ANO zrušilo víceletá gymnázia v Královéhradeckém kraji. Podle toho co říká Plaga je za chvílí zruší celostátně. Co si o tom myslíte?
by Organic_Contract_172
ANO zrušilo víceletá gymnázia v Královéhradeckém kraji. Podle toho co říká Plaga je za chvílí zruší celostátně. Co si o tom myslíte?
by Organic_Contract_172
29 comments
Tak logicky Babiš potřebuje operátory výroby olovnatých klobás, takže edukaci je třeba zašlapat do země.
Nepřekvapuje mě to – Silně pochybuju, že někdo v ANO rozumí proč víceletý gymnázia existují.
Moderní otrokář nepotřebuje vzdělané otroky.
[deleted]
Jen pro info – víceletá gymnázia jsou šestiletá a osmiletá, kam na popud rodičů chodí děcka, aby nemusli chodit s méně nadanými do školy ..
“Odborníci” to nechtějí protože to ještě víc demotivuje ty měné nadané ..
hlupákům se lépe vládne, tedy vyhladit vzdělanostní elitu s nejširším vzděláním je cílem.
Je to úplně jedno. Kvalitu školy nedefinuje to jestli je gymnázium víceleté nebo ne. Jde o kvalitu učitelů, o podporu doma. Jediné reálné plus víceletých gymplů je síťování, kdy dítě chodí do školy s dětmi podobně ambiciózních rodičů.
Mne překvapuje, že je o gymply v poslední době takový zájem. Ze své doby konce ZŠ a nástupu SŠ pamatuju, že na gympl vesměs nikdo nechtěl, protože to byla čistě taková příprava na VŠ, kdy pokud by jsi na tu VŠ nešel, tak jsi do praktického života dost nepoužitelný.
Jinak se dá očekávat, že za Babiše určitě bude snaha omezovat finance pro VŠ, podobně jako na Slovensku.
Chytrý voliče nechceme, ne asi.
Zajímavý jak můžeš zabrousit do jednoho postu a vyslechnout si milión argumentů, jak seš největší debil, že si šel na gympl, protože teď nic neumíš a vejška ti je k hovnu a kamarádi jsou vyučený a mají x let napřed.
A pak jdeš do druhýho postu a zjistíš, že vlastně to nejlepší, co můžeš udělat je utéct ze základky co nejdřív na víceletej gympl, protože tam jsou ty chytrý a připravujou se tím na vejšku a na základkách zůstávají jen ty největší retardi, který musejí na póvl střední školy.
Konzistence v upvotech je tady celkem nulová.
Ono je to těžký. Na jednu stranu to samozřejmě dává smysl, mít školu pro chytrý. A samozřejmě chci, aby moje děti na gympl šly.
Na druhou stranu není ideální rozdělit – de facto většinou celoživotně – na inteligenty a lopaty, když jim je 11. Protože to o úspěchu nerozhoduje ani tak reálná inteligence, jako to, jak moc je tam rodiče dostrkaj.
To je ta pozitivní kampaň?
Nesouhlasím se zrušením. Sice jsem byla na čtyřletém a byla jsem spokojená, ale měla jsem velké štěstí na třídu na druhém stupni základky. Často se argumentuje tím, že to vytrhává ta děcka z běžného vzorku populace a vzniká elitářství. Jenže ta chytřejší děcka jsou na běžné základce za svou chytrost a pozitivní vztah k učení často šikanovaná, učitel na ně nemá čas, nudí se, chybí jim podpora rozvoje… moje sestra na druhém stupni základky vyloženě trpěla, chytla třídu, kde půlka lidí propadala, jedničkářům se posmívali apod.
Ať se to ‘expertům’ líbí nebo ne, pořád je násobně větší pravděpodobnost, že ti ‘méně nadaní’ stáhnou ty nadané do žumpy a ne naopak. Mají k tomu zajímavé prostředky a kratochvíle typu: Jestli mi neolízneš tkaničky, dostaneš nakládačku, když mi je olízneš, můžeš se vykoupit svačinou.
Když ze základky postupně na 8mi a 6letý gympl odejde z každé třídy tak 6 děcek, a to teď nejlevětších tahounů ,má to dost devastující vliv na kvalitu školy.
Jsou na o i výzkumy, že při této segregaci dosahují pak ti nejlepší lepších výsledků, ale ti co se do výběru nedostanou, pak dosahují výsledku horších, takže v průměru se situace populace nelepší, ale spíš horší.
To byl argumetn pro zavádění inkluze. Takže z jedné straně dělám inkluzivní ZŠ a z druhé o inkluze utíkáme na víceleté gymply.
