No tak to je mazec…co na to Bartoš a jeho digitalizace státní správy?
Titulek, že “Důchody v Česku zpracovává program z 50. let” je novinářsky trochu přestřelený. To je jako říkat, že dnešní programy třeba v Pythonu jsou z roku 1991 (vznik Pythonu) nebo že programy v Javě jsou z roku 1995 (vznik Javy).
Jazyk COBOL vznikl v roce 1959 a pak měl řadu novějších verzí. Systém, co používá ČSSZ, nebyl napsaný “v 50. letech”, ale předpokládám asi někdy v 70.-90. letech.
Jak v tom rozhovoru říká: “*Když totiž určité činnosti lidí dlouhodobě nahradí počítač, tak je následně časově i komunikačně velice obtížné od metodicky zainteresovaných pracovníků nebo z dokumentace zjistit, jak to v detailu vlastně má fungovat*.”
To je jeden z velkých problémů těhle státních IT systémů. Málokdo je schopen vůbec napsat kvalitní specifikaci použitelnou pro zadání zakázky na nový systém. A málokdo si něco takového vezme na odpovědnost. Mnohdy vznikají nekvalitní neúplná zadání, kdy až při realizaci se zjistí, co všechno chybí nebo má být jinak – to samozřejmě znamená prodražení, prodloužení a spousty dalších problémů. Jak z posledních 20 let víme, spuštění v podstatě každého většího systému byl problém.
No a? Pokud to funguje tak proč to předělávat za desítky/stovky milionu? (Pokud to nefunguje tak je řec o něčem jiném samozřejmě)
Myslím ze hodně lidi by se divilo kolik COBOLu tu mezi námi stále je (napr. se vsadim ze bankovní sektor toho bude mít mraky)
Však to není nic hroznýho, kompilátory jsou a source kód taky. Lidi ten jazyk taky ještě umí, je jich málo a nechají si to zaplatit, ale jsou.
V čem je problém? Na tomhle jedou sociální systémy celého světa. Jsou na tom závislé největší banky světa i nejvýznamnější burzy cenných papírů. Třeba bude fungovat ještě stovky let.
6 comments
No tak to je mazec…co na to Bartoš a jeho digitalizace státní správy?
Titulek, že “Důchody v Česku zpracovává program z 50. let” je novinářsky trochu přestřelený. To je jako říkat, že dnešní programy třeba v Pythonu jsou z roku 1991 (vznik Pythonu) nebo že programy v Javě jsou z roku 1995 (vznik Javy).
Jazyk COBOL vznikl v roce 1959 a pak měl řadu novějších verzí. Systém, co používá ČSSZ, nebyl napsaný “v 50. letech”, ale předpokládám asi někdy v 70.-90. letech.
Problém s COBOLem řeší v mnoha zemích. Zaujalo mě, že v roce 2017 na COBOLu běželo ještě 43% bankovních systémů v USA. Také americká finanční správa IRS a mnohé další orgány státu jedou na COBOLu a [hledají experty](https://edition.cnn.com/2020/04/08/business/coronavirus-cobol-programmers-new-jersey-trnd/index.html). Viz taky [https://en.wikipedia.org/wiki/COBOL#Legacy](https://en.wikipedia.org/wiki/COBOL#Legacy)
Jak v tom rozhovoru říká: “*Když totiž určité činnosti lidí dlouhodobě nahradí počítač, tak je následně časově i komunikačně velice obtížné od metodicky zainteresovaných pracovníků nebo z dokumentace zjistit, jak to v detailu vlastně má fungovat*.”
To je jeden z velkých problémů těhle státních IT systémů. Málokdo je schopen vůbec napsat kvalitní specifikaci použitelnou pro zadání zakázky na nový systém. A málokdo si něco takového vezme na odpovědnost. Mnohdy vznikají nekvalitní neúplná zadání, kdy až při realizaci se zjistí, co všechno chybí nebo má být jinak – to samozřejmě znamená prodražení, prodloužení a spousty dalších problémů. Jak z posledních 20 let víme, spuštění v podstatě každého většího systému byl problém.
No a? Pokud to funguje tak proč to předělávat za desítky/stovky milionu? (Pokud to nefunguje tak je řec o něčem jiném samozřejmě)
Myslím ze hodně lidi by se divilo kolik COBOLu tu mezi námi stále je (napr. se vsadim ze bankovní sektor toho bude mít mraky)
Však to není nic hroznýho, kompilátory jsou a source kód taky. Lidi ten jazyk taky ještě umí, je jich málo a nechají si to zaplatit, ale jsou.
V čem je problém? Na tomhle jedou sociální systémy celého světa. Jsou na tom závislé největší banky světa i nejvýznamnější burzy cenných papírů. Třeba bude fungovat ještě stovky let.
Clickbait