Bezhlavě mlátit dítě jestejně špatné jako ho netrestat vůbec.
Je mlatit a mlatit, pochybuju, ze ma vetsina trauma az do dospelosti z toho, ze jako dite dostali semtam na zadek kdyz prestrelili. Neco jinyho je kdyz si ty rodice na detech vybijej “zlo sveta” pomalu kazdej den..
Bohužel je tady pořád dost lidí, co si myslí, že fyzický trest = výchova, prostě jen z toho důvodu, že jinou výchovu neznají. Většinou mají pocit, že kdo občas nedá facku, tak svoje děti ignoruje a nechává je dělat si co chtějí.
Já svoje děti nebiju. Normálně je utřu kapesníkem.
Já nechápu, když se odpůrci “fyzických trestů” tváří, že plácnutí přes ruku je prakticky mučení – a jako mírumilovnou alternativu doporučí zaracha na m3síc nebo tak něco.
Já, Rakusan, na návsteve u kamarádú v Cechách.
Dcera kamarádú, tehdy 3-letá, na zacátku fáze zivota kde detí poznávají sebe jako individuum, byla “drzá”. Matka, kterou znám od svých 13-ti let, jí dala facku ze plesklo.
Za to chování bych u vlastní dcery ani nebýval zvedal hlas, proste bych jí býval vysvetlil konsekvenci jejího chování. V jednoduché reci to funguje, deti nejsou blbé.
Mám ted sám 2 1/2 letou dceru, nikdy jsem jí neuderil. I múj 5-ti letý syn neví co je facka. Obá jsou darebáci, a skousí vypátrat, kde jsou hranice jejich chování, jako kazdé díte v tom veku. Kdyz jsme nekde na návsteve tak dostávám komentáre, jak slusne jsou vychováni.
U nás v Rakousku by ta kamarádka na dva týdny dostala zákaz vstoupit do vlastního domu/bytu, policejne narízeno. Jestli by soud usoudil, ze to potrebuje víc, tak ten policejní zákaz padne a stane se z toho soudní zákaz na dobu nekolika mesícú, podle urcení soudce.
Ale vždyť je tu tolik lidí co je rodiče mlátili a “nic jim to neudělalo”
Sice třeba chlastaj jak duhy, neuměj navazovat zdravý vztahy, chytají denně road rage, skrývaj před nejbližšími finanční problémy atd. ale jinak jim to fakt nic neudělalo, vážně
Tahle zbytečná ztráta času….zase.
Když si to zaslouží, tak si to zaslouží.
Zakaždým kdy se otevře tohle téma vyjdou na povrch stovky lidí s “a co, občas jedna výchovná je v pohodě, nějak ty děti vychovat musím”. I tady.
To jsou skutečně ti Češi tak marní že neumí vychovat bez násilí? Skill issue.
Trestani fyzicke je jedna vec ale psychycke je podle me daleko horsi.
Za me neni potřeba ani jedno
Líbí se mi, že tady komentují děti jak je v pohodě, že je doma mlátí. Je mi z toho smutno. Křičí a ubližuje ten kdo má problém. A to to dítě není. Jste ubožáci, každej z vás kdo vztáhne ruku na dítě.
Jo znám tyhle některé odpůrce fyzických trestů … Pak z nich vypadávají mnohem horší sračky hraničící s mentálním týráním…
izolace, public shaming, zabavování osobních POTŘEB, ponižování .. fakt mňamka je někdy poslouchat …
Svoje děti nemlátím. Jen ty cizí
Spíš jde to, že spousta rodičů není emocionálně vyrovnaná.
Když ty jako rodič nezvládáš svoje emoce a chováš se pak nějak, tak to můžeš chtít po malém dítěti, které imituje tebe?
S touto výchovou se vyrostla. Matka o mě zlomila tolik vařeček a nehtů, že vím, že bych na své dítě ruku nikdy nevztáhla. Radši odejdu z místnosti na pár minut se uklidit a pak jdu problém/chování řešit.
Bych poprosil o alternativní způsoby jak je k něčemu donutit a potrestat když jsou drzí a pošlou vás někam. Nějak mi tu chybí manuál na dítě s alternativami.
Koukám, že se toho moc nezměnilo. Mně rodiče řezali jak hluchej vrata, a to do takový míry, že jsem poprvý pěstí do obličeje dostal od táty a po nějaký době jsem už nevěděl, co za jelita je od něj nebo od spolužáků. Máma se pro změnu zamykala do ložnice, kde hodiny kvůli mně vzlykala, že za všechno můžu, že mě hodí do pasťáku nebo se zabije. To bylo horší, jak kdejakej výprask. Když měla i chuť ona, nutila mě si vybrat, čím dostanu, protože z facek jí otejkaly ruce. Ve většině případů jsem ani nevěděl, za co jsem vlastně dosal naloženo.
