Hospodská etiketa aneb jak si nenasrat barmana

Do divadla jen ve slušném oblečení. V knihovně se chováme maximálně tiše. V restauraci u jídla nemlaskáme. A mnoho dalších. Každé veřejné místo má svoje pravidla, někdy psaná, někdy nepsaná. Všichni je ale známe a slušný člověk se je snaží dodržovat.

Jak se ale chovat v hospodě? Jakými společenskými pravidly bych se měl řídit, když se jdu jak váza vylít s kamarády. Za svůj život jsem strávil nejeden večer v nejedné hospodě a mezi barmany mám spoustu přátel. Vím tedy, jaké chování hostů je nejvíce štve. Takže pokud chcete být napříště ideálním zákazníkem, přečtěte si toto krátké desatero hospodské etikety, které jsem dal dohromady.

**Pravidlo první – v životě jsou jen dvě jistoty a nabídka piv k nim nepatří**

Ne každá hospoda má nabídku piv stálou. V dnešní době stále více hospod piva pravidelně obměňuje, některé mění piva i každý den. Pokud nejste v daném podniku štamgasti a nejste si naprosto jistí, že Kozla 11°mají, neobjednávejte si pivo, aniž byste věděli, co je na čepu.

Obvykle bude někde na dobře viditelném místě cedule s aktuální nabídkou. Vůbec také nevadí se obsluhy zeptat, co se dneska točí. Když si ale objednáte Plzeň v hospodě, kde se Plzeň nikdy netočila, budete za idioty a obsluhu si akorát naserete. Stejně tak když si objednáte pivo, které bylo včera na čepu ale dneska už není. Já vím, že včera jsme ho ještě měli, ale dneska už ne, [don’t make me tap the sign!](https://i.imgur.com/gXEBvub.png)

**Pravidlo druhé – obsluha se věnuje vám, tak se také vy věnujte obsluze**

Většina hospod v Česku se řídí pravidlem „co nejrychleji“ – snaží se vám dostat objednávku na stůl co nejdřív. Proto každý dělá tak nějak všechno a není výjimkou, že si u jednoho člověka objednáte a druhý vám jí donese. Není pak možné, aby číšník věděl, kdo si u stolu objednal co.

Když tedy přinese čtyři různé drinky a tázavým tónem řekne „Cuba Libre?“, má se jeho majitel o něj přihlásit. To znamená číšníka poslouchat, věnovat se mu a taky si pamatovat, co jsem si objednal. Věřte tomu nebo ne, ale existují lidé, kteří jsou schopní za těch pár minut, které trvá připravit drink, zapomenout, co si objednali. Není nad to, když číšník půl minuty stojí u jednoho stolu s pivem v ruce a ptá se, čí je, protože jeho majitel je úplný mimoň, který se prostě nedokáže ozvat, nebo si zrovna odskočil na cigaretku a nikdo z jeho kolegů si prostě nebyl schopný zapamatovat, že Franta si dal desítku.

**Pravidlo třetí – uvědomte si, že jste v hospodě**

Venku na stěně září logo pivovaru, na baru je 6 píp, v rohu stojí fotbálek a většina hostů pije pivo. Opravdu to vypadá jako místo, kde byste si měli dát kafe? Na nápojovém lístku sice je a když si za večer dáte jedno, abyste se nakopli před čtvrtou rudnou tequilly, není problém. Ale vypít tři za sebou v podniku, kde si k nim místo dortu můžete objednat tak maximálně utopence, to se opravdu nedělá. A zeptat se “Nemáte dorty?” (ano i to se ve sklepní studentské nálevně stalo) je naprostý vrchol nevkusu a ignorace.

**Pravidlo čtvrté – i v baru platí noční klid**

Takže při kouření buďte po 10 hodině večerní tišší a stejně tak hlasité zpívání při hraní na kytaru by se mělo lehce ztlumit. I zevnitř hospody je hraní slyšet a především sousedy může obtěžovat. A nikdo, hosti především, si asi nechce kazit večer s policií, která přišla řešit porušování nočního klidu.

**Pravidlo páté – nechovejte se jak hovada**

Souvisí to malinko s pravidlem čtyři, nemusí být ovšem po desáté, abych se mohl chovat nanejvýš nevhodně. Takže neděláme bordel a zbytečný hluk, nejsme agresivní jak vůči ostatním hostům, tak vůči obsluze a neničíme vybavení hospody. Řekli byste, že tohle se snad nemusí nikomu vysvětlovat, ale divili byste se.

**Pravidlo šesté – i barman chce jít spát**

Když má hodinu po zavíračce plnou hospodu, pravděpodobně vás vyhánět nebude. Když jste ale poslední stůl a půlnoc už se přehoupla, je načase dopít a odejít. Můžete se samozřejmě zkusit domluvit, že to chcete táhnout až do 4 ráno a jestli by tu s vámi nezůstal. Zadarmo ale ani kuře nehrabe, takže bez pořádného dýška se to neobejde. Krom toho když za vámi servírka přijde s nabídkou poslední objednávky, znamená to, že máte maximálně do hodiny zaplatit a vypadnout. Tak prosím necucat poslední drink do pozdních ranních hodin. In PUB culture, that is considered a dick move.

**Pravidlo sedmé – stůl není skládka**

Tak na něm zkuste nenechat bordel. Opravdu bylo nutné polít celý stůl pivem, rozmočit v tom podtácky a jako třešničku na dortu hodit doprostřed toho všeho prázdné krabičky od cigaret? Věřte mi když vám řeknu, že pořádně zachlastat se dá i bez toho.

**Pravidlo osmé – když se platí na baru, vezměte s sebou sklo**

Tohle prosím není něco, co byste museli dělat a nikdo neřekne ani půl slova, když necháte prázdné půllitry na stole. Je to ale hezké gesto slušnosti, které obsluha ocení úsměvem a nadstandardní vstřícností při vaší příští návštěvě.

**Pravidlo deváté – hospoda není směnárna**

Máte útratu 200,- a platíte tisícovkou? Omlouvám se, ale jste hovado. Hospody nepřetékají hotovostí, jako Kaufland u vás za rohem. Naopak, jak se rozšiřují platby kartou, mají ji méně a méně. Není nad to, když pak barman nemá jak vracet, protože musel dát všechny dvoustovky blbečkovi, který platil litrem jedno pivo.

**Pravidlo desáté – dýško není povinnost, je to ale slušnost**

Dávat dýško je slušnost i v Česku. Nemusí být velké, i 10 korun potěší. Samozřejmě barmani mají oči a nebudou se zlobit na chudého studenta, že dýško nedal. Vydělávající člověk by se ale měl zamyslet, jestli se hodí nechat si vrátit do poslední koruny. Přinejmenším to nechte na 40 Kč, když máte platit 37 Kč, ať se při vracení nemusí srát s matikou a lovit z fleku drobné.

**Bonusové pravidlo – když už chcete balit servírku, tak s rozumem**

Nikdo vás přirozeně nebude lynčovat za lichotku nebo pozvání na rande. Co jsou ale někteří experti schopní vyplodit je už víc než na pováženou. Pár příkladů od mých známých barmanek jak to nedělat:

* Chtěl bych vám olízat tkaničky u mikiny
* Můj pes skáče jen na pěkné holky
* Pořád mám před očima tvůj roztomilý úsměv a neodolatelný zadeček… spíš zadek

Takhle opravdu ne pánové. A osahávání vám přinese maximálně vyhazov a zákaz vstupu.