Já sám sem ze segregovaného školství (matematická zákldka a pak gympl) a své děti se samozřejmě snažím dostat na segregované školy (gymnázia), protože vím jak tohle má devastující vliv na kvalitu těch co na ZŠ zůstanou. Navíc pozitivní je síťování, protože jejich spolužáci jsou děti ambiciózních rodčů, takže mají taky častěji ambice.
Ale když gympl nebude mít 8 letý obor, mohou otevřít dvě třídy 4 letého, takže pak může mít gymnaziální vzdělání více žáků.
Myslím, že je to krok správným směrem, ale pokud ho nezavedou plošně, budu se samosřejmě snažit dotlačit zbývající děti taky na víceletý gympl.
—-
Co sem si díky tomu, že sem byl ůčasten segregovaného školství již před více jak třiceti lety vypozorovatl:
1) Statisticky sme byli starší o půl roku než průměr ročníku (většina měla narozeniny od září do ledna). Takže to nebylo vyšším nadání, ale vlastně o výhodě biologické vyspělosti.
2) Víc než učitelé udělá třídní kolektiv. A obrý kolektiv žáků pak motivuje i učitele k lepším výkonům. To se dá rozumným dětem vysvětlit a naučit, aby sami aktivně budovali dobrý kolekiv a i jeden žák, který si tohle uvědomí ho umí hodně posunout.
3) Už když sem já s dalšími šesti žádky odcházeli na matematickou základku, tak v dalších ročnících měli nejvíce propadlíků za celou historii mojí původní základky, A mou tehdejší třídní za to ostatní učitelé hodně nenáviděli, že nás na matematickou ZŠ procpala, protože se zbytek naší třídy se pak nedalo pořádně pracovat.
Tak to je hnus, velebnosti.
Sociální inženýrství je jménu rovnosti.
Hele, já byl člověk, co první rok osmiletýho gymplu přetrpěl a chtěl jsem zpátky na základku. Samozřejmě za to primárně mohl špatný třídní kolektiv. A také šok z toho, že nedostávám samé jedničky bez učení. Postupně (a teď už i zpětně) jsem začal být rád, že jsem na gympl šel.
Příklad střetu gympláků a SOŠáků: Na ekonomce (ano, ta legendární vejška) v prváku jsme měli matematiku. První přednášky nás učili v podstatě základy jako sčítání, odčítání, násobení, dělení, zlomky, řešení kvadratických rovnic a podobně. Pak jsem na cvičeních viděl, že spolužáci z ekonomických středních netušili, jak se ty kvadratický rovnice řeší. Já jsem ten předmět udělal v podstatě s prstem v nose, dokonce jsem překročil maximální počet získatelných bodů.
Strašení segregací dětí je hrozně pěkné, ale proč se myslí jenom na tu jednou část dětí a ne na tu nadanější část? A že gympláci nic neumí? LOL, 1 z 10 možná trpí tím, že neví, co v životě dělat za kariéru, ale zbytek jsou úspěšní lékaři, právníci, ajťáci, podnikatelé a tak dále. A ano, já jsem ten 1 z 10, i tak jsem rád, že jsem byl na gymplu.
sprti brejlaty, koho zajimaji?
asi se podivali jaky maji vzdelani lidi co je voli, a rekli si, ze by takovych melo byt vic
Jakože s tímto nesouhlasím a myslím si, že to je dost krátkozraký, přestože jsem přesvědčenej, že chodit na osmiletej gympl byla jedna z největších chyb mýho života.
Jenže ne každej je takovej jak já, co se pak vysere na vysokou.
Klidně to zrušte ale nejdřív se musí zlepšit kvalita normálních základek (tím že se do školství bude opravdu investovat, ne jak to dělá současná vladá) a taky bych zrušil devátou třídu.
Jediny o co ANO jde je sehnat penize, kterymy pak pujdou populisticky podplatit volici. Kdyz z 5. a nasledne 7. tridy zakladky odejde pokazde treba 5 deti, tak vzroste cena na vzdelani jednoho ditete na te zakladce, protoze ty tridy se nezmensi dost na to, aby je mohli sloucit a par vyucujicich + podpurny personal vyhodit. Zato se ale musi vytvorit tridy s uciteli a podpurnym personalem na gymnaziu.
Takze reseni je veskrze proste – zmensit gymnazia, na kazdem vyhodit par vyucujich a za usetrene penize si koupit hlasy duchodcu a davkaru. Cely se to zaobali do libivych kecu o tom, jak diky “nadanym detem” si ty “mene nadane” budou vic davat pozor v hodine a svedomiteji se pripravovat doma na vyucovani.
Daniel Prokop ve své knize Slepé skvrny popisuje jak má Česko hodně velkou variabilitu vzdělávání jak dle regionu, tak i brzkou selekcí dětí do gymnázií, kde spíš záleží na socioekonomické úrovni rodičů – jejich schopnosti děti na přijímačky motivovat, nebo jim zaplatit doučování.
Z průzkumu z roku 2018 mu vyšlo, že zčásti rodiče nutí děti na gymnazia z nouze, že ví o poklesu kvality kolektivu – odčerpání motivovaných studentů po pátém ročníku – statisticky však odchod studenta na jeho schopnostech většinou nemá vliv zda jde na 8-6- nebo 4-lety gympl, naopak to hlavně zvýší rezignaci pozůstalých na základce chodit do školy a jejich vyučujících je učit lépe.
Elitnost a selektivita je údajně lepší později až na vysoké škole. (Což mně dává i osobně smysl, jelikož tam puberta hraje menší roli a člověk se líp individuálně soustředí, než nutně vlivem kolektivu, který v mladším věku vyplývá z aspirací/charakteru rodičů)
Cílem státu by mělo být vyrovnat socioekonomické rozdíly a zajistit tak všem přibližně podobnou šanci.
Ze zkušenosti s 8-letým gymplem a zkušeností ségry, co zůstala na základce do devítky, to jde vážně znát na kvalitě kolektivu a laxnosti výuky.
PS: ANO fakt nevolím, ale pro Prokopa mám slabost.
On Králove Hradecký kraj jde celkově do kopru pod současným vedením. Kromě zavírání gymplů se rozhodli uzavřít i porodnici v RnK, což je vlastně jediná spádová porodnice pro široké okolí. Alternativy jsou všechny cca hodinu cesty, což je v pohodě pokud jde všechno podle plánu, ale hazard když nastane jakákoliv komplikace.
to fakt jde něco takového udělat? vysvětlil by mi někdo, jak to můžou zakázat?
Staví vůz před koně.
Ideální situace je, aby bylo dostatek asistentů, podpory a celkové kvality na druhých stupních, aby dávalo víceletých gymnázií smysl stejně nebo méně, než praktických škol.
Ideální situace není a lidé budou takové omezení obcházet, protože v realitě motivovanější (to je důležitější, než nadanější) žáky na druhém stupni zadupe do země “šedá masa”, protože na jejich specifičtější rozvoj prostě čas, lidi a prostředky nejsou.
Je to zase stejná písnička jako s inkluzí – inkluze je dobrá myšlenka a vlastně ani ne špatné zpracování, ale když pak nebude dostatečná podpora a prostředky (na které sice pamatují vyhlášky, ale už ne realita – nejen financování, ale třeba i metodická podpora od MŠMT nebo dokonce krajů), tak to skončí bídně a lidi před takovým polovičatým řešením budou utíkat, protože to pro ně prostě je racionální volba.
Napřed je potřeba vybudovat zázemí pro možnosti podobných rušení a pak rušit.
Samotnému mi osmiletý gympl dal hodně (utekl jsem na něj před šikanou – nikdy jsem se z vlastní vůle nepřipravoval na nějakou zkoušku tak intenzivně, jako na přijímačky z páté třídy – ani na maturitu, státnice…), aktuálně učím na zdravotní střední škole a předpokládám, že naši studenti nejsou blbci (a nejsou, za tím si stojím). Ale i jenom rozdíly mezi druhými stupni na nich jsou vidět často ještě ve třeťáku, právě kvůli tomu, že trvá nějakou dobu se naučit se učit.
Nemám s tím problém, ale mělo by to být tak, že se další neotevřou za 5 let (jestli dobře počítám). Prostě – když jdu do první třídy tak je jasné, že to je na 9 let.
Tezko mohu posoudit inkluzi jinak nez z doslechu (a byvaji to otresne pribehy jak ze socialniho hlediska, tak kdyz si uvedomim, jaka fura penez se v tom systemu pohybuje s vysledky mizernymi) nicmene osmiletym gymplem jsem prolezl. Z hlediska nasi generace byly spise prestizni zalezitosti, nez ze by realne nabizely neco navic. V zadnem pripade neplatilo (a neplati), ze kdo se dostal na gympl, je neco vic a ma uspech zaruceny.
