Pěkné. U hranice se Slovenskem by nejspíš bylo přesnější mluvit o roce 1993, ale asi to je případ kdy je obojí správně.
Zajímavé, ale k čemu je to dobré si pamatovat? 🙂
Moc tomu nerozumím. Ještě do začátku 30 leté války byly Lužice (dnešní Sasko) součást české koruny. Taky Přemysl Otakar II se celkem protáhl až k moři, k dnešnímu Slovinsku. A jen ze zvědavosti. Co se týče Kladska, sice jsme o něj přišli v roce 1278, ale koupili jsme ho zpět v roce 1344.
Každopádně si moc cením tvýho zájmu!
Dobrá práce!
Hrozně málo se mluví o tom, že máme jeden z územně (ale i společensky samozřejmě) nejstabilnějších států v Evropě.
Tohle by měla být jedna z map, co visí ve školách k výuce dějepisu. Skvéla infografika
Hodně cool
U fialového severovýchodočeského úseku mezi výběžky a Kladskem by neměl být rok 1742, protože zemská hranice mezi Čechy a Dolním Slezskem tu vedla už od středověku.
Cool! Tady nekdo udelal mapu jak jsme co dlouho ovladali
Zajímavý nápad, nicméně je to velmi osekáno a zjednodušeno, čímž to ztrácí na autentičnosti. Ku příkaldu tebou uváděné datum rakousko-moravských hranic je nepřesné, hranice se ustálila na dnešní podobě až ve druhé polovině 11. století, do té doby ovládalo české knížectví i oblastí blíže k Dunaji:
– 1012 – Podle Thietmarovy kroniky, Melkských a Altaišských větších letopisů k roku 1012 bylo město Štokrava u Vídně (Stockerau) pokládáno za místo v pohraničí Bavorů a Moravanů.
– 1030 – Kosmas (asi 1045-1125), děkan pražské kapituly, ve své kronice pražského biskupství mj. uvádí jeho hranice – na východě je to řeka Váh a na jihu to jsou Moravské lesy (silvae Moravie; tj. dnes Leiser Berge – Lysé hory).
– říjen 1041 – český kníže Břetislav I. složil v Řezně císaři svaté říše římské… Jindřichovi III. slib věrnosti. Výsledek prohrané Břetislavovy války s císařem Jindřichem měl za následek, že jižní moravská hranice se přesunula přes Lysé hory až k Sajavě (řeka Zaya) a od roku 1045 se stala hranicí mezi Moravou a Východní markou – řeka Dyje (Thaya).
– 19. květen 1046 – je datum zakládající listiny kapituly ve Staré Boleslavi vydané knížetem Břetislavem I., která se dochovala jako falsum z 12. století. Mezi darovaným zbožím a platy ve prospěch kapituly se uvádějí i některé moravské hrady, z nichž se měl kapitule odvádět určitý peněžní poplatek; u hradu Břeclav (Bretyzlawe) je uvedena povinnost zaplatit půl hřivny stříbra a jednoho vola.
– 10. červenec 1056 – císař Jindřich III. vydal pravou listinu, v níž pasovskému biskupství daroval praedium (statek) Poumgarten (dnešní Herrnbaumgarten) s údolím “…odtud přímo pořád k cestě do Břeclavi vedoucí…, ex inde directum usque ad stratam Lauentenburch ducentem…”. Název “Lauentenburch” je možné plně ztotožnit s Břeclaví. Hradisko kmene Lověticů Lovětingrad má ve staré němčině podobu Lauentenburch, tedy v dnešní němčině Lundenburg.
– 1063 – toto praedium – statek, majetek, zboží Poumgarten potvrdil biskupství v Pasově i nástupce císaře Jindřicha III. jeho syn Jindřich IV.
– 1073 – v tomto roce založil syn Břetislava I., kníže Vratislav II., benediktýnský klášter v Opatovicích u Pardubic a mezi městy, hrady a dary je uvedena i Břeclav – Brachizlaui s devátým dílem výnosu tržního a devátým dílem výnosu platů z břeclavského hradu. I když se opět v českých zprávách o Břeclavi jedná o falsum, vše nasvědčuje skutečnosti, že počátky hradu v dnešní Břeclavi souvisejí s polovinou 11. století.
– 3. únor 1078 – moravský údělný kníže Ota Olomoucký a jeho manželka Eufemie založili benediktýnský klášter na Hradisku u Olomouce. Tato listina je prvním pravým dokumentem v našem prostředí. Opět se v listině připomíná most u Břeclavi (Bratislauie), z něhož knížecí manželé věnují šestý denár nově založenému klášteru.
