Jde o každoroční proceduru. Několik týdnů před světovým šampionátem se sejde první parta, která postupně vykrystalizuje ve finální soupisku. Drtivá většina hráčů bojuje o místo v nominaci, trenéři zkouší různé herní strategie, varianty a vštěpují je reprezentantům do hlav. Přesto o následném úspěchu či neúspěchu rozhoduje jediný zápas – čtvrtfinále.
Má příprava hokejové reprezentace ve stávající podobě vůbec smysl a jak se její průběh propisuje do výsledků na mistrovství světa?
Na první otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Platí ano i ne. U výběrů, v nichž tvoří značnou kostru týmu plejeři z NHL, zdlouhavé kempy pozbývají značného významu. To zkrátka neumožňuje i jízdní řád kanadsko-americké ligy ani světového šampionátu. Zámořští giganti si i proto střihnou jeden nebo dva přípravné duely před MS a tím celá šaráda končí.
Co napoví příprava?
Česko má naopak tradičně ve zvyku dlouhý kemp, v němž se protočí i vyšší desítky hráčů. Letos svěřence Radima Rulíka čeká (či čekalo) devět testovacích duelů, tedy stejně jako v případě konkurenčních výběrů Finska nebo Švýcarska. Například Švédové však oproti mistrům světa začínají s přáteláky až o týden později a čeká je „pouze“ sedm utkání.
V dobách, kdy za mořem působilo daleko přes 50 tuzemských legionářů v NHL, by sáhodlouhé piplání před vrcholným turnajem pozbylo smyslu. Teď ale trenérskému štábu prakticky nic jiného nezbývá, protože v opačném případě by na vlastní oči nemohl posoudit, kdo si místenku na šampionát skutečně zaslouží.
„Doplnili jsme tým o další hráče, které jsme chtěli. Radek (Kučeřík) s Kristianem (Reichelem) jsou tady v úplně stejně roli jako všichni ostatní – máme pět formací a všichni ti hráči bojují o další kemp, když to tak řeknu. Jedině tak vede cesta k mistrovství světa. A Radek s Kristianem jsou na zcela stejné startovní čáře jako zbytek současného kádru,” uvedl Rulík při rozhovoru s novináři po úterním tréninku.
Hlavní kouč už navíc prokázal, že žádné bianco šeky hráčům z NHL směrem k MS nedává. Jak tedy uvedl, startovní čára začíná u všech stejně (pochopitelně s výjimkou superstar typu Pastrňáka či Nečase).
Pokud se příprava výsledkově povede, fanoušci začínají být namlsaní. Něco podobného se Čechům přihodilo před MS 2021, když ovládli všech devět přípravných zápasů. Na startu vrcholného turnaje však dvakrát za sebou klopýtli a nezvládli ani klíčové čtvrtfinále proti Finsku…
Výsledky přípravy před MS
2020/21: 9 zápasů (8 výher + 1 pp) – 26 bodů
2021/22: 12 zápasů (8 výher + 1 pp, 2 porážky + 1 pp) – 27 bodů
2022/23: 9 zápasů (6 výher + 1 pp, 1 prohra + 1 pp) – 21 bodů
2023/24: 9 zápasů (6 výher, 3 porážky) – 18 bodů
2024/25: dosud 2 zápasy (2 výhry)
Konečné umístění na MS
2020/21: 7. místo
2021/22: 3. místo
2022/23: 8. místo
2023/24: 1. místo
2024/25: ?
Zcela opačný příklad by hokejový příznivec našel v loňské sezoně. Rulíkova družina sice vyhrála prvních šest přáteláků proti slabším celkům, ale následně nestačila na nikoho ze silné trojky Švédsko, Finsko, Švýcarsko. Dál už příběh netřeba vyprávět – zlatá euforie z Prahy dolehla v tuzemsku i na ty, kteří hokej tolik nesledují.
Kde se výsledkový trend mezi přípravou a MS zlomil? V průběhu šampionátu i poté, co do Česka přiletěly zámořské hvězdy David Pastrňák, Pavel Zacha a Martin Nečas. Pečlivě poskládaný výběr tak mohl (mimo jiné) využít nové ofenzivní zbraně.
Výsledky jednotlivých kempů zkrátka nejsou zcela směrodatné a neměly by se přeceňovat. Úplně jiná situace však platí pro samotné hráče, kterým nezbývá nic jiného než o svůj reprezentační osud bojovat.