Povodně v Asii mají už 1500 obětí. Vinu nese klimatická změna i odlesňování

Katastrofické povodně způsobila neobvykle silná cyklonální aktivita. Pomalu postupující tropické bouře Seynar nad jižní Indočínou a Sumatrou a Ditwah nad Šrí Lankou přinesly extrémní srážky, které vyvolaly jedny z nejhorších záplav a sesuvů půdy v novodobé historii regionu.

Podle ČTK počet potvrzených obětí vzrostl na 1500, stovky lidí však zůstává nezvěstných. Nejvíce úmrtí je v důsledku povodní a sesuvu půdy hlášeno z Indonésie, kde zemřelo 837 lidí. Následuje Šrí Lanka se 479 úmrtími, Thajsko se 185 a v Malajsii umřeli tři lidé.

Tisíce lidí navíc přišlo o svůj domov. V postižených oblastech nemá stále spousta z nich přístup k pitné vodě ani dostatek jídla. Některé vesnice zůstávají odříznuté od okolního světa, protože povodně strhly silnice, mosty i telekomunikační vedení.

Nejde přitom o první ničivé povodně, které letos zasáhly Asii. Tajfuny už způsobily stovky úmrtí ve Vietnamu a na Filipínách, v létě navíc silné monzunové deště ničily části Pákistánu a Indie.

Podle agentury AP zvýšenou četnost katastrofických událostí takového rozsahu už delší dobu předpovídají klimatologové. Podle nich se podobně ničivé bouře a povodně stávají běžným projevem počasí v těchto oblastech.

„Jižní a východní Asie by se měla připravit na pokračování a potenciální zhoršení extrémních projevů počasí v následujících letech,“ uvedla Jemilah Mahmoodová, šéfka centra pro planetární zdraví při Sunwayské univerzitě v Kuala Lumpur.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je na vině výrazné oteplení atmosféry a oceánů v důsledku rekordních hladin oxidu uhličitého v atmosféře během posledních let. Především teplejší oceány poskytují bouřím více energie.

„Přestože celkový počet tropických bouří nijak dramaticky nenarůstá, jejich intenzita a nepředvídatelnost ano,“ dodává Benjamin Horton, profesor věd o Zemi na Městské univerzitě v Hongkongu.

Právě vysoká intenzita a nepředvídatelnost počasí, které způsobilo ničivé povodně v posledních týdnech, poukázala na nepřipravenost zemí jihovýchodní Asie. Od katastrofického tsunami v roce 2004 se toho mnoho nezměnilo.

„Problémem je, že místní vlády reagují pouze v době, kdy taková událost přijde, ale přípravy na ně neřeší. Přitom budoucí katastrofy nám dají ještě méně času s tím něco udělat,“ varoval Aslam Perwaiz z mezivládního Asijského centra pro připravenost na katastrofy v Bangkoku.

Neregulovaný rozvoj navíc poškozuje místní ekosystémy a zvyšuje zranitelnost území. Nejvíce k tomu přispívá pokračující odlesňování tropických pralesů v důsledku nekontrolované výstavby.

Indonésie patří mezi země s nejrychlejším úbytkem lesního porostu. Jen od roku 2000 přišly provincie Aceh, Severní Sumatra a Západní Sumatra o téměř 20 tisíc kilometrů čtverečních lesa, což je více než čtvrtina rozlohy Česka.

Záběry z postižených oblastí ukazují proudy vody unášející velké množství klád. Podle místních obyvatel je to důkaz dlouhodobého odlesňování, zatímco vláda tvrdí, že jde o nelegální těžbu, kterou nemají pod kontrolou.

„Vláda musí prošetřit, kdo za odlesňování může a zajistit lepší správu lesů. Nechceme, aby se tato katastrofa opakovala,“ uvedl pro AP Rangga Adiputra, jehož dům v obci Padang smetl sesuv půdy, k němuž přispěla eroze na kopcích nad jeho vesnicí, kde probíhala nelegální těžba dřeva.

Země jihovýchodní Asie každoročně přicházejí kvůli extrémním jevům o miliardy dolarů. Odborníci varují, že region stojí na rozcestí. Jen důslednější ochrana přírody a lepší připravenost mohou zmírnit dopady stále intenzivnějších projevů počasí.