusů měsíčně, jak oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Produkce podle něj dále vzroste.
Bohdana, vyráběná v západní ráži 155 milimetrů, byla poprvé nasazena do bojů o Hadí ostrov v roce 2022. Oficiálně byla přijata do ukrajinské výzbroje předloni, kdy se také objevila verze na čtyřnápravovém podvozku české automobilky Tatra.
Loni ukrajinská armáda díky dánskému modelu získala zbraně za 538 milionů eur (asi 13,5 miliardy Kč). Dánská vláda přispěla 125 miliony, Švédsko 20 miliony, Španělsko 2,7 miliony a 390 milionů představovaly úroky ze zmrazených ruských aktiv, uvedlo počátkem roku ukrajinské ministerstvo obrany.
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedený model financování podle ukrajinských médií znamená, že příspěvky zahraničních partnerů umožní přenesení výroby na Ukrajinu, což přispívá k posílení obranyschopnosti země i ukrajinské ekonomiky.
Ozbrojené síly členských států EU stále nejsou schopny se v rámci nynější sedmadvacítky rychle přesouvat. V nové zprávě o vojenské mobilitě v EU to dnes uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD) sídlící v Lucemburku. Organizaci vojenských přesunů mohou podle něj provázet významná zpoždění, způsobená například byrokratickými překážkami, ale také dalšími okolnostmi.
„Jeden členský stát EU v současné době vyžaduje, aby bylo povolení k přeshraničnímu přesunu oznamováno 45 dní předem. Tentýž členský stát však v naléhavých případech vydal povolení k přesunům vojenského vybavení na Ukrajinu do jednoho dne,“ všimli si auditoři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