– 1131 – Informace o platu z mostu je obsažena i v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a současně je uvedeno, že v Břeclavi je velkofarní kostel, sídlo arcijáhenství, kterých bylo na Moravě šest (Olomouc, Brno, Přerov, Spytihněv, Břeclav a Znojmo). Arcijáhenství byla podřízena přímo olomouckému biskupství.
– Polovina 11. století – Od této doby se území jižně od Dyje dostávalo do sféry vlivu Východní marky, kterou od roku 976 dostal do správy rod Babenberků. Severně od řeky Dyje se zformovalo území, které se stalo v roce 1182 samostatným moravským markrabstvím.
– 1082 – Pp vítězné bitvě českého knížete Vratislava II. u rakouského Mailberku byly hranice na jižní Moravě posunuty pod Pálavské kopce a pod Mikulov. Také hranice na Břeclavsku přestala probíhat po řece Dyji. Hranicí se zde stal potok Včelínek – Beenenbach, který obtékal hrad v Břeclavi a dnešní centrální náměstí a odděluje Poštornou a Charvátskou Novou Ves od Břeclavi, protéká dnešním Mlýnským, Prostředním a Hlohoveckým rybníkem, z nichž severní část byla na Moravě a jižní v Dolním Rakousku (viz Hraniční zámeček v Hlohovci). Tak se území pěti pozdějších obcí Valticka (Valtice, Úvaly, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná) stalo od poloviny 11. století součástí Dolního Rakouska. Z této skutečnosti břeclavskému zeměpanskému hradu, jenž je na rozhraní tří státních celků – českých zemí, svatoštěpánské koruny uherské a zemí rakouských, vyplynuly hospodářské a vojenské úkoly.
V 11. století byla podobně fluidní taky hranice s Uherskem, chvíli byla část hranic až na řece Váh, viz. provincie Lucko.
15 comments
Velmi zajímavý, klobouček.
Pěkné. U hranice se Slovenskem by nejspíš bylo přesnější mluvit o roce 1993, ale asi to je případ kdy je obojí správně.
Zajímavé, ale k čemu je to dobré si pamatovat? 🙂
Moc tomu nerozumím. Ještě do začátku 30 leté války byly Lužice (dnešní Sasko) součást české koruny. Taky Přemysl Otakar II se celkem protáhl až k moři, k dnešnímu Slovinsku. A jen ze zvědavosti. Co se týče Kladska, sice jsme o něj přišli v roce 1278, ale koupili jsme ho zpět v roce 1344.
Každopádně si moc cením tvýho zájmu!
Dobrá práce!
Hrozně málo se mluví o tom, že máme jeden z územně (ale i společensky samozřejmě) nejstabilnějších států v Evropě.
Tohle by měla být jedna z map, co visí ve školách k výuce dějepisu. Skvéla infografika
Hodně cool
U fialového severovýchodočeského úseku mezi výběžky a Kladskem by neměl být rok 1742, protože zemská hranice mezi Čechy a Dolním Slezskem tu vedla už od středověku.
Cool! Tady nekdo udelal mapu jak jsme co dlouho ovladali
https://preview.redd.it/usp53s7ps2ne1.jpeg?width=1920&format=pjpg&auto=webp&s=847db42fcde36d33b0e3c425dfc9344685b6df42
+1
Ale Kladsko jsme ztratili ve valce s Pruskem roku 1748 jako většinu Slezska, které až do té doby byly části koruny české.
A máš k tomu nějaké zdroje? Protože nějaké hranice se mi nezdají.
Chebsko bylo definitivně získáno až za vlády Jana lucemburského.
A Kladsko bylo součástí Čech až do války o rakouské dědictví, tedy stejně, jako zbytek hranice se slezskému.
ještě mě napadlo jak bylo pár vyměněných obcí se Slovenskem.. někdy kolem 1995-7 možná.
Jop je to tady [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko-slovensk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice](https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko-slovensk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice)
jen malé detaily
a možná to bylo i s ostatními sousedy
Postni na r/MapPorn
Tam to určitě získá par upvotes
Zajímavý nápad, nicméně je to velmi osekáno a zjednodušeno, čímž to ztrácí na autentičnosti. Ku příkaldu tebou uváděné datum rakousko-moravských hranic je nepřesné, hranice se ustálila na dnešní podobě až ve druhé polovině 11. století, do té doby ovládalo české knížectví i oblastí blíže k Dunaji:
– 1012 – Podle Thietmarovy kroniky, Melkských a Altaišských větších letopisů k roku 1012 bylo město Štokrava u Vídně (Stockerau) pokládáno za místo v pohraničí Bavorů a Moravanů.
