Byl jsem se třídou na výletě v Praze. Když jsme seděli na Staroměstském náměstí a čekali na druhou skupinu, přišel k nám starší pán. Česky mluvil plynule, evidentně rodilý Čech. Řekl, že přišel o peníze a chybí mu 11 Kč na jízdenku na vlak do Pardubic.

Všichni z mé skupiny řekli, že nic nemají. Já ale v tu chvíli cítil lítost, prostě mi ho bylo líto, tak jsem mu dal dvacetikorunu, co jsem měl v kapse.

A pak to začalo, ostatní se do mě pustili, že jsem se nechal podvést. Možná mají pravdu. Možná si teď pán někde pod mostem popíjí pivo za moje peníze. Ale kdybych mu nic nedal, vím, že bych nad tím později pořád přemýšlel. Co když mluvil pravdu? Co když fakt potřeboval pomoct?

Často o sobě jako Češi říkáme, že umíme pomáhat. Ale pak když přijde na věc, řekneme NE a označíme to za podvod.

Jo, možná to fakt podvod byl. Možná to, že si vybral právě mě (studenta), nebo že řekl konkrétně 11 Kč, nebyla náhoda. Věděl, že většina lidí mu radši dá dvacku, než aby složitě hledali drobné. Možná jsem jen podlehl, protože nemám moc sebevědomí. Ale i tak, udělal jsem to. A udělal bych to znova.

Co si o tom myslíte vy? Stalo se vám něco podobného? Myslíte, že tohle je častý trik? Kde podle vás končí pomoc a začíná naivita?

by Gajdycz

50 comments

  1. Jestli díky tobě pije pivo tak na sebe můžeš být hrdý synu.

  2. Myslím, že na blbcích jako ty vydělává tolik, že má pět garsonek a networth 30M.

  6. 11 korun bych mu taky dal. a ať si s nima dělá co chce. pokud ale opravdu chtěl jet dobrovolně do Pardubic, tak bych ho upřímně politoval.

  7. Mě nejednou bezďák v klidu oznámil, že když nemám drobné, tak ví, kde jsou nejbližší bankomaty. Jeden dokonce věděl, že některé banky mají sdílenou síť a tudíž má výmluva na to, že bych platil poplatky je mylná.

    Podojil mě o 200,- a já na to dodnes nezapomenu.

  8. Pomáhat neznamená nechat se okrádat. Časem to pochopíš.

  9. Na Staromáku vybírá na lístek do Pardubic… Buď chceš dát peníze žebrákovi, nebo ne.

    Já jim občas něco hodím. Kecy co mají okolo neposlouchám.

  10. Moje najoblibenejsi vec na bydleni na predmesti neni bezstarostne parkovani primo pred domem, ani ten nadstandardni obytny prostor, dokonce ani velka zahrada a romanticke grilovani pod rozkvetlou merunkou pri zapadu slunce, ne moje najoblibenejsi vec je to, ze nemusim kazdy jeden den odpovidat na to ci nemam 11Kč na cestu do Pardubic.

  11. Prachy na vlak — to je velmi ohraná písnička. Na 99 % jsem si jistý, že to na vlak opravdu nepotřeboval.

    Když na mě na férovku zkusí, jestli nemám drobný, bez jakéhokoli výmyslu okolo, tak nemám problém dát. Když přijdou s takovou pohádkou, tak se zeptát, zda opravdu na vlak, jestli to je pravda. Většinou se přiznají, že to na vlak fakt není. Dvacku dát nezabije…

  12. Koukni ke mně na profil. Mám tam podobný příběh o pomoci lidem a jsou tam popsaný i reakce okolí. Člověku je z toho smutno

  13. V Kosiciach na stanici bol tiez jeden taky. Slusny, oholeny, cisto obleceny. Bol v KE u lekara a stratil penazenku a potreboval na cestu domov. Po tom, co som si tu historku v priebehu mesiaca vypocul 5. krat, som mu poradil, nech si da penazenku na retiazku, ako to nosim ja (metalista).

    Btw po zhliadnuti filmu deti zo stanice zoo uz nezvyknem na ulici davat peniaze nikomu a na nic. Ked si odomna nejaky mladik vypyta na listok na autobus a mam naladu pomahat, radsej mu ponuknem rovno kupu listka.

  14. S kamarádem se nám jednou stalo (když nám bylo tak 15), že jsme si šli koupit lístky na metro a u automatu jsme zjistili, že nám chybí 2 Kč. V tu chvíli k nám přišel týpek, že mu chybí 4 Kč na lístek, jestli bychom mu je nedali. Když jsme mu řekli, že nám také chybí, tak dal ty 2 Kč on nám.

  16. Mně to přijde v pohodě, navíc dvacka je nic. Jinak si myslím, že žebrání má v naší společnosti důležitou funkci a je dobře, že se tím dá třeba získat dost peněz na jídlo.

    Mě spíš štve, když někomu takhle dám peníze a on ani nepoděkuje a jenom říká, že chce víc.

  17. Po me jednou chtel bezdak v Sherwoodu prachy, ze se potrebuje dostat domu do Usti. Tak jsem mu rekl, at mi ukaze obcanku(kvuli kontrole bydliste). Mno… obcanku mi neukazal, ale naucil jsem se nekolik novych nadavek.

  18. Stává se mi. Většinou fakt vypadají jako houmlesové. Peníze dávám málokdy, ale kupuju jídlo, hlavně v zimě. Ale dal jsem i prachy, víc než 11 Kč 🙂 beru to jako splátku štěstí.

  19. Životná lekcia za 20 Kč. Čakajú ta omnoho drahšie životné lekcie…

  20. Jedenkrát takhle za mnou přišel borec v Praze ze chce prachy. Říkám na co vole vždyť jsi žebrák a táhne z tebe chlast. A on: kámo upřímně začíná mi najizdet abstak celý se trepu musím si dát chlast jinak bude fakt zle. Dostal kilo a cigo za upřímnost.

  21. Mě podobný pan prosil o peníze na autobus domů skoro každý týden. Asi jsme fakt národ hajzlu, že ani za těch několik let nenašel nikoho, kdo by mu těch pár korun na lístek přispěl. Kdo ví, co si říká jeho syn, který otce už několik let neviděl poté, co na “den” odjel do Prahy. Snad chápe, že ho otec neopustil. /s

    Jako popravdě mi je líto lidí, kteří fakt v takové situaci jsou, těch pár korun by fakt potřebovali a lidi je posílají do hajzlu, ale Praha je prostě takových zmrdu plná. 

  23. naučí se tak pan bezďák že je lepší chodit do roboty než žebrat? ne, měl by jsi nad tím overthinkovat? taky ne, lidí je jak sraček a většina se tě bude snažit prodělat, a v mnoha případech dopadneš ještě hůř než dneska, a ty lidi co tě budou chtít obrat budou hrát přesně na lidský cit, tak na to bacha, pomoc je v pořádku jen si dobře vybirej komu a jak moc, abys pak neskončil kvůli tvému dobru na jejich místě 😉 

  24. Vpodstatě nevím, kdo si dneska může honit ego na žebrácích. Žebráci jsou tu 4000 let a mění se jen oblečení a příběh co vypráví. V minulosti patřilo k dobrým mravům, že bohatí podnikatelé přispívali žebrákům desátkem nebo financovali útulky. I za starého Říma bohatí měštané platili chudým, aby o nich dobře vyprávěli.

    Dneska korporáty odrbou všechny vrstvy, majitel si koupí luxusní jachtu, prachy ulije do vlastní neziskovky a starost o žebráky je na státu.

  25. Kdybys bydlel ve větším městě, tak nikomu nedáš taky nic. Kdybych měl dávat peníze každýmu, kdo si o ně řekne, budu za chvíli ten, kdo si o ně říká. Lítost není fakt na místě a ještě ta nejtrapnější výmluva o nedostatku peněz na vlak. Kdyby si alespoň nevymýšleli tyhle hovna furt dokola.

  26. Tvle životní lekce jen za dvacku, toho si važ… Většinou to stojí mnohem víc 😉

  27. Ja bych nerekl, ze ses pouze nechal okrast. Ja myslim, ze lide jako ty jsou hlavnim duvodem, proc jsou mesta plne takovych podvodniku. Kdyby jim nimdo nic nedal, bylo by toho mnohem min.
    Prave kuli takovym naivnim lidem jako ty bude ten clovek dal otravovat na tom samym miste jeste hodne dlouho.

    Cili neni to zak, ze jsi svou blbosti prisel o 11kc. Ty svou blbosti primo prispivas k tomu, ze verejny prostor je zasrany sockama.

