Evropská komise v červenci představila návrh nového víceletého rozpočtu EU na roky 2028–2034. Má rekordní objem i zcela novou strukturu. Co návrh přináší a co to znamená pro Česko?
Víceletý finanční rámec EU je v podstatě dlouhodobý rozpočet. Tradičně se stanovuje na sedmileté období, což jako jedna z mála věcí zůstává stejná i v případě nového návrhu.
Doposud sedmileté rámce odpovídaly zhruba 1 % unijního hrubého národního produktu, výjimkou byl rozpočet pro současné období 2021–2027, který měl ještě nástavbu v podobě mimořádné půjčky na řešení následků covidové pandemie.
Tentokrát Komise navrhla navýšení samotného rámce – dosahovat by měl dvou bilionů eur, což odpovídá zhruba 1,26 % HDP EU.
Evropská komise stála před otázkou, jak v budoucnosti ufinancovat tradiční evropské priority, jako je podpora zemědělců a regionů, a zároveň nové palčivé potřeby, jako jsou posílení evropské obrany a konkurenceschopnosti, probíhající dekarbonizace a splácení covidové půjčky. Dilema unijní exekutiva v návrhu rozpočtu částečně řeší navýšením prostředků. Do celkového koláče mají ale přispět také nové vlastní zdroje.
Podle ekonoma Petra Zahradníka je toto navýšení nedostatečné. „Jsem přesvědčen, že odůvodněné unijní potřeby jsou ve finančním vyjádření podstatně větší. Aby byla pokryta celá finanční potřeba společného zájmu EU, je nutné zapojit i národní veřejné finanční prostředky a prostředky soukromé,“ řekl redakci.
Srovnání se stávajícím rozpočtem podle něj ukázalo, co za poslední napáchala inflace. „Poměrně významné nominální navýšení na 2 biliony eur představuje v reálném vyjádření jen 1,26 % HDP. Nynější víceletý rozpočet a mimorozpočtový covidový finanční nástroj Next Generation EU dosahuje cca 1,9 bilionu eur, což představovalo ve stálých cenách roku 2021 zhruba 1,8 % HDP EU,“ vysvětlil.
Nový rozpočet už bude muset počítat se splácením zmíněné společné půjčky, kterou si evropské země vzaly, aby postavily skrze nástroj Next Generation EU na nohy covidem zasažené ekonomiky. Splátky mají dle odhadů ročně spolknout 25 až 30 miliard eur. V návrhu rozpočtu Komise počítá s tím, že na ně půjde 0,11 % z 1,26 % HDP EU, kterému má nový rozpočet odpovídat.
Jen čtyři rozpočtové kapitoly
Návrh Evropské komise má za cíl udělat v rozpočtové architektuře pořádek – osekává počet priorit a programů. Má tak předcházet překryvům ve financování a umožnit větší flexibilitu, aby mohl rozpočet lépe reagovat na aktuální výzvy a možné krize.
Ze sedmi rozpočtových kapitol současného rozpočtu tak Komise do budoucna navrhuje jen čtyři.
V první rozpočtové kapitole vyčlenila Evropská komise prostředky pro členské státy a peníze na splátku covidového dluhu. Druhá kapitola bude financovat evropskou konkurenceschopnost a bezpečnost. Třetí kapitola s názvem „Globální Evropa“ zafinancuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, podporu kandidátským zemím a rozvojovou pomoc. Poslední složka je pro náklady spojené s administrací.
Různých programů, ze kterých tečou z rozpočtu peníze na příslušné priority je nyní 52, v budoucím víceletém rozpočtu jich Komise navrhuje pouze 16.
Detailní rozdělení najdete v infografice:
Dosypat potřebné peníze mají do rozpočtu pomoci nové zdroje. Kromě příspěvků členských států (ty přispívají dle klíče na základě HND) a stávajících zdrojů jako například daň z nerecyklovatelných plastů, Komise navrhuje další. Chce také upravit výnosy z těch stávajících a zrušit rabaty, které si na odvodech do unijního rozpočtu vyjednaly některé země v minulosti.
Unijní exekutiva si slibuje, že tyto změny přinesou do rozpočtu 65,6 miliardy eur ročně.
Subsidiarita na steroidech?
Z první rozpočtové kapitoly tedy zamíří na 865 miliard eur do členských zemí skrze tzv. Národní regionální plány partnerství, což představuje 48 % navrženého rozpočtu. Jinými slovy – členské země budou mít k dispozici obálku peněz, které podle některých předem daných pravidel rozdělí mezi regiony, zemědělce a další řadu priorit.
