Generální tajemník NATO podpořil vizi 5% výdajů HDP členských států na obranu. Dohoda by podle serveru Politico měla být uzavřena na aliančním summitu v Haagu, který se koná příští měsíc. „Předpokládám, že v Haagu se dohodneme na vyšším cíli výdajů na obranu v celkové výši 5 %,″ uvedl Rutte.

Z dostupných informací vyplývá, že Rutte ustoupil tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě prosazuje razantní navýšení obranných rozpočtů ze strany evropských spojenců. Nizozemský premiér Dick Schoof potvrdil, že Rutte rozeslal lídrům NATO dopis, v němž je v příštích sedmi letech vyzval k dosažení cíle 3,5 % HDP na „tvrdé vojenské výdaje“ a dalších 1,5 % na „související výdaje, jako je infrastruktura, kybernetická bezpečnost a další“.

Český resort obrany s tímto vývojem souhlasí. „Podporujeme navýšení aliančního závazku v oblasti obranných výdajů. Za současné bezpečnostní situace to považujeme za nezbytné. Víme, že pouhá 2 % HDP nám na vybudování vojenských kapacit, které potřebujeme, nestačí,“ uvedl jeho mluvčí David Šíma pro EuroZprávy.cz. Česká vláda podle něj už v březnu schválila záměr postupně navýšit obranné výdaje na 3 % HDP do roku 2030.

Nyní je ale vše ve formátu diskuzí, rozhodne se právě v červenci v Haagu. „Aktuálně spojenci v NATO diskutují, jaký přístup k dalšímu navyšování obranných výdajů zvolit. Konkrétní podoba nového ‚závazku k investicím do obrany‘, který by měly spojenecké země schválit na červnovém summitu v Haagu, bude teprve výsledkem jednání, které se v Alianci povedou v následujících týdnech,“ vysvětlil Šíma.

Procentuální úroveň výdajů podle ministerstva obrany není jediným důležitým bodem. „Důležitá není pouze cílová úroveň obranných výdajů v podobě procentuálního podílu na HDP, ale i další parametry – zejména v jakém časovém horizontu této úrovně dosáhnout,“ připomněl mluvčí.

Česká republika je připravena výdaje dále zvyšovat. „Každopádně očekáváme, že koncem června se spojenci v Haagu dohodnou na novém ambiciózním závazku, který bude výrazně přesahovat úroveň 2 %. Česká republika s tím souhlasí a je sama připravena obranné výdaje dále zvyšovat,“ dodal Šíma.

Debaty o navýšení výdajů na 5 % HDP přicházejí v době, kdy někteří alianční spojenci stále nedosahují ani na původně stanovené 2 %, definované Smlouvou o NATO. Přestože od roku 2021 došlo k výraznému nárůstu obranných rozpočtů, tehdy dvouprocentní hranici překračovaly pouze Řecko, Spojené státy, Polsko, Lotyšsko a Litva.

Podle serveru Atlantic Council, který před loňským summitem ve Washingtonu D.C. vycházel z tehdy nejnovějších ověřených údajů, většina členských států NATO překročila dvouprocentní hranici výdajů na obranu. Přesto však několik spojenců s tímto cílem nadále zápasilo. Mezi největší „hříšníky“ patřily Španělsko, Slovinsko, Lucembursko, Belgie, Kanada a Chorvatsko. Slovensko tehdy dosahovalo přesně 2 %, Černá Hora 2,02 % a Albánie 2,03 %. České výdaje tou dobou činily zhruba 2,1 %.

Jednoznačnými lídry ve výši vojenských výdajů byli v loňském roce Poláci s 4,12 % HDP, následováni Estonci s 3,43 %, Američany s 3,38 %, Lotyši s 3,15 %, Řeky s 3,08 %, Litevci s 2,85 % a nováčky z Finska s 2,41 %.