Švédsko zavede plošný zákaz mobilů ve školách, děti podváděly. Česko vyčkává

Žádné hraní her nebo sledování videí. Ani o přestávkách mezi vyučovacími hodinami. Švédsko přistoupilo k zákazu mobilů ve školách, píše list The Guardian.

V současnosti už většina škol v severské zemi mobily během vyučování zabavuje, studenti si ale často dokážou poradit – například odevzdají nefunkční nebo náhradní telefon, případně tvrdí, že přístroj zapomněli doma. Celoplošný a povinný systém má těmto fíglům zamezit.

Novinka se dotkne dětí od 7 do 16 let a má podle vlády zvýšit bezpečnost ve školách i zlepšit podmínky pro učení. „Je to historická investice do našeho školství,“ uvedla nová švédská ministryně školství Simona Mohamssonová.

Zákaz telefonů je částí rozsáhlého balíku změn. Vláda současně chystá úpravy školních osnov, systému hodnocení i vzdělávání učitelů. „Je to největší reforma školství za 30 let,“ tvrdí ministryně. Zákon má platit pro všechny školy bez výjimky.

Mobily škodí i o přestávkách

Většina českých škol má v současnosti vlastní pravidla ohledně telefonů během vyučování, plošný zákaz dosud zaveden nebyl. Podle některých odborníků je ale nejvyšší čas o tom debatovat.

Třeba dětský psycholog Václav Martin pro omezení je, nešel by ale tak striktní cestou jako Švédové – žákům by nechal mobil v tašce, vypnutý nebo v režimu letadlo. „Je špatně, když děti používají telefon i jen o přestávkách – neoddychnou si, doznívá to v nich ještě v další hodině, jsou pak soustředění na něco jiného, než je vyučování. Jsou ale situace, kdy se mobil hodí například jako pomůcka,“ řekl Deníku.

Rodičovská skupina Dětství bez mobilu nedávno zveřejnila výzvu určenou současným a budoucím představitelům ministerstva školství. Česko se podle ní vyhýbá diskuzi o vlivu mobilů na děti a je jednou z posledních evropských zemí, která pro užívání mobilů ve školách nemá plošná pravidla. „V Česku máme sklon problémy spojené s chytrými mobily podceňovat, což se ukazuje i na tom, kolik dětí je používá rizikově,“ uvedla členka iniciativy Anna Uhnák Kárník.

Lepší pozornost a méně šikany

Expertka z iniciativy Digibalanc Michaela Mlíčková Jelínková pak poukazuje právě na příklad skandinávských zemí. „Dánsko například doporučuje nepořizovat dětem smartphony do 13 let a spolu se Švédskem provádí de-digitalizaci zejména nižších stupňů školství. V současnosti má nebo chystá nějakou formu plošné regulace již 20 z 27 zemí EU, 39 z 50 amerických států a desítky dalších po celém světě včetně technologických velmocí – Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Izrael, Brazílie, Jižní Korea, Čína a mnoho dalších,” vyjmenovala Mlíčková Jelínková.

Podle ní jde omezení často až do věku 16-18 let, tedy do konce střední školy. „Praxe ukazuje, že nejlépe funguje metoda bell-to-bell – od prvního do posledního zvonění jsou telefony mimo dosah dětí. Výsledkem je lepší pozornost, klima ve třídách i méně kyberšikany,“ dodala odbornice.

Další experti ale upozorňují, že mobil může být při mimořádných událostech, jako jsou například požáry, úniky plynu nebo násilné incidenty, klíčovým prvkem přivolání pomoci. „Pokud by studenti neměli u sebe telefony, mohla by se reakce záchranných složek zpozdit,“ řekl již dříve manažer Institutu mikroelektronických aplikací, který vyvíjí přístupové systémy do škol, Jan Orlický.

Případů, kdy skutečně pohotová reakce žáků přes mobil zachránila život, je podle Orlického několik. „Studenti sehráli důležitou roli při přivolání pomoci například při náhlém zdravotním kolapsu pedagoga nebo spolužáka. V zahraničí se také stalo, že během násilných incidentů studenti pomocí mobilních telefonů informovali policii i spolužáky v ohrožených prostorách,“ přiblížil Orlický.