Zatímco Česko je v rámci evropských zemí desáté odspoda a drží se tak zhruba na úrovni Portugalska, Slovensko je na tom ještě hůř. Na žebříčku organizace Globsec se totiž umístilo na čtvrté nejhorší příčce. Jeho pozice se navíc postupně zhoršuje, protože zdravotnictví ostatních zemí se zlepšuje rychleji.
Na špičce žebříčku se na prvním místě naposledy umístilo Švédsko, rozdíly mezi nejsilnější pěticí jsou ale podle Smatany velmi malé a první místo se tak z roku na rok mění.
Žebříček organizace Globsec přitom sleduje celou řadu faktorů, ať už těch akutních, jako je například stav nemocnosti, průměrný plat lékařů nebo výdaje na zdravotnictví, ale také ty faktory, které mají spíš dlouhodobý dopad. Mezi ně patří třeba proočkovanost populace, konzumace alkoholu nebo cigaret, které jsou ukazatelem budoucích chorob.
Tým ale sleduje také četnost střídání ministrů zdravotnictví. Podle zkušeností Martina Smatany totiž ukazuje na stabilitu systému.
Silné i slabé stránky
Česko se nicméně může podle Smatany pochlubit i určitými úspěchy. Patří mezi ně třeba slušná proočkovanost, která sice nedosahuje úrovně států západní Evropy, ale je lepší než v okolních zemích.
Čtěte také
Na evropskou špici pak Česko patří v dostupnosti léků. Podle žebříčku Globsecu je u nás velmi dobrá, a i když jsou situace, kdy Češi musí za léčivými látkami do zahraničí, jsme na tom pořád lépe než jinde v Evropě.
Zapracovat by Česko naopak mělo na oblasti prevence. S konzumací alkoholu a cigaret toho české zdravotnictví příliš nedělá a Češi kvůli tomu patří na spodní příčky.
Jak do žebříčku Globsec vstoupil evropský plán obnovy a jakou novou legislativu v oblasti zdravotnictví Evropská unie připravuje? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.