Sonda do duše iDnesáka. Podobnou anketu na PL nebo Novinkách bych ani nechtěl vidět.

48 comments
  1. Novinky: 😅

    69% Fialová vláda.

    30% Ženy samy, protože volily fialovou vládu.

    1% Pětikoalice.

  2. Co to je za otazku “v mnohem dosahly rovnopravnosti”, uz sto let tu je rovnopravnost lmao, cela spolecnost se prizpusobuje zenam mnohem vice nez muzum, mnoho zakonu je v zensky prospech.

    Ta otazka mela byt uplne jina. “Proc zeny nejsou stastne” a bylo by to ok.

    Zeny nikdy nemohou byt dlouhodobe stastne, protoze jsou k tomu biologicky naprogramovane. Kdyby byly, tak jsme vsichni porad opice v lese, cely den se jen valime a jime.

  3. Nevím, co na tom má být tak špatně. Spíš mě zaráží, že 26 % lidí řekne, že média.

  4. A dělal někdo nějaký výzkum na reprezentativním vzorku populace, ze kterého by vyplynulo, že ženy se v průměru cítí méně šťastné než muži?

  5. Já bych řekl že to bude problém falešné ekvivalence. Někteří lidé to s tou rovnoprávností pochopili tak že rovnoprávnost=štěstí, ale to neni úplně pravda.
    Mám takové dojmologické podezření že ono je to tak trochu opačně – ženy získaly stejná práva a muži jsou nakonec šťastnější, protože už není všechno jenom jejich vina.

  6. Tak ona už ta otázka je zavádějící nesmysl. On někdo přesně změřil, jak moc jsou ženy šťastné nebo nešťasné v porovnání s dobou dejme tomu před 100 lety?

  7. Kdo by byl šťastný z toho že musí chodit do práce, platit nájem/hypotéku, vychovat děti a chcípnout jako všichni ostatní?😆 Ale určitě je většina žen šťastnější než být zavřená doma, neznat nic než domácí práce, nemít v rodině žádnou autoritu, dostat lepáka pokaždé když oběd není dost dobrej a nemoct ani nosit kalhoty natož chodit k volbám.

  8. Ta otázka sama je divná. Kdo může za to, že….ženy nejsou sťastné? A které ženy? A definujte, jak poznáte že ženy jsou či nejsou šťastné? Otázka nás vlastně informuje, nebo spíše nám předkládá nazor: i když ženy dosáhly rovnoprávnosti, nejsou šťastné. Což může být pouze subjektivní názor tazatele, pokud tedy nemá po ruce studii, která tyhle dva různé faktory: ženská rovnoprávnost a (pocit) štěstí žen poměruje a zjistí mezi nimi souvislost.

  9. Protože kariéra nedělá většinu žen šťastnými? Že určité rozdělení povinností v páru má svůj smysl? Že jediný důvod pro práva žen byl ten že bylo potřeba více pracovníků aby se stlačila cena práce a aby se zvolila s správná politická strana? Že práva žen jsou důvodem proč potřebujete k životu dva příjmy?

  10. Upřímně asi u každý možnosti bych zvládl argumentovat proč se podílí na tom že “ženy nejsou šťastné,” ale musel bych si hodně pohrát s interpretací. Navíc i ta otázka samotná je taková zvláštní. Prostě mi přijde, že je to taková čtvrtpravda – prostě pokud se někdo bude hodně snažit si to obhájit, tak se mu to podaří, ale je mi jasný že to bylo vytvořeno ne s úplně dobrými úmysly.

  11. Retardovaný redditor se setkává s retardovanými idnesáky je podobně zábavná situace jako retardovaní chvilkaři se setkávající s retardovanými dezoláty.

  12. Ono teda ten reddit taky žádná sláva. A proč tady vlastně furt točíme o incelnících a uřvanejch feministkách?

  13. Mně ta otázka přijde strašné absurdní. ne proto, že se presumuje rovnoprávnost. To si mnozí obhájí.

    Ale že by celé pohlaví mělo dosáhnout hromadného štěstí po vyřešení jednoho problému. Však to je absurdní ![gif](emote|free_emotes_pack|joy)

  14. To je tak debilní dotazník to snad neni možný, předkládají to jako kdyby všechny ženy byly nešťastné a jediným důvodem musí být gender issues, horší dotazník sem ještě neviděl.

  15. Naprosto souhlasím s odpovědí media. Štěstí není úměrné rovnoprávnosti a hlavní podíl na tom mají právě media a především sociální media které vytváří iluze štěstí a dokonalosit na které se nikdy nedosáhne a tak tráví život v depresích.

    A dá se to otočit i na rovnoprávnost. Vidí třeba teď nový trend kdy se v posilovně otočí chlap za ženskou a internetová hvězdička si to vyloží jako sexuální obtěžování. Sledující samozřejmě okopíruje pohled, protože se snaží být stejná jako hvězdička a už tu máme skreslený pohled na realitu.

  16. Desinformace a naprostý nezájem veřejnosti o fakt, že muži taky zrovna moc rovnoprávnosti a štěstí nepobrali, což znemožňuje objektivní srovnání podmínek pro obě pohlaví. Ve výsledku si feministi myslí, že oproti ženám to tu muži vždycky měli a mají nějak hrozně dobrý nebo co.

