Po volbách v Česku se s nastupující vládou ANO hovoří o restartu spolupráce v zemích visegrádské čtyřky. Pojďme se tedy podívat, jak na tom jsou jednotlivé země ekonomicky. Země V4 totiž začínají prožívat poněkud odlišné příběhy. 

Vývoj a budoucí projekce hrubého domácího produktu v rozmezí let 2025 až 2027 odráží postupnou diferenciaci. Zatímco Polsko a Česká republika směřují ke stabilnímu střednědobému růstu, Slovensko a Maďarsko čelí viditelným strukturálním i cyklickým překážkám, které jejich výkon výrazně omezují. Rizikům typickým pro tento region – vysoké závislosti na průmyslové výrobě, citlivosti na globální cla či dynamicky se měnící energetické situaci – však země čelí společně.

Pokud jde o Slovensko, podle údajů zprostředkovaných Evropskou komisí se očekává, že naši východní sousedé budou v následujících třech letech růst ze zemí V4 nejpomaleji. Počínaje aktuálním rokem je reálný meziroční růst HDP za rok 2025 odhadován na úrovni 0,8 procenta, přičemž v průběhu následujících dvou let by se situace měla postupně přece jen zlepšovat – HDP v roce 2026 a 2027 pravděpodobně vzroste o jedno až 1,4 procenta. Za relativně nízkými hodnotami stojí specifická kombinace faktorů. Přestože veřejné investice hrají důležitou roli, jejich efekt nyní oslabuje negativní vliv čistého exportu, zejména v důsledku vyšších amerických cel, na která je slovenský průmysl, zejména automobilový sektor, mimořádně citlivý. A také slábnoucí soukromá spotřeba, která klesá v reakci na fiskální konsolidaci a vyšší daně. Predikce uvádí, že k určitému oživení exportu dojde až v roce 2027, kdy se očekává spuštění výroby v nové automobilce Volvo.

Komentář

Polsko buduje obranu, Česko, Maďarsko a Slovensko váhají. Jsou země V4 připraveny na válku?

22. 9. 2025 ▪ 5 min. čtení

Na druhé straně Česká republika podle evropské hospodářské prognózy vykazuje v rámci V4 výrazně stabilnější vývoj. Její primární síla spočívá v rovnováze mezi domácí poptávkou, tedy spotřebou domácností, a investiční aktivitou. Za rok 2025 by měl být růst reálného HDP oproti minulému roku na úrovni 2,4 procenta, následně by se tempo mělo zpomalit na 1,9 procenta, ale v roce 2027 by mělo opět nabrat sílu a dosáhnout 2,4 procenta. Jak jsme naznačili výše, českou ekonomiku v roce 2025 pohání zejména soukromá spotřeba, především díky růstu reálných mezd a klesající míře úspor domácností. S výhledem na příští rok se očekává, že růstové tempo krátkodobě zpomalí, ale rok poté prognóza opět stanovuje potenciál zrychlení růstu, poháněného fiskálními stimuly a vyššími obrannými výdaji obchodních partnerů.

Maďarská ekonomika jako celek vstupuje do prognózovaného období s nejslabším makroekonomickým základem. Pro aktuální kalendářní rok se odhaduje, že HDP v porovnání s minulým rokem vzroste pouze o 0,4 procenta, což naznačuje nejslabší výsledek v regionu. Diametrálně odlišná situace by měla nastat v roce 2026, kdy by Maďarsko mělo zrychlit na úroveň 2,3 procenta, ale tato pozitivní vlna by měla skončit, protože v roce 2027 má tempo opět zpomalit, konkrétně na 2,1 procenta. Hlavními důvody slabého výkonu v roce 2025 jsou nízká investiční aktivita a oslabený export, zejména v důsledku poklesu vývozu průmyslových produktů. Naopak oživení v roce 2026 bude podpořeno fiskálními stimuly vlády a růstem mezd. Růst by měly zaznamenat i exporty, a to díky spuštění nových závodů v automobilovém sektoru a celkovému zlepšení zahraniční poptávky.

Středoevropskému prostoru dominuje Polsko, které si drží relativně silnou dynamiku růstu. Reálné HDP by se za tento rok mělo meziročně zvýšit o 3,2 procenta, v roce 2026 o 3,5 procenta a v roce 2027 jen mírně klesnout. Výkonnost Polska stojí na silné soukromé spotřebě, která profituje z růstu reálných disponibilních příjmů, a na vysokých veřejných investicích, zejména v oblasti obrany a projektů financovaných z fondů Evropské unie. V návaznosti na to bude rok 2027 pravděpodobně představovat krátkodobou korekční fázi, kdy ekonomika přirozeně zpomalí. Přesto však Polsko zůstává nejrobustnější ekonomikou regionu, podpořenou stabilním trhem práce a rostoucími příjmy obyvatel.

Nejnovější ekonomická projekce pro země visegrádské čtyřky v letech 2025 až 2027 potvrzuje, že region na jedné straně plní funkci efektivní spolupráce, ale druhá strana mince odhaluje, že jednotlivé země se vyvíjejí poměrně odlišným způsobem. Polsko se stává jedním z hlavních motorů růstu, Česko si udržuje stabilní vývoj, zatímco Slovensko a Maďarsko čelí systémovým výzvám, které omezují jejich růstový potenciál. Pro ty, kteří určují budoucí směr hospodářské politiky, tak zůstává klíčové sledovat i to, jak rychle dokážou sousední země reagovat na měnící se globální prostředí.

Autor je analytik InvestingFox.