    Zebrakum nic nedavej. Nikdy! Je jedno, jak dojemnou vymluvu maji. Plati jednoduche pravidlo – pokud te prosi primo o penize, je to vzdy podvod.

  28. Když jim dáš peníze, tak je jen podporuješ v alkoholismu, nebo tě podvedou.

    Lepší je se zeptat co chce nakoupit. A najednou nic nechcou, nebo přizná že chce jen ten chlast.

  29. 11 protože je to podivně specifický číslo a působí víc důvěryhodně. Kdybych ti řekl, že burgery v mekáči obsahují 20% koňského masa, tak si řekneš, že to je bulšit, ale když ti řeknu, že obsahují 11,3% koňského masa, tak si řekneš “hmmm, 11,3? To je podivně specifické číslo. To si přece nevymyslel.”

  30. Nedávno po mně chtěl bezdomovec drobné (nabízel, že mi za to umyje přední sklo). Řekla jsem, že nemám drobné, ale že se ráda podělím o cokoli z nákupu, který jsem si zrovna nesla. Nabídla jsem pivo, nebo chleba. Kupodivu si vybral chleba a byl za něj extrémně vděčnej.

    Dříve jsem random bezdomovcům rozdávala ze své krabičky cigára (aniž by se zeptali). Dnes už nekouřím, ale možná budu u sebe místo toho nosit pár rohlíků?

  31. Asi vás na ten výlet zobrali z nejakej ozaj malej dediny. Ak by si sa pravidelne pohyboval vo väčších mestách/staniciach, tak by si vedel že toto je otrepaná historka. Ale ak ti ho bolo ľúto, tak v poriadku, ber to ako keby by si mu drobné hodil do klobúka. Možno mu to takto príde menej ponizujuce ako zobrať….

  32. pomahat nie je zle… prave naopak..

    ked pride s nejakou takouto story, tak sa rovno opytaj ci je hladny, alebo potrebuje na noclah…
    povedz mu, ze mu kupis jedlo a pitie v samoske … a podla reakcie uvidis ci je zufaly, alebo spekulant

  33. Ty jsi udělal doborou věc – co s tím udělá on je jeho problém a jeho svědomí. Ano stalo se mi to, podvod to může být. Ale za mě vpohodě. Dál už netřeba řešit.

    Nejlepší byla nějaká sbírka na nevidomé mezi nákupákem a fakultou. Řeknu nemám hotovost – nevadí máme qr kód na platbu 🤣.. tím mě dostali. no dodnes si myslím , že to byl podvod

  34. Asi kecal – v době kdy snad i důchodci vědí jak si jizdenku koupit kartou případně vybrat cash z atm – ale je to jen dvacka(tzn ani ne dolar natož euro) a cítíš se lépe, dál není co řešit. Jinak zdravím z USA kde tohle máme taky a horší lol

  37. Jedné mojí kamarádce chybělo 8 Kč na autobus (nefungovala jí karta v autobuse na terminálu), nikdo v autobuse jí je nedal…musela si vystoupit, vybrat si z bankomatu a pak mohla jet domů (mimochodem, jezdí to tam jen cca co hodinu).

    Jeden opilý chlap po mě žebral s plastovou flaškou v ruce peníze, hádal se s ostatníma žebrajícíma okolo sebe, nedala jsem mu nic.

    Chlap stál s časopisem Nový Prostor a nabízel ho ostatním, ale nikdo si ho zrovna nechtěl koupit. Kousek od něj jsem si sundávala batoh a při vytahování peněženky jsem se začala usmívat od ucha k uchu, on se na mě potom usmál taky. Došla jsem k němu pro časopis a jeden jsem si koupila, celou dobu se na mě usmíval, poděkoval a bylo vidět, že je rád a hrozně vděčný. Taky jsem byla ráda – jak za časopis, tak za dobrý pocit, že jsem někomu za těch 80 korun udělala takovou radost. Potom, co mě viděly nějaké holky kousek ode mě, tak si taky jeden koupily.

  38. To byl můj první zážitek s Prahou 🙂 ve druhé třídě jsme tam měli školní výlet. Já dal žebrákovi asi 2 koruny a celá třída včetně učitelek se do my pustili že se to nedělá.