– 1030 – Kosmas (asi 1045-1125), děkan pražské kapituly, ve své kronice pražského biskupství mj. uvádí jeho hranice – na východě je to řeka Váh a na jihu to jsou Moravské lesy (silvae Moravie; tj. dnes Leiser Berge – Lysé hory).
– říjen 1041 – český kníže Břetislav I. složil v Řezně císaři svaté říše římské… Jindřichovi III. slib věrnosti. Výsledek prohrané Břetislavovy války s císařem Jindřichem měl za následek, že jižní moravská hranice se přesunula přes Lysé hory až k Sajavě (řeka Zaya) a od roku 1045 se stala hranicí mezi Moravou a Východní markou – řeka Dyje (Thaya).
– 19. květen 1046 – je datum zakládající listiny kapituly ve Staré Boleslavi vydané knížetem Břetislavem I., která se dochovala jako falsum z 12. století. Mezi darovaným zbožím a platy ve prospěch kapituly se uvádějí i některé moravské hrady, z nichž se měl kapitule odvádět určitý peněžní poplatek; u hradu Břeclav (Bretyzlawe) je uvedena povinnost zaplatit půl hřivny stříbra a jednoho vola.
– 10. červenec 1056 – císař Jindřich III. vydal pravou listinu, v níž pasovskému biskupství daroval praedium (statek) Poumgarten (dnešní Herrnbaumgarten) s údolím “…odtud přímo pořád k cestě do Břeclavi vedoucí…, ex inde directum usque ad stratam Lauentenburch ducentem…”. Název “Lauentenburch” je možné plně ztotožnit s Břeclaví. Hradisko kmene Lověticů Lovětingrad má ve staré němčině podobu Lauentenburch, tedy v dnešní němčině Lundenburg.
– 1063 – toto praedium – statek, majetek, zboží Poumgarten potvrdil biskupství v Pasově i nástupce císaře Jindřicha III. jeho syn Jindřich IV.
– 1073 – v tomto roce založil syn Břetislava I., kníže Vratislav II., benediktýnský klášter v Opatovicích u Pardubic a mezi městy, hrady a dary je uvedena i Břeclav – Brachizlaui s devátým dílem výnosu tržního a devátým dílem výnosu platů z břeclavského hradu. I když se opět v českých zprávách o Břeclavi jedná o falsum, vše nasvědčuje skutečnosti, že počátky hradu v dnešní Břeclavi souvisejí s polovinou 11. století.
– 3. únor 1078 – moravský údělný kníže Ota Olomoucký a jeho manželka Eufemie založili benediktýnský klášter na Hradisku u Olomouce. Tato listina je prvním pravým dokumentem v našem prostředí. Opět se v listině připomíná most u Břeclavi (Bratislauie), z něhož knížecí manželé věnují šestý denár nově založenému klášteru.
– 1131 – Informace o platu z mostu je obsažena i v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a současně je uvedeno, že v Břeclavi je velkofarní kostel, sídlo arcijáhenství, kterých bylo na Moravě šest (Olomouc, Brno, Přerov, Spytihněv, Břeclav a Znojmo). Arcijáhenství byla podřízena přímo olomouckému biskupství.
– Polovina 11. století – Od této doby se území jižně od Dyje dostávalo do sféry vlivu Východní marky, kterou od roku 976 dostal do správy rod Babenberků. Severně od řeky Dyje se zformovalo území, které se stalo v roce 1182 samostatným moravským markrabstvím.
– 1082 – Pp vítězné bitvě českého knížete Vratislava II. u rakouského Mailberku byly hranice na jižní Moravě posunuty pod Pálavské kopce a pod Mikulov. Také hranice na Břeclavsku přestala probíhat po řece Dyji. Hranicí se zde stal potok Včelínek – Beenenbach, který obtékal hrad v Břeclavi a dnešní centrální náměstí a odděluje Poštornou a Charvátskou Novou Ves od Břeclavi, protéká dnešním Mlýnským, Prostředním a Hlohoveckým rybníkem, z nichž severní část byla na Moravě a jižní v Dolním Rakousku (viz Hraniční zámeček v Hlohovci). Tak se území pěti pozdějších obcí Valticka (Valtice, Úvaly, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná) stalo od poloviny 11. století součástí Dolního Rakouska. Z této skutečnosti břeclavskému zeměpanskému hradu, jenž je na rozhraní tří státních celků – českých zemí, svatoštěpánské koruny uherské a zemí rakouských, vyplynuly hospodářské a vojenské úkoly.
V 11. století byla podobně fluidní taky hranice s Uherskem, chvíli byla část hranic až na řece Váh, viz. provincie Lucko.
Comments are closed.