Z toho koktejlu čísel plyne jedna dobrá zpráva: Češi nejsou národ, kterému nezáleží na druhých. Za velmi či docela důležitou považuje pomoc ostatním 83 procent z nich, a to číslo dokonce v posledních letech mírně roste. To se projevuje v tom, jak se zapojují do dobročinných sbírek a že věnují peníze potřebným. Čerstvé údaje zveřejnila Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR), podle dalších průzkumů patří Česko mezi deset unijních zemí s nejvyšší solidaritou a důvěrou ve společnosti.
Češi pomáhají především Čechům
„Výsledky letošního průzkumu jasně ukazují, že ochota Čechů pomáhat je důležitou součástí jejich života, která zůstává jak v časech zlých, tak i dobrých,“ komentuje čísla Lucie Mádlová, ředitelka a zakladatelka A-CSR. Oproti loňsku mírně vzrostla důvěra vůči neziskovkám a službám, jež tyto organizace poskytují – aktuálně je na 44 procentech.
Víc než tři čtvrtiny Čechů také soudí, že by stát měl podporovat lidi, kteří se do dárcovství zapojují. Myslí si to přesně 77 procent lidí, což je významně víc než minulý rok. Podle průzkumu, jejž vypracovala agentura Ipsos, jsou místní přesvědčeni, že pomáhat by měly i samotné firmy, a to především lidem v Česku.
Nejčastější tuzemskou formou pomoci je darování věcí do sbírek nebo nakupování dobročinných předmětů. Stále častější je však také dobrovolnictví – účastní se ho 38 procent dotázaných. A pokud darují peníze, nejběžnější je částka od jednoho do pěti tisíc korun, i tady ale trend mírně roste.
Podobně jako v předchozích letech většina finanční pomoci směřuje primárně na domácí záležitosti. Podpora dětí a zvířat zůstává prioritou, zatímco humanitární pomoc ustoupila do ústraní, což ovšem autoři výzkumu přisuzují například povodním.
Češi nejčastěji přispívají nárazově, což je ovšem pro dobročinné organizace horší východisko než pravidelný, byť menší příjem, na jaký se mohou spolehnout. Hlavní faktory, které pomoc ovlivňují, jsou závažnost situace, rozsah potřebné pomoci a emocionální pouto ke konkrétním iniciativám.
Fakt, že Češi patří k národům s otevřeným srdcem, potvrzuje i mezinárodní srovnání. V evropské sedmadvacítce je Česko desátou zemí s nejvyšší solidaritou a důvěrou ve společnosti. Říká to alespoň letošní Index prosperity a finančního zdraví, jejž vytváří Česká spořitelna a portál Evropa v datech. Místo v žebříčku zajistila ochota pomáhat neznámým lidem a dobrý postoj k dobrovolnictví.
Víc než půl miliardy na povodně
Podle žebříčku mají největší míru solidarity a důvěry obyvatelé severských států a také Irska, naopak nejslabší trojicí zůstává Chorvatsko, Řecko a Bulharsko. Česko však v roce 2023 bylo o dvě příčky výš, loni pokleslo na deváté místo a letošní desáté jen potvrzuje pokračující propad. „Data naznačují, že postupem času v Česku dárců ubývá. V roce 2024 v tuzemsku darovalo peníze v měsíci předcházejícím průzkumu 42 procent obyvatel, v roce 2023 přitom podíl odpovídal 49 procentům, a v roce 2022 dokonce 55 procentům,“ vypočítává analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Podle Tomáše Vyhnálka z humanitární organizace Člověk v tísni může jít o důsledek únavy lidí z přemíry krizí nebo negativního ekonomického výhledu. Nicméně podle zkušeností organizace Češi nejčastěji přispívají na humanitární pomoc při katastrofách a ve válečných konfliktech. „Na sbírku SOS povodně loni přispěly desítky tisíc dárců přes půl miliardy korun, což byl rekord v pomoci na živelní katastrofu tady v Česku,“ uvádí Vyhnálek.
Ochota finančně pomáhat je podle něj silnější, pokud jde o někoho, ke komu mají Češi kulturně či geograficky blíže, jako tomu bylo ve sbírkách na pomoc Ukrajině. Česko však zůstává třetí nejlepší v EU, pokud jde o pomoc neznámým lidem: v měsíci předcházejícím průzkumu se takto zapojilo 64 procent obyvatel. Opět to ale byla spíše nárazová než dlouhodobá pomoc.