    Nelituju toho že jsem mu to dal. Spíš jak se do mě třída pustila. Pamatuji si to dodnes.

  39. Btw, vy všichni, co dáváte bezďákům peníze — chápete, že jste nedílnou součástí problému? Nebýt lidí, kteří jim peníze dávají, tak je jich rapidně méně a ten zbytek skončí v sociálním systému, který je na to určený. Nebudou se nám poflakovat po nádražích a náměstích.

  40. Peniaze dam, len ked hovori pravdu.

    Prisiel za mnou asi tak 50 rocny pankac/bezdak, ze chce na vinko. Tak som mu dal 10 korun. Potom za mnou dosla cela banda, ci si nedam s nimi.

  41. Já naletěla už tolikrát, že pokud vyloženě neřeknou, že třeba chtěj jídlo, tak jim nic nedávám. Obzvlášť po centru se potulujou bezďáci a smahy, co maj profi nacvičený pohádky a když se tam budeš motat dost dlouho, nejednou potkáš jednoho a toho samýho člověka, co ti pokaždý bude řikat to samý.
    Třeba právě kolem staromáku se potuluje takovej přismahlej borec, mrňavej a překvapivě čistej, kterej chce vždycky prachy na bus do Žatce? Nebo Chomutova? Potkala jsem ho už 3x, pokaždý stejná písnička, naposled jsem mu vpálila do ksichtu, že už to na mě zkoušel a že mu dám leda kulový, tak mi řek, že jsem píča a ať táhnu do prdele.
    Takže takhle moc by ti mělo bejt líto většiny žebráků.

  42. V metru sem tam potkám normálně oblečeného týpka s batohem, chodí a ptá prachy. Vždycky nějaké BS story. Za pár let jsem ho potkal několikrát. Nedávám nic

  43. Já dal jednou někomu snad 200 na lístek, protože říkal že ztratil peněženku. Nejdřív jsem si checknul jestli tam kam říkal že jede to stojí tolik kolik říkal a stálo, tak jsem mu to dal. Udělal jsem to abych si zlepšil karmu na zkoušku z toxikologie a nepomohlo to 👍

  44. klasickej scam… chybí mu par drobáku na jizdenku doprdele … ale v druhý ruce cigo 😀

    vždycky jim odpovím “Neponěmaju”

  45. Pomoc je vždycky pomoc, ať naivní nebo promyšlená. Prostě dávej tolik, kolik ti příjde komfortní.

  46. Borec jednou obíhal parkoviště (v Pcích haha), že chce na benzín do Tábora, ukazuje na škodu 120. Uvěřil jsem. Pak jsem ho tam potkal zase, opět to zkoušel, tak jsem se optal, jestgli už do toho Tábora dojel.

  47. Jednou za mnou přišel bezdomovec, že mu chybí pár drobnejch na pivo. Za tu upřímnost peníze dostal!

  48. Ten sloup vedle Husa tam fact stoji? Kdy to tam postavili? Nebo je to fotomontaz?

    Edit: Tak jsem koukal na Google maps a fact… sloup je tam… Za me to tam nebylo (co si pamatuju)… Ma nekdo info kdy, kdo, a proc to tam postavili (mozna to tam kdysi stalo v 17 stoleti, pak to nekdo zboural a ted to postavili znovu)…

  50. Jsi očividně mladý člověk a máš spoustu ideálů. To není nic špatného, taky jsem byl jako teen idealista a měl jsem všelijaké představy o tom, jak by měl svět správně vypadat – spravedlivý, štědrý atd.

    Jenomže takový svět prostě neexistuje a nemůže a možná brzy zjistíš, že fakt hodně podobných „chudáků“ jsou vlastně mnohem bohatší, než by si člověk mohl myslet. Počítají totiž s tíim, že když bude navenek vypadat špinavě a smrdět, tak ho vždy někdo bude litovat a dá mu drobásky. No a když je v takto mega turistiském místě, tak mu turisti hodí klidně i pětistovky. Představ si, kolik si za den vydělá. Mnohdy víc než pokladní v Lidlu.

    Čím dřív si tohle uvědomíš, tím líp. Až pojedeš do ciziny, třeba do Vietnamu, tak tam je to to samé, ne-li sofistikovanější. Lidi se tam nestydějí sedět na ulici s tělesně postiženým člověkem, aby vyvolal co největší lítost.

Comments are closed.