Eurostat se na síti X pochlubil grafem s nadějí dožití při narození v jednotlivých zemích unie. Žebříček seřazuje státy podle pravděpodobné délky života čerstvě narozených v roce 2023 – tedy současných dvouletých capartů.
Unijní průměr dosahuje 84 let pro ženy a 78,7 let pro může. Společný průměr se pak točí okolo 81 let. Obě pohlaví tak mají solidní šanci, že se dožijí 22. století, energetické revoluce, kterou způsobí fúzní reaktory, nástupu kvantových počítačů a nové vizualizace, jak jednou bude vypadat vysokorychlostní železnice v Česku.
Naděje dožití při narození v roce 2023
Laciné žerty ale stranou, graf totiž zároveň ukazuje přetrvávající rozdělení kontinentu na západ a východ prakticky ve všech myslitelných metrikách včetně této.
Takže zatímco evropskými rekordmany i nadále zůstávají Španělsko a Itálie s průměrnými 84, respektive 83,5 lety, země někdejšího východního bloku žebříček uzavírají.
Argumentem přitom nemůže být jen středomořská strava, panenský olivový olej, odpolední siesta a hromada slunečního svitu, k premiantům totiž patří také Švédsko. Jde tedy o celkový životní styl, kvalitu zdravotnictví a další socioekonomické faktory.
Bývalý východní blok na chvostu
Na chvostu je Balkán, Pobaltí, ale také střed Evropy včetně Česka a Slovenska s průměrem pro obě pohlaví pod 80 lety. Česko je sice přesně na hraně a na chvostu je premiantem, dramaticky nám ale uteklo třeba Slovinsko. Slovinci předehnali i mnohé bohaté západoevropské země, které jinak vévodí statistikám kvality života. A to včetně Rakouska, Nizozemska nebo Dánska.
Data pocházejí z letošního vydání obsáhlé publikace Key figures on Europe 2025, která v desítkách dalších grafů hodnotí, jak se dnes žije na starém kontinentu.