Současný slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok převzal vedení Hlasu začátkem června 2024 ve chvíli, kdy se podpora strany pohybovala kolem 15 procent.

V prosincovém volebním modelu agentury NMS už Hlas dosahuje pouze 6,5 procenta. Zaznamenal meziměsíční pokles o jeden procentní bod a strana se tak ocitá jen těsně nad hranicí, která je potřebná pro získání křesel.​

NMS upozorňuje, že Hlas si po dvou letech vládnutí udržel jen zhruba čtvrtinu až třetinu voličů z parlamentních voleb 2023. Zklamaní podporovatelé odcházejí hlavně ke Směru-SD premiéra Roberta Fica, část se přesunula k opozičnímu Progresivnímu Slovensku a nacionalistické Republice a významná skupina voličů skončila mezi nerozhodnutými. Hlasu se zároveň prakticky nedaří nabírat nové voliče, takže odliv nedokáže kompenzovat.​

Tvrdší tón, slabší střed a tlak koalice

Pod vedením Šutaje Eštoka se Hlas posunul od umírněného, konsenzuálního středu k razantnější a ostřejší rétorice, což změnilo skladbu elektorátu. Na rozdíl od opoziční Svobody a Solidarity (SaS), která po výměně lídra dokázala mírně růst a dlouhodobě se drží nad šesti procenty, Hlas jako vládní strana čelí výraznému tlaku a „vysávání“ ze strany dominantního Směru Roberta Fica.​

V aktuálním modelu se Hlas propadl na úroveň SaS, která má 6,3 procenta, a v žebříčku ho předbíhá nejen Smer-SD a Republika, ale také opoziční hnutí Slovensko vedené Igorem Matovičem a nově i liberálně konzervativní strana Demokrati vedená Jaroslavem Naděm.

Analytici z NMS řadí Hlas společně s další vládní stranou SNS (Slovenskou národní stranou) mezi subjekty, které od voleb 2023 ztratily největší podíl podpory, zatímco Republika, Slovensko či Demokrati své výsledky postupně zlepšují.​

Podle volebního modelu zůstává zhruba pětina někdejších voličů Hlasu v kategorii lidí, kteří chtějí jít k volbám, ale dnes si neumějí vybrat žádnou stranu. Právě na tyto nerozhodnuté se Hlas-SD podle analytiků bude muset zaměřit, pokud se chce vrátit k dvouciferným výsledkům – konkurenci mu však dělají prakticky všechny opoziční i část mimoparlamentních subjektů.