Podle Komise tak bude rozdělování peněz více flexibilní, lépe zacílené, řiditelné a jednodušší pro žadatele o dotace. Například regiony ale namítají, že je to příliš centralizované řešení a bez jejich většího zapojení nepoputují peníze na skutečné lokální potřeby, které se napříč republikou výrazně liší. Komise ale tvrdí opak, národní plány jsou podle ní „subsidiaritou na steroidech“, protože plány investic budou muset být ušité na míru regionům.
Česko by na svůj národní plán mělo získat 29,4 miliardy eur. „Národní alokace nevypadá v porovnání s tím, co jsme měli k dispozici dosud, nijak tragicky, ale v porovnání s alokacemi jiných, často srovnávaných zemí je to již podstatně horší,“ popsal Zahradník.
V balíku pro národní plány ubylo peněz pro regiony a zemědělce, jejich součet podle Zahradníka v reálném vyjádření dle očekávání klesl přibližně o 15 %. Zemědělci v EU by měli mít v plánech k dispozici celkem až 302 miliard eur a minimálně 218 miliard eur je garantováno pro chudé regiony.
V českém případě by regiony a zemědělci mohli počítat se zhruba stejným obnosem jako doposud. „V rámci národní alokace si budeme moci nastavit finanční obnosy na kohezní a zemědělské priority se sumou, která nebude nominálně nižší než teď, dokonce i reálně bude srovnatelná, ale srovnatelně velké země (Maďarsko, Portugalsko, Řecko) mají podstatně více,“ doplnil.
Jakými mantinely se bude muset tuzemsko při rozdělování oněch 29,4 miliardy eur řídit? Zhruba 1,2 miliardy eur budou dostupné v Sociálním klimatickém fondu na jeho účely, 0,6 miliardy eur pak bude mít Česko k dipozici na migraci a bezpečnostní otázky. Zbylých 27,6 miliard eur poputuje mezi regiony, zemědělce a další priority s tím, že 14 % musí být vynaloženo na sociální opatření a 43 % na klima a životní prostředí.
Velkou novinkou ale je, že získání peněz skrze národní plány bude podmíněno dosažením vytyčených cílů. Podobně, jako tomu je u financování pocovidového oživení skrze Národní plány obnovy. Aby členské státy peníze získávaly průběžně, cíle budou rozkouskovány do menších milníků, upřesnila Komise.
Draghiho otisk
Na vrcholných příčkách evropského žebříčku priorit se už několik let vyskutuje konkurenceschopnost. USA a Čína Evropu předehnaly, v zájmu posílení vlastní konkurenceschopnosti proto EU zjednodušuje legislativu a více se zaměřuje na potřeby průmyslu.
Návod, jak dohnat rivaly a stát se více konkurenceschopnou, poskytl na zadaní Evropské komise bývalý prezident Evropské centrální banky a italský ekonom Mario Draghi. Otisk jeho doporučení se v návrhu víceletého rozpočtu objevil prostřednictvím nového Fondu konkurenceschopnosti. „Je to naše verze Draghiho fondu,“ zaznělo od Evropské komise před novináři.
Fond konkurenceschopnosti, tedy druhá kapitola víceletého rozpočtu, má disponovat 451 miliardou eur. Fond zastřeší jak nové priority, jako jsou investice do nových digitálních a čistých technologií a vesmíru, tak staré známé fondy a nástroje, jako je Horizont nebo Inovačního fondu.
Větší podpora konkurenceschopnosti se ale podle Zahradníka odrazí také v první rozpočtové kapitole – v národních plánech. „Průnik koheze a konkurenceschopnosti by měl být nyní maximálně možný a současně by měly být překonány umělé účelové překážky, které staví kohezi a konkurenceschopnost do protikladu,“ popsal.
Jak to vidí Česko?
Návrh nyní putuje k projednání do Evropského parlamentu a členským státům, které jej mohou upravit. Česko se dle vyjádření ministerstva financí s novým návrhem detailně seznamuje. Uvítalo nicméně zjednodušení struktury rozpočtu a větší flexibilitu ve využívání prostředků.
„Česko bude při projednávání návrhu prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny jak tradiční oblasti jako koheze a zemědělství, tak i nové priority v oblasti obrany a bezpečnosti (včetně vojenské mobility, podpory obranného průmyslu, vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic a boje proti nelegální migraci), dopravní infrastruktury, podpory konkurenceschopnosti a přípravy na rozšíření EU včetně podpory Ukrajiny,“ sdělilo ministerstvo redakci.