  17. Možná to má i něco dočinění s tím, že dnes mladým ženám často lžeme, že nejdůležitější co v životě potkají je kariéra.

    První věcí je fakt, že většina lidí (ani mužů) nemá kariéru. Většina lidí má prostě práci. Jestli chcete mít kariéru, znamená to pracovat 70, 80 hodin týdně, obětovat rodinu, přátele a koníčky a mít pod sebou několik stovek na vás závislých lidí. Není to ani pět procent mužů (byť takové muže určitě potřebujeme), ale proč se jedná o muže se dá vysvětlit psychologicky – byť v průsečíku množin se ženy a muži moc neliší, na extrémní straně spektra jsou to převážně muži, kdo jsou extrémně nepřívětiví a extrémně svědomití (pracovití). Takoví muži chtějí zvítězit za každou cenu a jsou zpravidla hyper-soutěživí.

    I když níže postavených právniček (a studentek práva) je v dnešní době spousta, u 200 nejvyšších amerických právnických firem již několik desítek let tvoří ženy jen 15 procent partnerů. A vůbec to není o pohlaví zaměstnanců. Ve všech oborech je odjakživa poptávka o špičkové pracovníky bez ohledu na pohlaví, a právnické firmy takové vyvažují zlatem. Výzkum Pew Research Center z roku 2012 ukazuje spoustu věcí. Mezi lety 1997 až 2012 se počet žen ve věku mezi 18 až 34 lety, které uvedly, že úspěšné manželství je jednou z nejdůležitějších věcí v životě, zvýšil z 28 na 37 procent. Naopak se však tento názor snížil u mužů a zároveň klesal počet sezdaných. Právě na příkladu právniček lze vidět, že ženy dobrovolně odcházejí ze zaměstnání, protože chtějí mít čas i na sebe. Z průzkumů navíc vyplývá, že v momentě, kdy lidé vydělávají dost, aby pokryli všechny výdaje, další peníze jim štěstí nepřinášejí. Navíc většina žen, které mají náročné a vysoce placené pracovní pozice mají zpravidla často i obdobně postavené partnery. Tentýž výše zmíněný výzkum ukazuje, že choť s prestižním zaměstnáním je vysokou prioritou pro téměř 80 procent svobodných žen, ale jen 50 procent svobodných mužů. To dokládá i další psychologicko-společenský fakt – ženy hledají partnera na stejné a optimálně vyšší hierarchické příčce, než jsou ony samy, zatímco muži nachází partnerku většinou na stejné či nižší hierarchické úrovni. To souvisí s biologickými a evolučními příčinami.

    Navíc lžeme ženám (i mužům), že kariéra je vyšší priorita než dítě. To prostě není pravda, tak se vůbec nechováme. Naprostá většina žen starších 29 let, které dobrovolně odcházejí z práce (nebo, v českém prostředí, si berou, logicky, mateřskou dovolenou), očekává dítě/zakládá rodinu. Mezi nejnešťastnějšími (dlouhodobě nespokojenými) ženami se řadí ženy starší 40 let, které nemají dítě, a právě jako důvod udávají, že nemají dítě. Navíc pár, který se neúspěšně snaží o dítě, patří do stejné kategorie nespokojených lidí.

    Sice lze argumentovat, že, dle dat, z momentu na momentu vycházejí jako šťastnější lidé ti bezdětní, nežli rodiče, ale problém – Je to správné měřítko? Je správné měřítko impulzivní radost z momentu na momentu? Jasně, můžeme šťastlivě kráčet světem, falešně (či autenticky) se na vše usmívat a říkat, jak jsme šťastní…ale pak, třeba, dostanete rakovinu. Nebo onemocní váš otec. Nebo vy. Nebo se stane nějaká jiná tragédie. Důvodem, proč lidé s dětmi vycházejí z okamžiku na okamžik jako méně šťastní je prostý – mají dítě, mají se o co obávat. “Co to sakra držím v rukou a co s tím mám sakra dělat?” Pak už není času, kdy by přišla noc, kdy se bez obav vyspíte. Ale když se o něco obávám, tak se mám o co starat. A možná když se o to, o co se obáváte, budete starat dobře a správně, tak možná pak na konci dne si můžete v křesle říct, že jste šťastní a spokojení.

  18. Když vidím tyhle a podobné projevy o feminismu, ženách, případně ještě o Romech nebo uprchlících, jednoznačně lze okamžitě tvrdit, že nějaká “politická korektnost” se nás nedotkla ani brkem z pírka, a naopak nám chybí nějaká zásadní slušnost a respekt vůči druhým. Však tahle anketa je navíc mimo už sama o sobě…?

  19. “Neosobní sebeudržující se systém společenských privilegií, očekávání a dynamiky” je asi moc na pochopení i pro autora ankety, natož pro hlasující.

    Edit: To je tedy odpověď na otázku proč jsou ženy formálně, ale ne reálně rovnoprávné. Pochybná je už samotná premisa že ženy nejsou šťastné. Jak se to měří? V porovnání s kým?

Leave a Reply