Ovsem za situace, kdy zaci patrici do specialnich skol diky inkluzi obohatili bezne zakladky (z logiky veci nemam na mysli telesna a smyslova postizeni a netvarme se, ze tomu tak neni) chapu vicelety gympl (a samozrejme i jine formy delsi stredni skoly) jako moznost uniku k tomu, co za nas bylo normalni a vseobecne na vysokou dokazalo slusne pripravit. Dokazu si predstavit, ze dnesni absolventi zakladek prichazeji na stredni se znacnym hendikepem ve srovnani s temi, kdo uz si tam 2-4 roky bahni. Jaky to paradox, potiranim nerovnosti vytvaret nove ve vetsim poctu. Nez samozrejme stredni skoly, a dale vysoke, snizi latku, protoze jinak to v soucasnem systemu nejde. Nejsou zaci, nejsou love…
Timto prizmatem dany krok chapu jako nepochopitelny a snad i sabotaz vzdelavani. Coz jsou vlastne zakladni argumenty, kolem nich se tocila i neplodna debata o inkluzi v te podobe, v jake ji mame.
Gympl je extrémně důležitá instituce. Zejména, když tu máme inkluzi. Znám lidi, kteří díky gymplu přestali zažívat šikanu a našli si plno přátel. Stejně tak většina z nich pak dále šla studovat. Na gympl jsem bohužel nešel, ale většina mých přátel tam chodila. Nenazval bych to elitářstvím, jak zde někdo psal, ale ti lidé mají mnohem větší šanci se v životě uchytit a být velmi produktivní člen společnosti. Do značné míry jim studium na gymplu také formuje osobnost. Idioti se najdou všude, ale většinou jsem narazil na gympláky, se kterými jsem si skvěle popovídal.
Má tchýně je učitelka, má bába učila na gymplech a na stáří na základce. Je to propastný rozdíl – blbých patnáct let, a základky dnes vypadají bídně. Ne všechny, ale… tchyni znám dvanáct let, a je čím dál více v prdeli z toho, jak to dnes ve školství vypadá. Poslední roky má skoro v každé třídě naprosto nezvladatelnou část fakanů. Už má bába musela ke konci řešit to samé, a to byl také důvod, proč odešla. Vždy byla vyhlášená, ta seřvala úplně všechny tak, že měl každý respekt. Ke konci se to už nedalo a její láska ke vzdělávání zmizela.
Kamarád mě občas vzal na návštěvu k nim na gympl (dneska docela nechápu, že to nikomu nepřipadalo divné). Jasně, i u nich si ze sebe dělali srandu, občas udělali nějaký naschvál… ale bylo to úplně na jiné rovině, než u nás na základce, kde borec zapálil míček, od čehož začalo hořet linoleum, a učitelka se zmohla jen na to, že v dýmu hledala jeho žákovskou, aby mu dala poznámku. Jindy zase drsné hádky kvůli takovým pičovinám… a to jsem chodil na dobrou základku. Stačí jeden/dva zmrdi, a vyučování nebo kolektiv může být hodně narušený. A střední? No… tam jsem těm gymplákum záviděl ještě více. Kolikrát jsem měl pocit, že mezi přestávkou a vyučováním není rozdíl.
I na mnohých gymplech dnes najdeme slabší kousky, ale pořád je vysoká šance, že třída bude homogenní v motivaci se učit a v přístupu. Základky jsou dnes plné nenadaných žáků, proč to znepříjemňovat těm, kteří se chtějí dál rozvíjet? A jestli odchodem nadaných dětí se zhorší kolektiv ve třídě? Věřte, že to nijak jiné nebude. Proč by měli ti dobří táhnout kolektiv dětí, které na to serou?
Upřímně si nemyslím, že to rozděluje lidi na hloupé a intelignetní. Příjimačky jsou pochybné a stačí se naučit. Důvod proč jsem nešel na osmileté je, že jsem nezvládl příjimačky z matematiky. Z předmětu, kde jsem později chodil na olympiády a umisťoval se v top 10. Na vysoké jsem měl dost matematiky a i když většina z ní vyletěla, tak jsem měl bez problému za A. Nechci tvrdit, že jsem nějak extrémně inteligentní, ale nějaký test v 5. třídě moc neurčuje, jak jsi nadaný na nějaký předmět. Pokud se dítě chce vzdělávat, tak nevidím důvod, proč tam nejít, ale nikdy jsem se v životě nesetkal s problémy kvůli tomu, že jsem byl na základce o pár let déle. Po základce jsem šel na gymnázium a kolektiv byl podle mě o dost horší než na základní škole. Měla by, ale být možnost tam jít pokud tam dítě opravdu chce. Mně se k tomu snažili donutit rodiče… a jsem rád, že jsem zůstal na základce. Na “humanitním” gymnáziu po základce byla matematika výsměch a když jsem doučoval kámoše z technických SŠ, tak jsem zjistil, že mají matematiku těžší, než jsme měli my. Chemii jsem měl pouze 3 roky a stejně jsem to šel studovat, když mi rodiče konečně nemohli kontrolovat život.
Comments are closed.