Rozpočtový schodek Slovenska do listopadu klesl meziročně o polovinu – Slováci mají nižší inflaci a lepší hospodaření státu, jak je to možné?

11 comments

  1. No, je to teprv za listopad, mozna nektere veci loni zauctovali driv nez letos. Kdyz si vezmes planovany rocni schodek k HDP za lonsky rok ma Slovensko 5% a my 5,7%, takze ten rozdil neni zas tak drasticky. A celkove zadluzeni Slovenska v pomeru k HDP je 1,5 nasobne vuci nam (kolem 60% vs kolem 40%).

  4. Jednak byl přestřelený odhad příjmů SR. Místo nějakých 1680 mld. se zatím vybralo 1423 mld. Ať už za to může, že jsme z EU dostali jen polovinu očekávané částky (zhruba 100 mld.). Proč nevím, možný je, že část dostaneme na konci roku? U daní se prostě nasčítá, že vybereš u skoro každé kategorie o 10 procent míň, než se počítalo.

    Větší problém nastává u výdajový složky. Výdaje se dělí na mandatorní (a quasi-mandatorní) a nemandatorní výdaje. Znalci cizích slov jistě tuší, že do mandatorních (a quasi-m) výdajů budou patřit výdaje vycházející ze zákonné či smluvní povinnosti (např. sociální dávky, důchody či obsluha/splácení povinností státního dluhu), respektive do toho patří platy státních zaměstnanců, organizačních složek státu a výdaje na obranu.

    Co koukám na dostupný [čísla](https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statni-zaverecny-ucet_2021_Priloha-C.pdf), tak skutečné (quasi-)mandatorní výdaje vzrostly o relativně brutálních 180 mld. mezi lety 2019-2020 (1140 mld. v roce 2019 versus 1320 mld. v roce 2020). To se mimochodem blíží schválenému rozpočtu (schvaluje se předchozí rok), kdy se nepočítalo s covidem. Samozřejmě se dost blbě polevuje z tohoto typu výdajů, takže ty pro minulý rok byly ve výši 1392 mld. a tento rok se odhadovaly na nějakých 1424 mld.

    Jak vidno, mandatorní a quasi-mandatorní výdaje v tento moment (tedy ty odhadované, ve skutečnosti mohou být tak o 100 mld. nižší) jsou sotva pokryty celkovými příjmy státního rozpočtu. A kvůli krizi a celkové podstatě těchto výdajů se hůře krátí. Jsem toho názoru, že za současnou mizernou situací státního rozpočtu primárně stojí rozdavačná politika Andreje Babiše, kterou chystal již před koronakrizí.

    Ještě jenom pro srovnání, jaký jsme měli příjmový polštář před rokem 2020 (kolik z příjmů rozpočtu zbylo po odečtení mandatorních+quasi výdajů), tak v pěti letech před rokem 2020 to bylo přes 300 mld. V současnosti to bude těch cca 100 mld.

    Myslím, že tímto jsou ty zhruba 300 miliardový schodky celkem jasně vysvětleny.

  7. Slovensko zastropovalo ceny energií už v únoru, zatímco česká vláda nečinně čuměla (případně se dohadovali o množství politických náměstků). Tudíž v SR nekompenzují firmám vysoké ceny energií.

    Mají tam státního nákupce energií a nenechávají to na burze, jako my v ČR.

    Jinak to hospodaření v SR taky nedopadne tak dobře (co se týká dluhu), protože se tam budou zvedat různé dávky a rovněz kompenzují dodavatelům energií. Každopádně ty dávky se aspoň otočí zpátky do ekonomiky, u nás se bude šetřit a to neprospěje nikomu.

    Celkově se tam proti inflaci aspoň něco dělá, i když ne vždy úplně ideálně.

  8. Efekt eura a iný systém regulácie cien elektriky a plynu. Dôležité ale je, ako sa to prejaví v dlhšom časovom období, toto môže byť sčasti ovlyvnené aj spôsobom vykazovania a regulácie v čase. Nové ceny elektriny a plynu začnú platiť u maloodberateľov až od budúceho roku.

  9. Nikdo evidentně nemá koule na to, to přiznat, tak já to řeknu: Slováci narozdíl od nás využívají svého členství v EU naplno, a dovedou implementovat západní mechanismy ve své zemi daleko efektivněji, než my – a hlavně se nesnaží dělat vše neustále “po svém”.

Leave a Reply