Jsem tím traumatizovanej? Nevím, možná jo, možná ne. Žiju teď v pohodě sám. Před nějakou dobou jsem se jich na to ptal, co to jako mělo znamenat a buď dělali, že si nic nepamatujou a nebo se vymlouvali na to, že jsem byl první a nevěděli, co a jak. To bych i možná věřil, kdybych byl první fakan na celým světě a ne dvou labilních existencí. Paradoxně, mladší bratr za celej život dostal to, co já jenom na úvod jednoho vejprasku a procházelo mu hrozně moc věcí. Dneska preferuju samotu, takže šance, že se moje sémě někde uchytí a něco zplodím, je hodně mizivá. Ale pokud na svoje potenciální děcka sáhnu podobně, jako to dělal můj fotr s matkou, tak je povoleno mě na místě zastřelit.
Já vám nevím, ale snad nikdo koho znám nemá trauma z toho že dostal výprask. To spíš z toho jak celkové funguje vztah mezi dítětem a rodičem. Pokud vím že mě mají rodiče rádi ale dostanu na prdel za to že jsem provedl X, tak budu chvíli nasranej ale pochopím to. Druhá věc je, když dítě lásku necítí a má pocit že dostává neprávem.
Vychovávat děti bez fyzického trestu je těžší, než si občas ulevit tím, že dítě plesknu. Rychle si ulevím, zdánlivě vyřeším problém, dítě přestane, ale dlouhodobě je to nefunkční.
Fyzické tresty neřeší problém, jen nastavují v domácnosti agresí vynucenou autoritu trestajícího nad trestanými. A když se z toho pak dítě ve vyšším věku vymaní, tak se pak půjde trestajícímu pomstít tetováním přes ksicht, kurvením se s o 50% staršími jedinci, chlastáním, kouřením, sebedestrukcí. I know because I did it.
Mě se zatím netrestat fyzicky daří, ale občas je to těžké. Jednodušší by bylo jí jednu fláknout. Ale z principu to neudělám.
Můj coping-mechanism je v tuto chvíli odejít. Pak když se zklidním pod úroveň “musím něco udělat” se k ní vrátím a řeším to v klidu.
Kdo tohle napsal, toho bych zbil.
Zbytečná blbost. Čas od času jsem dostal vařečkou po zadku když už jsem byl nezvladatelný a zpětně to nijak špatně nevidím. Zato psychické “násilí” a ruzné formy nátlaku, zněmožňování, vylévání zlosti donesené z práce, atd… to mělo daleko horší dlouhodobé dopady na osobnost.
23 comments
Celý text tu:
https://denikn.cz/1653574/mama-tata-facka-vetsina-cechu-bije-sve-deti-ty-z-toho-maji-traumata-i-desitky-let/?ref=tit1
Bezhlavě mlátit dítě jestejně špatné jako ho netrestat vůbec.
Je mlatit a mlatit, pochybuju, ze ma vetsina trauma az do dospelosti z toho, ze jako dite dostali semtam na zadek kdyz prestrelili. Neco jinyho je kdyz si ty rodice na detech vybijej “zlo sveta” pomalu kazdej den..
Bohužel je tady pořád dost lidí, co si myslí, že fyzický trest = výchova, prostě jen z toho důvodu, že jinou výchovu neznají. Většinou mají pocit, že kdo občas nedá facku, tak svoje děti ignoruje a nechává je dělat si co chtějí.
Já svoje děti nebiju. Normálně je utřu kapesníkem.
Já nechápu, když se odpůrci “fyzických trestů” tváří, že plácnutí přes ruku je prakticky mučení – a jako mírumilovnou alternativu doporučí zaracha na m3síc nebo tak něco.
Já, Rakusan, na návsteve u kamarádú v Cechách.
Dcera kamarádú, tehdy 3-letá, na zacátku fáze zivota kde detí poznávají sebe jako individuum, byla “drzá”. Matka, kterou znám od svých 13-ti let, jí dala facku ze plesklo.
Za to chování bych u vlastní dcery ani nebýval zvedal hlas, proste bych jí býval vysvetlil konsekvenci jejího chování. V jednoduché reci to funguje, deti nejsou blbé.
Mám ted sám 2 1/2 letou dceru, nikdy jsem jí neuderil. I múj 5-ti letý syn neví co je facka. Obá jsou darebáci, a skousí vypátrat, kde jsou hranice jejich chování, jako kazdé díte v tom veku. Kdyz jsme nekde na návsteve tak dostávám komentáre, jak slusne jsou vychováni.
U nás v Rakousku by ta kamarádka na dva týdny dostala zákaz vstoupit do vlastního domu/bytu, policejne narízeno. Jestli by soud usoudil, ze to potrebuje víc, tak ten policejní zákaz padne a stane se z toho soudní zákaz na dobu nekolika mesícú, podle urcení soudce.
Ale vždyť je tu tolik lidí co je rodiče mlátili a “nic jim to neudělalo”
Sice třeba chlastaj jak duhy, neuměj navazovat zdravý vztahy, chytají denně road rage, skrývaj před nejbližšími finanční problémy atd. ale jinak jim to fakt nic neudělalo, vážně
Tahle zbytečná ztráta času….zase.
