Průměrná hrubá mzda v oblasti, která vytváří hodnoty, je nižší, než hrubá mzda ve sféře, která jim jen poskytuje servis. Myslím si, že to není dlouhodobě udržitelné a podle mě to je jeden z hlavních důvodů, proč máme tak vysoký deficit. Ale přemýšlím nad tím, jak to nějak elegantně vyřešit, aniž by z toho vláda nedostala hate. Jde to vůbec nějak?
12 comments
A je to špatně? Zamysli se nad tím, co všechno obsahují ty jednotlivé skupiny, jaké jsou nároky na vzdělání a tak.
Koukám, pán je ekonom amatér 😀 Kde jsi vzal, že soukromý sektor jenom vytváří hodnoty a statní jen poskytuje servis? Tahle statistika sama o sobě neříká nic bez zohlednění hromady dalších faktorů. Ale nenech logiku stát v cestě svému rozhořčení…
Tak schválně, v jaké sféře budou vyšší požadavky např. na VŠ vzdělání, psychotesty… nehledě na to, že většinu státního sektoru tvoří učitelé, hasiči, záchranáři a vojáci. To jsou lidé, co vskutku netvoří hodnoty, “jen” je uchovávají.
+ Třeba vědci základního výzkumu na AV ČR, protože každá firma ráda a zadarmo dělá aplikovaný výzkum.
To bude nejaka dezinformace.
Stát by měl omezit byrokracii a počty úředníky, ty co má by ale měl slušně platit. Jinak tam budou dělat jen neschopní idioti co jinde nechcou.
Takže na tom nic špatné nevidím
V první řadě je špatně, že je to víceméně nic nevypovídající průměr…
Naopak, chyba je v tom, že ve státní sféře je málo peněz. Pak ti schopnější jdou jinam a v důsledku tady máme tenhle polofunkční bordel ve všem, co se týká státu.
Ne, není. Nezapomeň zase příště brečet, že něco trvá úřadu dlouho, že čekáš u doktora nebo že je české školství ve špatném stavu.
Už zase někdo srovnává mzdy ve státní a soukromé sféře, aniž by bral v úvahu vzdělání zaměstnanců?
Celkem mě nepřekvapuje, že to vypustilo ECHO24.
Není to špatně, je to logický důsledek toho, že pro stát pracuje v průměru vzdělanější populace. Hlavní rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými zeměmi spočívá ve fungování státu. Pokud chceme patřit mezi ty první, měli bychom jako stát zaměstnávat ty nejlepší lidi a tudíž je i odpovídajícím způsobem zaplatit. Šetřeni na lidech se krutě nevyplácí, ani v soukromé ani ve státní sféře. Hlavní důvod vysokého deficitu je výrazné snižování daní minulou i současnou vládou.
Jediná věc, která je na tom špatně, je že obě ty částky jsou až smutně nízko. 🙂
Myslím, že je dost důležité se u platů dívat nejen na průměr ale i na medián. Průměr se dá ovlivnit extrémy. S tím pak souvisí otázka, kam ty peníze jdou: průměnému zaměstnanci nebo těm na nejvyšších pozicích?
Obecně by mě pak zajímalo, jak se k těmto číslům přišlo. Zohlednila se třeba odpracovaná doba nebo vzdělání?
Pak mi napadá otázka: Nebylo by lepší mít ve státní sféře třeba menší množství dobře placených schopných zaměstnanců než velké množství průměrně placených zaměstnanců s průměrným až podprůměrným výkonem? Byla by v takovém případě vyšší průmerná mzda skutečně problém?
Pokládají se vědci a učitelé kteří pracují na Akademii věd nebo veřejných školách v rámci této ankety taky za státní zaměstnance? Zrovna tady bych chtěl vidět výrazně nadprůměrné platy. Předchozí odstavec se ale vztahuje i na tento sektor. Bohužel znám mnoho akademiků u kterých platí “kdo neumí, ten to učí”. (Full disclaimer: Dělám si doktorát, ale pak chci spíše působit v soukromé sféře)