Nově se v ČR bude brát jako znásilnění i to, že nesouhlas

15 comments

1. Je to institut zavedený v celé řadě evropských zemí. Určitě to budou mít prozkoumané a podložené jejich judikaturou. Nebál bych se toho. Zneužít se to dá asi stejně jako obvinění ze znásilnění učiněné po 5 letech… Prokázat zhruba stejně tak…

   Každopádně vítám každou věc, která umožní tyhle sviňárny účinněji postihovat.

2. > Jak se budou řešit případy, že se dva nápojí mokem radosti, užijí si noc a ráno se to jednomu rozleží v hlavě a půjde na policii s tím, že s tím, co se stalo vlastně nesouhlasí?

   S tím ti můžu poradit, čti méně bullshitu z americké kulturní války a přestaň si plést naši republiku s univerzitním kampusem někde v Americe. To do značné míry vyřeší 99.99% problémů které s tím máš!

   Případně pokud si fakt nemůžeš pomoct, přečti si jaké tyhle obvinění mají úspěch u skutečných soudu.

   Prostě uber na té ‘red pill’, je to pičovina pro děti a dementy!

3. A víš vůbec, jak je to teď? 

   Můžeš si to rozmyslet, kdykoliv chceš, i kdybys s tím původně souhlasil.

4. Znásilnění je velmi složité téma jelikož se to velmi těžko prokazuje. Každopádně přílišné rozšiřování jeho definice vnímám jako potenciální problém. Někoho k sexu přemluvit a přinutit jsou dvě rozdílné věci, a hranice mezi tím může být podle toho co čtu dosti nejasná.

   Potenciál pro zneužití v tom asi vidím, ale nepředbíhejme.

5. >ako sa preukáže súhlas

   “Ahoj, už ťa nechcem vidieť. Fakt sa mi nepáčilo že si mi včera strčila prst do riti keď som ti povedal aby si to nerobila.”

   “Ahahahaha ale no taaak, keď ja som si nevedela pomôcť :)))”

   Takto nejak.

6. Pokud i v průběhu styku řekneš že už nechceš a ať toho trn druhý/á nechá ale i přes nesouhlas nenechá, považuje se to za znásilnění. Pokud si až po styku vzpomene že vlastně nechtěl/a, smůla.

7. Nově se v ČR bude brát jako znásilnění i to, že nesouhlas.

   Lidi, kteří aspoň jednou četli komentář k trestnímu zákoníku: Ono to do teď bylo jinak?

8. Já si myslím, že se snaží všemi těmi konsenty docílit výhod dámské volenky při zachování té pánské.

   Takže buďto dámskou volenku, nebo alespoň něco, co by se dalo nazvat woke remake randění ve Viktoriánské době.

9. Já bych se nebál definice, ale bál bych se toho aby “tresty” nezůstaly stejné, protože než definici potřebujete změnit přístup k tomu problému celkově. Aby násilník neodcházel jen s “ty ty ty, příště už to nedělej”.

10. Prostě před sexem podepsat papír nebo si nahrát souhlas mobilem a když tě bude Lmpinda žalovat za znásilnění, tak ji obvinit z promluvy a psychického traumata a vydělat nějaký milión. To se těm kravám pak rozloží takové kraviny

11. To bude sranda to dokazovat… jedna věc je vymyslet paragraf, věc druhá je ho vymáhat nebo se proti němu bránit.

12. No means no!

    https://youtu.be/GZ3QHTpMZgQ

13. Asi si stáhnu ten formulář na svolení k sexu, co kdysi koloval…

    Koho chci kurva oblbovat, stejně sex mít nebudu, tak jsem v suchu.

14. Jakože víc začneš řešit s kým vlezeš do postele? To je snad dobře ne?

15. Uf. Proč jsou u tématu znásilnění vždy nejvíc slyšet lidi, co se bojí, aby je někdo neprávem neobvinil? Co spíš řešit donebevolající šílené statistiky toho, že u absolutní většiny znásilnění nikdy nedojde k potrestání pachatele a znásilnění téměr všem bez jakýchkoliv problémů prochází? Změnu skutkové podstaty pak v tomto kontextu vnímám jako velmi pozitivní, nutný, ale stále naprosto nedostatečný krok dopředu.

    Nějaká čísla lze najít např zde [https://www.beztrestu.cz/](https://www.beztrestu.cz/)

    Člověk se mimojiné dočte, že pouze 5% znásilnění je vůbec nahlášeno, tedy 95% případů nahlášeno není. U malého procenta z těch nahlašených případů, kde se nějakým zázrakem povede dojít k rozsudku, tak dostane polovina pachatelů pouze podmínku! A tak dále a tak dále.

    V ČR je stále přítomna extrémní stigmatizace obětí sexuálního násilí. Není divu, že to nikdo radši nehlásí. Takový hate, kterému je oběť vystavena, nikdo oběti nevěří, musí roky potupně dokazovat, že si to opravdu nevymyslela.. Což je vidět i na Tvém příspěvku – hlavní focus opět na to, aby náhodou toho někdo nezneužil a tedy defaultní zpochybnění tvrzení oběti. (počet případů zneužití je řádově úplně jinde a dost mizivý až zanedbatelný v porovnání s tím kolika lidem znásilnění projde).

    Co kdybychom pro jednou zkusili obětem násilných traumatických činů věřit a zastat se jich?