Rád bych se podělil s příhodou která si mi stala nedávno a zformoval jej do anekdoty která snad lidi zabaví a především poučí o u nás prakticky neznalé formě ADHD v dospělosti a jaké strasti toto postižení přínáší. Většina je obeznámena se základnimi symptomy u dítěte, jako nepozornost, hyperaktivita, zapomětlivost atd, ale velmi málo lidí si dokáže uvézt do kontextu tyto symptomy, když dítě vyroste a vše v čem jste ho kompenzovali je najednou pryč. Upozorňuji, že toto je ještě mírná forma nad kterou se člověk zasměje. Existujou i případy kdy kde se není čemu smát a ten člověk vyložené trpí ve všech aspektech života. Pro extrémni formy doporučji tento [dokument] (https://www.youtube.com/watch?v=Wi_4Cg34RbA)
Bohužel projekt nepozorní ukončil svojé působení v roku 2020 kdy přestal dostávát finanční podporu od EU. V česku není jediný specialista na ADHD v dospělosti, stejně tak užívání běžné pomoci ve formě stimulantů je ilegální.
Je den. Ne pondělí, ne útery, ne říjen, ne 2003, je prostě vám neznámý den a vy sedíte doma. Na jednom monitoru si čtete na Wikipedii průměrný pomeř srážek na Angolských pouštích a na druhém vám beží dokument o tom jak změna klimatu ovlivňuje scrkávání varlat křečků domácích ve francoužštině s anglickými titulky. Nevíte kde Angola je a křečky jste nikdy neměli ani neplánujete mít.
Najednou mobil na stole: bzz bzz
Odpudivě se na něj podíváte a máte chuť ho hodit do Mordoru jak Frodo prsten, protože vás vyrušil od důležité práce. Vy přece musíte vědět kolik v Africe naprší a jak velké koule má křeček.
Další : BZZ BZZ
Díváte se na něj ze všech úhlů až vám to nedá zvednete jej. Pomalu otvíráte jeho pouzdro, jako by jste zneškodňovali nášlapnou minu a najednou vám ztuhne krev v žilách.
PŘÍTELKYNĚ!
Mobil letí vzduchem a vy běžíte ke kalendáři do druhé místnosti. Pes se vám vplete pod nohy a vy si uvědomíte že vlastně má psa. Vypadá že dýchá, ocas vrtí tak je asi narkmený. Když vidíte psa, vzpomínáte si že jste měli i kočku ale ta….no prostě teď není tak nexistuje.
Díváte se do kalendáře aby jste zjístítili co je vůbec za den a jaký měsíc. Definitivně víte že je večer protože i když máte problémy s vnímáním času, nejste tak blbý aby jste si mysleli že je 10 ráno když je venku tma. Po dlouhém listování si ulevíte, jelikož zjísíte že žádné narozeniny nemá a výročí je taky v… no to je jedno není dneska to je důležité. S klidem se vracíte do kanceláře s myšlenkou že se podíváte co od vás drahá polovička žádá. Usednete si do křesla, šáhnete po mob…mob…
DO PRDELE KDE MÁM MOBIL?!
Koš na prádlo vyházený, polštáře začínají létat vzduchem, peřiny div nevypadnou z okna a jste pečlivý s rekonstrukci vašeho bytu natolik že by i kontráši z CIA z vás měli radost, jelikož vypadáte že hledáte štěnici co u vás nechali agenti KGB když jste se byli podívat do kalendáře.
Co naplat mobil nikde, nedá se nic dělat, musím si zavolat z pevné linky z druhé místnosti. Ano, věřte tomu nebo ne, lidi pevnou linku stále mají a neslouží jenom k předávání informací spojeneckým silám o pohybech nepřátelské tankové divize.
Zvednete sluchátko, dívate se na něj jak na prošelého utopence a zavo…zavol….
DO PRDELE JAKÉ JE MOJE ČÍSLO?!
Vybavit si ho z hlavy je nemožné, nikde napsáné není a čas do jejího příchodu domů se krátí. Začínáte prohrabavát staré papíry jestli nenajdete aspoň nějaké číslo které by bylo použizelné. MAMKA. Jo ta určitě bude vědět moje číslo. Než stačíte zvednout sluchátko mobil z druhé místnoti BZZ BZZ. Letíte jak raní hovno po kávě, narazíte do futer, nakopnete si prst, ale než doběhnete, svině stichne. Chvíli čekáte, číháte na něj jak predator na Schwarzeneggera, ale nic. Vrátíte se a voláte. Po pěti minutách poslouchání a vysvětlování kdo jste a co chcete ji konečně přemluvíte ať vám zavolá na mobil. Zaklapne a čekáte.
1 minuta nic
5 minut nic
10 minut nic
u 15 si řeknete že toho máte dost, ale zjísíte že už uběhla hodina. Najednou si ale vzpomenete na číslo přítelkyně jelikož jste teď pracovali s čísly a tak voláte. Už jste s nervama daleko za vidtelným bodem vesmíru a Když to zvedne, už řvete a brečíte do telefonu **ZAVOLEJ MI NA MOBIIIL** a položíte sluchátko. Ani vás nenapadne se zeptat co vlatně chtěla. Po dvou minutách začně zvonit, vy se válite pod stolem kde evidentně zapadl a nenapadlo se vás podívat na místo kde se nejvíce zdržujete, to by přeci dávalo smysl. Odemk….odemk….už nemáte síly se ani rozčilovat nad tím že jste zase zapoměli ten klikihák co jste si nastavili včera a jediné co vidíte na zamklé obrazovce jsou 3 doručené zprávy:
Vytlahni kuže
Vytáhni kuže
kuře
Abych to nezdržoval, skončí to tak že klika cvakne dveře letí, baba vchází do dveří, kuře v mražáku a já čtu historii Výmarská republiky v roku 1928.
Děkuji za pozornost. A ano, za 6 hodin vstávám.
1 comment
Kvalitní post. Díky