Když si to zaslouží, tak si to zaslouží.
Zakaždým kdy se otevře tohle téma vyjdou na povrch stovky lidí s “a co, občas jedna výchovná je v pohodě, nějak ty děti vychovat musím”. I tady.
To jsou skutečně ti Češi tak marní že neumí vychovat bez násilí? Skill issue.
Trestani fyzicke je jedna vec ale psychycke je podle me daleko horsi.
Za me neni potřeba ani jedno
Líbí se mi, že tady komentují děti jak je v pohodě, že je doma mlátí. Je mi z toho smutno. Křičí a ubližuje ten kdo má problém. A to to dítě není. Jste ubožáci, každej z vás kdo vztáhne ruku na dítě.
Jo znám tyhle některé odpůrce fyzických trestů … Pak z nich vypadávají mnohem horší sračky hraničící s mentálním týráním…
izolace, public shaming, zabavování osobních POTŘEB, ponižování .. fakt mňamka je někdy poslouchat …
Svoje děti nemlátím. Jen ty cizí
Spíš jde to, že spousta rodičů není emocionálně vyrovnaná.
Když ty jako rodič nezvládáš svoje emoce a chováš se pak nějak, tak to můžeš chtít po malém dítěti, které imituje tebe?
S touto výchovou se vyrostla. Matka o mě zlomila tolik vařeček a nehtů, že vím, že bych na své dítě ruku nikdy nevztáhla. Radši odejdu z místnosti na pár minut se uklidit a pak jdu problém/chování řešit.
Bych poprosil o alternativní způsoby jak je k něčemu donutit a potrestat když jsou drzí a pošlou vás někam. Nějak mi tu chybí manuál na dítě s alternativami.
Koukám, že se toho moc nezměnilo. Mně rodiče řezali jak hluchej vrata, a to do takový míry, že jsem poprvý pěstí do obličeje dostal od táty a po nějaký době jsem už nevěděl, co za jelita je od něj nebo od spolužáků. Máma se pro změnu zamykala do ložnice, kde hodiny kvůli mně vzlykala, že za všechno můžu, že mě hodí do pasťáku nebo se zabije. To bylo horší, jak kdejakej výprask. Když měla i chuť ona, nutila mě si vybrat, čím dostanu, protože z facek jí otejkaly ruce. Ve většině případů jsem ani nevěděl, za co jsem vlastně dosal naloženo.
Jsem tím traumatizovanej? Nevím, možná jo, možná ne. Žiju teď v pohodě sám. Před nějakou dobou jsem se jich na to ptal, co to jako mělo znamenat a buď dělali, že si nic nepamatujou a nebo se vymlouvali na to, že jsem byl první a nevěděli, co a jak. To bych i možná věřil, kdybych byl první fakan na celým světě a ne dvou labilních existencí. Paradoxně, mladší bratr za celej život dostal to, co já jenom na úvod jednoho vejprasku a procházelo mu hrozně moc věcí. Dneska preferuju samotu, takže šance, že se moje sémě někde uchytí a něco zplodím, je hodně mizivá. Ale pokud na svoje potenciální děcka sáhnu podobně, jako to dělal můj fotr s matkou, tak je povoleno mě na místě zastřelit.
Já vám nevím, ale snad nikdo koho znám nemá trauma z toho že dostal výprask. To spíš z toho jak celkové funguje vztah mezi dítětem a rodičem. Pokud vím že mě mají rodiče rádi ale dostanu na prdel za to že jsem provedl X, tak budu chvíli nasranej ale pochopím to. Druhá věc je, když dítě lásku necítí a má pocit že dostává neprávem.
Vychovávat děti bez fyzického trestu je těžší, než si občas ulevit tím, že dítě plesknu. Rychle si ulevím, zdánlivě vyřeším problém, dítě přestane, ale dlouhodobě je to nefunkční.
Fyzické tresty neřeší problém, jen nastavují v domácnosti agresí vynucenou autoritu trestajícího nad trestanými. A když se z toho pak dítě ve vyšším věku vymaní, tak se pak půjde trestajícímu pomstít tetováním přes ksicht, kurvením se s o 50% staršími jedinci, chlastáním, kouřením, sebedestrukcí. I know because I did it.
Mě se zatím netrestat fyzicky daří, ale občas je to těžké. Jednodušší by bylo jí jednu fláknout. Ale z principu to neudělám.
Můj coping-mechanism je v tuto chvíli odejít. Pak když se zklidním pod úroveň “musím něco udělat” se k ní vrátím a řeším to v klidu.
Kdo tohle napsal, toho bych zbil.
Zbytečná blbost. Čas od času jsem dostal vařečkou po zadku když už jsem byl nezvladatelný a zpětně to nijak špatně nevidím. Zato psychické “násilí” a ruzné formy nátlaku, zněmožňování, vylévání zlosti donesené z práce, atd… to mělo daleko horší dlouhodobé dopady na osobnost.
Hanba. A hanbím sa aj za Slovákov.
Comments are closed.