Česká republika je v nové zprávě mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) označena za vzor pro ostatní postkomunistické země v oblasti nezávislosti veřejnoprávních médií. Dokument chválí nedávné reformy, které posílily financování a správu České televize a Českého rozhlasu. Současně ale upozorňuje, že i tento pozitivní model čelí silným tlakům na domácí politické scéně.
Zpráva analyzuje stav veřejnoprávních médií napříč kontinentem. Novinářská organizace ji vydala v době, kdy v části evropských zemí sílí „orbanizace“, tedy snahy politiků o ovládnutí médií po maďarském vzoru.
Reportéři bez hranic věnují Česku zvýrazněnou část, v níž chválí letošní zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, které se mají do budoucna automaticky zvyšovat podle inflace. Dokument také oceňuje novelu z roku 2022, podle které třetinu členů rad ČT a ČRo volí Senát. Kandidáty navíc mohou navrhovat pouze dlouhodobě fungující organizace a spolky.
Celkově se Česko řadí mezi země se „silnou“ redakční nezávislostí veřejnoprávních médií.
Přes veškerou chválu zpráva konstatuje, že situace není bez rizik. Označuje Česko za zemi s „vysokým tlakem“ na veřejnoprávní média. Tento tlak přichází především z řad opozice. Zpráva jmenovitě uvádí Andreje Babiše a Tomia Okamuru, připomíná obstrukce při schvalování mediální novely a útoky na nezávislost zpravodajství.
Oba politici prosazují nahrazení poplatků přímým financováním ze státního rozpočtu. Tento model RSF kritizuje jako krok, který by média učinil zranitelnými vůči politickému vlivu. Dokument také zmiňuje plán opozice na sloučení České televize a Českého rozhlasu, pokud by se dostala k moci po volbách na podzim 2025.
Český model je ve zprávě stavěn do kontrastu se situací v Maďarsku, na Slovensku nebo v Itálii, kde vlády podle RSF systematicky oslabují nezávislost médií. Zatímco Slovensko zrušilo původní veřejnoprávním médium a nahradilo ho vládou kontrolovanou institucí, Česko jde opačnou cestou.
Ochranný rámec veřejnoprávních médií má v celé EU posílit Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který začne platit v srpnu 2025. Tento přímo použitelný předpis zavádí pro členské státy závazné povinnosti ohledně zajištění redakční a provozní nezávislosti i adekvátního a předvídatelného financování. Česká republika podle zprávy RSF mnohé z těchto principů již naplňuje a může tak sloužit jako inspirace pro ostatní státy bývalého východního bloku, které budou muset upravit svou legislativu.
Podle zprávy je jedním z největších problémů politický vliv na jmenování vedení médií. V Řecku, Polsku, Itálii nebo na Maltě jsou vedoucí pracovníci jmenováni přímo vládou nebo politickými stranami. Výsledkem je politizace rozhodování a ohrožení redakční autonomie. Jako příklad zpráva uvádí Itálii, kde se po nástupu vlády Giorgie Meloniové mluví o přeměně veřejnoprávní televize RAI na „Tele Meloni“ kvůli údajně rostoucímu tlaku na novináře a cenzuře.
Druhým klíčovým bojištěm jsou finance. Zpráva kritizuje, že financování je často nestabilní a stává se nástrojem politického boje. Reportéři bez hranic varují před rušením televizních poplatků a jejich nahrazováním přímými platbami ze státního rozpočtu. Médiím to ubírá na nezávislosti a činí je to zranitelnými vůči každoročním politickým vyjednáváním a škrtům.
S odvoláním na data Evropské vysílací unie zpráva konstatuje, že když je poplatek nahrazen financováním ze státního rozpočtu, rozpočet veřejnoprávních médií klesá přibližně o 9 %. Naopak se zvyšuje při reformě poplatků (+14 %) nebo při jejich nahrazení účelovou daní (+9 %).
„Veřejnoprávní média samozřejmě nejsou nekritizovatelná, zejména proto, že patří občanům, ale intenzita útoků proti těmto médiím špatně skrývá pokusy o politickou manipulaci. Cesta do pekla je dlážděna dobrými finančními úmysly,“ poznamenal generální ředitel Reportérů bez hranic Thibaut Bruttin.