Před třemi lety jsem začal dělat binaurální strašidelné povídky a od začátku tomu říkám podcast. Asi je to chyba. Chápete dnes slovo „podcast“ jako rozhovor a tedy to mám označovat spíš za audiokihu aby to lidi formou nemátlo?

6 comments
  1. V tom původním slova smyslu “digitální rozhlasový pořad určený pro stažení a pozdější poslech” by to asi prošlo, protože v rádiu máš taky četbu, ale je pravda, že dneska se ustálil ten formát, kde dva nebo více lidí většinou neformálně glosují události nebo si povídají o nějakém tématu. Ale myslim, že to nemusí mít nutně takovou podobu, z toho co poslouchám mě napadá třeba bejvalá Ektoplasma od Rádia Wave, což byl v podstatě přehled novinek prezentovaných jedním člověkem, nebo Vinohradská 12 má někdy podobu standardního rozhlasovýho rozhovoru bez žádnýho glosování, v zahraničí pak třeba Welcome to Nightvale má zas formát fiktivních zpráv a v podstatě by se to dalo označit za rozhlasovou hru, ale taky se to považuje za podcast. Takže mě osobně to nepřijde nějak úplně mimo nebo rušivý označovat Klekání za podcast.

    Jinak nestydatě zjevná reklama je nestydatě zjevná, ale jako tvůj posluchač odpouštím. 🙂

  2. předně děkuji za nové slovo dne. Binaurální je super. Sice nevím kde to použiju, ale budu se snažit. Je to něco jako Night Vale?

Leave a Reply