Proč je folklór v Čechách prakticky mrtvý?

I Brněnské městské části slaví hody. Mám pocit, že v Čechách na vesnicích se jde leda na ples.

Pro srovnání Střední Čechy cca 20 folklorních souborů vs. Jižní Morava cca 120 souborů.

by One_Equivalent_7099

18 comments

  1. **Pouze můj názor:** Vyšší míra urbanizace v čechách – více lidí žije ve městech a ti, co žijí na vesnicích, jsou většinou jen náplava, co si tam postavila barák. Tradice se většinou předávají v rodinách a pokud se tvoje děti odstěhují do města, většinou tím tradice skončí.

    Morava má všeobecně větší množství “agro vesnic”, kde žijou celé generace rodin a tudíž se tradice snáz zachovají.

  2. Protože jsme hodně nositelů tradic po válce odsunuli.

  5. U nás se hody slaví, problém je v tom, že obce nechtějí dávat příspěvky pro pořadatele, takže to nikdo nedělá.

    Například u nás kromě hodů stavíme májku, ale nikdo to nechodí kácet protože ta flaška vždy nějakýmu debilovi spadne na hlavu a policajty přestali bavit výjezdy. Ale víc se mi nelíbí že u nás pomalu šmekustr a klapači skoro vymřeli.

  6. Bo jsme dál.
    Spousta moraváku co jsou z vejšky reálně nic i historii, hodnotách a kultuře neví nic ale chodí na tyto slavnosti.
    Co to má za význam?

  7. Hele Čechy mají v podstatě 2 části:

    1) vnitrozemí, které je hlavně nárazník Prahy se spoustou náplavy

    2) sudety – pokřivený venkov způsobený odsunem Němců a osidlováni různými podivnými skupinami.

    Ani jeden z těchto regionů nemá dost opravdových starousedlíků na zachování nějakých tradic.

    Morava proti tomu má části, kde se pár set let vesměs nic nedělo.

  8. Řekla bych že v Jižních, Jihozápadních a Západních Čechách se to ještě taky dodržuje. 
    Naproti tomu já jsem ze Západní Moravy, střídavě jsem zatím žila na Západní a Jihozápadní a nepřijde mi, že by to tu bylo nějaké echt terno. 

  10. Na Vysočině na Havlíčkobrodsku byl nejtvrději prosazovaný komunismus právě v kultuře a vymazávání historie a zvyků. Praděda v neděli chodil do kostela a měl problém, prarodiče nechali mamku pokřtít a měli problém. Dokonce bylo zakázané i pálení čarodějnic, nakonec se konalo až když to místní výbor přejmenoval na “Ohně míru”. Školní výlet po místech z Foglara byl zakázaný, nakonec se konal až pod názvem “Pochod přátelství”, atd. atd. Kousek od nás je Číhošť, kde se odehrálo celé divadlo kolem Toufara.

    Vždycky když mi rodiče/prarodiče vyprávěli, co vše se v tomhle okrese za socíku dělo, tak mi absolutně nešlo do hlavy, jak mohlo Polákům zůstat katolictví prakticky bez ústupků a Moravákům všechny ty jejich zvyky, hody kroje. V Posázaví se lidový kroj neobjevil skoro sto let.

  11. Trochu sis odpověděl obrázkem z Kyjova, kde taky žádný folklor moc v minulosti nebyl, protože to bylo město. Kyjovský kroj je složený z krojů lidí, co docházeli do Kyjova z okolních vesnic a když se podíváš na historickou mapu JM, tak tam máš často mraky vesnic a jen pár měst, takže ten pravý vesnický folklor měl šanci se zachovat. Ve středočeském kraji naopak je více měst, ke kterym jsou často okolní vesnice tak nějak přifařeny a obecně se lidi ve městech chovali a oblékali víc měšťansky (moderně), tedy folklor upadal.

    Také jsem nedávno viděl mapu ČR, kde byla statistika, kde lidi v ČR zůstávají dlouhodobě a bylo vidět, že na JM se lidi moc nestěhují behěm života oproti zbytku ČR, tedy větší šance udržovat tradice

  12. Protože folklór je tradičně úzce propojený s vírou, která tu dlouhodobě byla utlačována.

  13. Jsem z Ústeckýho kraje a tady to taky všechno umřelo.

    Sem tam se bandy nalitejch puberťáků snažej na tradice navázat zdviženou pravicí ale jinak se už v podstatě nic nedodržuje.

  14. Já bych přidal jeden aspekt: Morava má široce uznávaná nářečí. Ty IMHO pomáhají udržovat identitu a s tím související folklór.

    Nářečí v Čechách? Neexistuje, jenom burani co neumí mluvit vlastním jazykem. Je to vidět i tady na r/czech, opakovaně se tu rozproudí diskuse plná stížností na otřesné prznění českého jazyka.

  16. Z pohledu člověka, který celý život žije v severních Čechách, sehrál velkou roli v úpadku folkloru poválečný odsun Němců. Ti zde žili od dob Přemysla Otakara II. a měli hluboké vazby na zdejší kraj. Po jejich odchodu sem byli dosazeni noví obyvatelé, bez vztahu k místu – například moje rodina sem přišla z Královéhradecka poté, co jim shořel statek. Dostali nový i s pozemky zde. (Dokonce tu ještě chvíli žili s Němci, což mi přijde šílené). Někteří lidé k majetku přišli snadno, jiní jen rabovali a zmizeli. Mnoho vesnic ještě donedávna neslo znaky poválečného rozvratu a mentalita dočasnosti a nezájmu o místní tradice se zde držela dlouho. Dnes se sice někteří snaží navázat na tradice, často lufťáci, ale moc lidí to bohužel nezajímá.

    V obecné rovině je nezájem o folklor – podle mě – součástí širšího kulturního úpadku. Lidé se celkově méně zajímají umění nebo kulturu, což je vidět třeba i na stavu architektury – mizí snaha o krásu a hodnotu, všechno se dělá účelově, bez hlubšího vztahu k estetice nebo historii.

  18. Protože oproti tomu Moravskému stojí za hovno. Minimálně hudebně, oblečením, i tanečně. Proč máme asi v Praze moravské folklorní skupiny a ne žádné české?

Comments are closed.