Evropa se ocitla v pasti. Američané couvají z pomoci Ukrajině, fronta se hroutí a někdo musí platit. Když se Spojené státy začaly stahovat z vojenské podpory, kontinentu nezbyla jiná volba než převzít štafetu. Výsledek? V roce 2025 evropské státy zvýšily vojenskou pomoc o 67 procent oproti průměru let 2022 až 2024. Jenže ani to nestačilo.

Celková podpora pro Kyjev přesto klesla o 13 procent, protože americký příspěvek – dříve přes 64 miliard dolarů – téměř vymizel.

Německo a Británie táhnou, jih a východ zůstávají vzadu

Hlavní tíhu nesou Německo a Británie. Berlín plánuje pro rok 2026 vydat 11,5 miliardy eur, celková německá pomoc už přesáhla 40 miliard. Londýn dodal zbraně za 13 miliard liber a zavázal se k ročním třem miliardám až do roku 2030. Za nimi následují Švédsko, Norsko a Dánsko.

Zajímavější než absolutní čísla je regionální rozložení. Podíl východu kontinentu se propadl ze 17 procent v roce 2022 na pouhá dvě procenta loni. Jižní Evropa klesla podobně – navzdory tomu, že tvoří pětinu evropského HDP.

Důvod je prostý: východoevropské státy vyčerpaly zásoby sovětské techniky, kterou mohly rychle předat. Nové nákupy jsou pro ně finančně náročnější. Jih zase nikdy nebyl velkým dárcem.

Naopak sever kontinentu – skandinávské země a Pobaltí – dodává třetinu evropské vojenské pomoci, ačkoli představuje jen osm procent HDP sledovaných zemí. Kdo má Rusko blízko, platí víc.

Evropský mírový nástroj: když pomoc není charita

Evropská unie si vytvořila mechanismus, který umožňuje členským státům kompenzovat náklady na dodané zbraně. Jmenuje se Evropský mírový nástroj (EPF) a funguje jako proplácecí systém: stát dodá Ukrajině vojenský materiál, EU mu část hodnoty proplatí.

Česká republika na tom dokonce vydělala. Zatímco hodnota její vojenské pomoci dosáhla 17,4 miliardy korun, kompenzace činily 25 miliard. Těch 7,6 miliardy navíc? Brusel takhle oceňuje, co má strategickou cenu.

Kromě toho EU schválila půjčku 90 miliard eur na léta 2026 a 2027, z čehož 60 miliard míří na vojenské výdaje. Půjčka je bezúročná a její splacení je podmíněno tím, že Rusko zaplatí válečné reparace – což je elegantní způsob, jak říct: možná nikdy.

Šest měsíců do kritického bodu

Bez amerických dodávek má Ukrajina podle odhadů zhruba půl roku, než pocítí kritický nedostatek zbraní na frontě. Evropa se snaží mezeru zaplnit, ale tempo výroby a logistika nestačí. Navíc se mění i model pomoci – místo darování zásob se přechází k přímým objednávkám u zbrojních firem. Delší dodací lhůty, ale budování dlouhodobé kapacity.

Dokáže Evropa udržet tempo? A co když diplomatické snahy o ukončení konfliktu nevyústí v nic konkrétního? Pak bude kontinent čelit dilematu: buď dál zvyšovat výdaje, nebo riskovat, že Ukrajina ztratí schopnost bránit se. Evropa se ocitla v roli, kterou nečekala ani nechtěla. Teď ji hraje – a zatím platí účet. Jak dlouho to vydrží?

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT