bakalářská práce na mé fakultě umění. co na to říkáte?

39 comments
  1. Myslím, že má stejnou přidanou hodnotu jako drtivá většina bakalářských prací, a tím nemyslím pouze fakulty umění 🙂

  2. Tomuhle říkám low effort umění. Většinou se umělec odkazuje na to, že uměním je ta myšlenka za tím. Osobně bych na to přistoupil, jen kdyby ta myšlenka byla opravdu výjimečná

  3. Asi budu vypadat jak buran, ale připadá mi, že odborná veřejnost ohledně umění jede prostě pyramidovou hru.

    Oni schvalují, co je to “správné” umění, kdo to nechápe je debil a produkují jenom kývače, kteří odměnou za kývání získávají možnost produkovat a schvalovat další kývání nováčků.

  4. Mě se to líbí… jako bakalářka je to fakt odfláknutý, ale jinak mě to upoutalo, prohlídnul sem, pobavilo… Vlastně mě to na první pohled upoutalo mnohem víc než spousta klasického umění. Tím nechci srovnávat… tohle bych totiž dokázal taky…

  5. Průser tohohle je v tom, že to ani nemusí být vina toho studenta. Často jsou studenti umění nuceni dělat píčoviny z rozmaru jejich profesorů, neboť potřebuješ zápich abys dostal papír.

  6. Trochu mě uráží že na mé fakultě informatiky jsem na bakalářku potřeboval nižší stovky hodin výzkumu, psaní a programování a na umělecké stačí vyfotit smetiště.

  7. Umění je subjektivní – většina lidí, včetně mě, má problém s tím, že implikací názvu oboru umění je jeho nadřazenost (“to není žádné umění”), přestože už jenom jeho subjektivita znamená že se hodnotou může extrémně lišit v závislosti na pohledu.

    Nepochybně to má v sobě více snahy než některé bakalářské práce z jiných oborů, ale bohužel, výsledek umění je často jednoduchý na pohled. Myšlenka či proces již vidět nejsou.

    U technických prací jde vždy argumentovat počtem výpočtů, či hodinami strávených nad optimálním řešení, zde? Já vidím bundu s nedopalky. Pro někoho? Zajímavé dílo. Pro jiného hromádka smetí nad kterou by se ani nepozastavil.

    Neznamená že je to nutně špatně vyvedená práce.

  8. A jakože píšeš k tomu něco (klasickou bakalářku s teoretickou a praktickou částí, nevím kolik normostran…), nebo jen odevzdáš fotku a hotovo? 😀

  9. Nepřekvapilo mě, kdyby autor po absolutoriu požadoval dotace na svá budoucí díla a v případě neúspěchu obviňoval své spoluobčany, že jsou národ křupanů…

  10. Bakalářky se píšou na témata např. Minecraft, wow apod. Reálně je 90% bakalarek k ničemu, akorát to studenty naučí, jak se mají psát práce.

  11. Já jsem podobnou bakalářku zahlédl na UMPRUM, název tématu už si nevzpomínám, ale asi to bylo něco normálního, ovšem výsledkem byl jakýsi zmuchlaný patvar a k tomu text o ošklivosti. Sám jsem studoval na ČVUT, takže i přes ignoranci v oblasti umění, my v hlavě vytanula myšlenka autorky díla, které bakalářku odevzdává v úterý příští týden a v neděli večer si uvědomí, že to už nejde odkládat déle (to znám z vlastních semestrálek).

    Takže s pomocí vzepětí všech sil se k něčemu začne odhodlávat, jenže si přitom vzpomene, že má hrozný nepořádek v šatníku, a že by se jí mohlo myslet lépe, když si úklidem pročistí hlavu. No a v kolejním šatníku, tam se za ty 4 roky nashromáždilo bordelu. Takže na hromadu vyhodí černý hadry, prošláplý botasky, mikrotenový sáček s nahnilou sváčou, krabíčky od cíg, tomfu, vajgly, z kapes vytřepe drobáky a další. Kouká do skříně, sice není moc uklizená, ale prokrastinace je pro zatím ukojena. Pak koukne na tu hromadu na zemi, chíli stojí a přemítá. A nejednou jí v mozku vytane nápad…

    Mohl bych tyto myšlenkových pochody rozebírat ještě dlouho, ale výsledek vidíte všichni. Stejně, zachvíli mám nějaký deadline v práci a už bych na tom mohl začít trošku makat.

  12. Nejsem celkově zastánce moderního umění, který místo cíle líbit se se snaží spíše zobrazit myšlenku nebo poselství. Ale jsem ochotnej to tolerovat v rámci sdílení myšlenek a idejí.

    Ale základní předpoklad umění sdílející poselství je, že ta myšlenka tam musí být vidět. Laik musí být schopen přijít k takovému umění a říct si “aha, vypadá to jako shit, ale to je právě proto, že to má upozorňovat na problém X”.

    Problém výše uvedeného “umění” je, že pokud za tím byla nějaká myšlenka, tak ta se ztratila v provedení. Je to kakofonie věcí, které netvoří na první pohled uchopitelnou myšlenku. Kdyby tam byly peníze, cigarety a drogy, tak si řeknu, že to asi odkazuje na nějaký sociální problém. Ale co tam pak dělá fotka nějakýho týpka? Co tam dělají boty, co ten obušek a co to něco, co vypadá jako ostřižky nehtů?

  13. Jako student MgA. fotky říkám, že hodit jenom tak fotku z fakultní stěny na anonymous Reddit je krapet problematické. Neznáme studenta, neznáme zadání práce, neznáme procesy… u nás to bejvávalo často tak, že pokud student dělal nějaký velký série, tak se vystavilo jenom pár fotek *(v mém případě na BcA státnice dokonce jenom jednu hlavní, protože to tak řekl vedoucí práce… a pak jsem obhajoval celou bakalářskou práci + knihu s fotografiemi.)* a celková práce se prezentovala až teprve před komisí – tu tvoří hlavně pedagogové z ateliéru, kde student pracuje + jeden nebo dva externisti z jiných škol, taky mající zkušenosti se stejným oborem. A co je hlavní – ty lidi z ateliéru a studenti-kamarádi ho znají, vědí, jaký je kontext. Externisti tu jsou jenom na vyvážení a splnění papírové neutrality při hodnocení, někdy dávají hodně cennou zpětnou vazbu.

    Dost mi to připomíná tu “aféru” s nějakou uměleckou bakalářskou prací z nějaké uni, kde bylo pár fotek, něco textu a tím to haslo – přitom vyšlo najevo, že studentka udělala nějakou dobrou práci, jejíž praktická část nešla do elektronické podoby.

    Fotku samotnou nehodnotím, protože je mimo můj směr, ale věřte mi, když řeknu, že umělecká fotka fakt není jenom o tom udělat nějakou konstrukčně přesně vyšňořenou fotografii. Čím tím dál více se přikláníme k abstrakci, surreálnu a řešíme současná témata.

    Což mě přivádí k jedné věci… někdy si pedagogové na fotce vymýšlejí 3,14čoviny (hlavně ti, co jsou tam na externu) a dávají složitá témata, která nejde uchopit najednou – což je v pořádku, ale pak do toho kecají a chtějí změny tamhle a tady. Výsledek pak může být někdy k prdu. Má kamarádka dokonce po 9 revizi už řekla, že kašle na to, aby dávala do fotky něco svého a udělala to přesně podle jeho představ. Nelíbilo se jí to, práce ji nebavila a přesto dostala za 1., protože pedagog externista. 🙂

  14. Umělecké obory jsou potřeba, ale momentálně jsou přeplněné lidmi bez opravdového uměleckého nadání, kteří stejně nenajdou v oboru uplatnění. Je to škoda.

    K výtvoru: Nevidím v tom uměleckého nic. Asi jsem moc velká konzerva… nebo je to prostě shit.

    Když už se mi líbí nějaké dílo, většinou to je tím, že si podvědomě uvědomuji množství úsilí které vedlo k jeho vytvoření. Troufám si tvrdit, že “dílo” o kterém je zde řeč bych ušmudlal i já, a to za pár hodin, max za den, a jediné co by mě limitovalo by byla požadovaná doba k nalezení a navštívení nejbližší skládky.

  15. Bez kontextu neni umeni, zvlast konceptualni. Trochu mi prijde ze chces posbirat hejty na spoluzaka (nebo sebe?). Dodej text a zbytek prace a potom treba dostanes relevantni kritiku.

  16. Neznáme jaký to mělo zadání. Krátce jsem studovala umělecký obor (ale nakonec je ze mě technik) a musím říct, že ty zadání byly často udělaný tak, že to nešlo udělat dobrý. Prostě si to třeba nějak stupidně protiřečilo. Cílem bylo samozřejmě to, že je to výzva, aby ses musel fakt snažit, zkoušet nad tím přemýšlet jinak. A nebylo to vůbec lehký. Akorát výsledek tvojí práce vypadal jako naprostej trash, kvůli tomu, jak to bylo (naschvál) debilně zadaný. A pak všichni viděj ten trash a říkaj si, že seš asi čurák, jestli tohle má být jako “umění”. Ale už nevidí jak ultra debilní jsi měl podmínky a zadání a že jsi do toho dal fakt hodně práce. Občas se sám stydíš za takový výtvor, občas seš pyšnej, že na to jak hloupé bylo zadání, tak tvůj výtvor je jenom trochu ošklivej a to je docela úspěch.

    Ještě bych ráda dodala, že ten umělecký obor jsem nedávala právě z tohohle důvodu. Tyhle píčoviny jsou milionkrát těžší, než vypadají. Člověk zabije čtyři dny na tvorbě něčeho, co pak donese do ateliéru a vyučující se na to podívá a pak to roztrhá a vyhodí do koše. Ty jseš pak zpátky na kolej s tím, že můžeš začít znova. S vědomím, že tohle se bude opakovat celých 13 semestrů. Je to extrémně demotivační, nikdy nevíš jak to teda dělat dobře, co se teda po tobě chce. Ty zadání jsou často tak těžký, že ti nejde vůbec nic vymyslet, co by to teda splňovalo. Většina lidí to psychicky nedala a odešli na jiné obory a já jsem byla jeden z nich. Za celé studium jsem nevyprodukovala jedinou věc, kterou bych se nestyděla ukázat na veřejnosti. Zlatá technika, udělat si pak inženýra na ČVUT bylo upřímně oproti tomu umění úplně procházka růžovým sadem.

    Jen chci říct, že je docela důležitý tohle vidět z obou stran. Aby tě něco na umělecký škole naučili, je jasný, že budou muset jít úplně na hranu, že ty zadání nemůžou být easy. Je jasný, že to bude muset být výzva, při které budeš muset vystoupit ze svojí zóny komfortu. Prostě to nefunguje tak, že když umíš kreslit skvělý zátiší, tak nastoupíš na uměleckou a budeš dalších pět let kreslit pěkný zátiší a pak ti dají titul, tak to není. Budou ti nutit nový podněty, nový techniky a hlavně nový úhly pohledu, budou tě nutit hledat různý aspekty umění a chápat jeho parametry. Výsledkem bude na 80% něco hnusného, ale point nebyl vytvořit zase další hezký zátiší když už ti to jde, to by pak vůbec neměla smysl ta škola. Ale je podle mě důležitý chápat, že i za těma hnusnýma dílama je hodně práce, i když není vidět. A taky je důležitý chápat, že často se za to samotný umělec stydí a pokud ne, tak to je pýcha ve smyslu “jsem dobrej, že jsem se vypořádal s tak debilním zadáním”.

Leave a Reply