Jak podotkl ekonom Zahradník, co naopak tuzemsko zřejmě nepotěšilo, je převedení peněz do jedné národní obálky. „K Národnímu plánu jsme nebyli, eufemisticky řečeno, příliš nakloněni,“ sdělil redakci.
Oficiální pozice k návrhu víceletého finančního rámce by měla být předložena vládě v září.
Pokud europoslanci a členské státy ve vyjednávání zachovají revoluční způsob financování skrze národní plány, Česko se bude muset dobře připravit. Stávající resortní systém správy tematických operačních programů, ze kterých proudí k žadatelům dotace, nebude pro řízení národních plánů vhodný.
„Jsem velmi zvědav, jak tento koncept doma uchopíme. Je to výzva k vytvoření nějakého nadresortního vehiklu, který bude schopen využívat meziresortních synergií, a ne vytvářet umělé bariéry na vlastním resortním ‚písečku‘,“ míní Zahradník.
„Máme teď zhruba dva roky si tuto novou architekturu připravit, vytvořit a otestovat. Nesmí se jednat o prostý shluk řídících orgánů stávajících operačních programů, ale integrované těleso, uvažující nadresortně, schopné jak absorbovat pravidla hry z EU, tak současně empaticky identifikovat územní potřeby,“ dodal ekonom.
Co bude dál?
Evropské instituce mají nyní zhruba dva roky na to, aby vyjednaly finální podobu rozpočtu. A bude to vyjednávání těžké. Za prvé, jde o peníze. A za druhé, jde o vliv.
Členské země, ale i všichni ostatní beneficienti z evropského rozpočtu od zemědělců přes regiony po vědce, si budou chtít vyjednat co největší finanční příležitosti. Například zemědělci už proti tomu, jak návrh rozpočtu mění financování zemědělských dotací, v Bruselu protestovali a další protesty chystají na podzim.
Vedle příjemců z rozpočtu pak stojí Evropský parlament, který kromě požadavků na financování v jeho očích klíčových priorit, si bude chtít vyjednat také co největší vliv nad prouděním budoucích bilionů.
„S návrhem jsme nespokojeni, protože Komise navrhuje při plnění rozpočtu snížit roli Evropského parlamentu,“ uvedl lidovecký zpravodaj rozpočtu, rumunský europoslanec Siegfried Muresan.
Komise návrhem vyvolala na straně členských zemí i europoslanců pozdvižení. Už týdny před oficiálním představením návrhu cirkulovaly ve veřejném prostoru střípky o tom, jakým směrem se chce v rozpočtování unijní exekutiva vydat a už od té doby sklízí velkou kritiku. Komise po kritických ohlasech na vypuštěné balónky nicméně ze své pozice neustoupila, a tak kritiku sklízí i samotný návrh.
Zpravodajové návrhu rozpočtu v Evropském parlamentu, mezi kterými je i česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP) hodlají návrh zcela přepracovat. Nesouhlasí s jeho výší, a ani s tím kolik financí má být určeno například pro zemědělce, na kohezní politiku a rovněž na podporu konkurenceschopnosti EU.
Také z členských zemí zní negativní ohlasy. Například Německo, které do unijního rozpočtu přispívá nejvíc, nesouhlasí s novou výší víceletého finančního rámce. „Rozsáhlé navýšení rozpočtu EU není v době, kdy členské státy vyvíjejí značné úsilí o stabilizaci svých rozpočtů, přijatelné,“ uvedl mluvčí vlády Stefan Kornelius. „Proto nebudeme moci návrh Evropské komise přijmout,“ dodal.
Zahradník ovšem odhaduje, že navržená výše rozpočtu ve vyjednávací bitvě příliš neutrpí. „Jde zřejmě o maximum politicky možného. Částka dva biliony euro je kompromisní a očekávám, že konečnou sumou pro víceletý rozpočet na období 2028-2034 bude číslo této částce podobné.“
Kritické chvíle ve vyjednávání přinesou podle ekonoma jiné otázky. „Daleko větší cirkus očekávám v případě věcných a procesních záležitostí. Například ohledně Národních a regionálních plánů partnerství nebo nepokračování Spravedlivé transformace,“ dodal.
„Vyjednávání budou určitě velmi obtížná. Přece jenom jde o poměrně zásadní proměnu, jež opravdu nemusí vyhovovat všem,“ uzavřel ekonom.
