Holub hřivnáč je druh holuba, který byl ještě před pár desítkami let (vlastně to bude 50) velmi opatrný a obýval jen poklidné lesní oblasti.
Od cca 80. let 20. století jsou známy první osidlování měst. V dnešní době je holub hřivnáč silně synantropní, ačkoli plaché lesní populace taky stále existují. Můžeme je tedy vidět ve městech, vedle holubů domácích (skalních), od kterých jsou rozpoznatelní, kromě nepatrně většími rozměry, bílou “hřívou” za okolo krku.
Bílou hřívu neuvidíme na mladých kusech. Ty jste teď mohli vidět během hnízdní sezóny březen–červenec. V tomto období má hřivnáč většinou 2 snůšky, za vhodných podmínek zvládnou ale i 4. Jedná snůška se skládá ze dvou vajec, o které se starají oba rodiče.
​
Ohledně hnízdění holubů a hrdliček existuje [subreddit](https://www.reddit.com/r/stupiddovenests/), který doporučuju navštívit.
​
I přes to, že jsou holubi docela vemínka (taky jejich největší příbuzný byl Blboun nejapný – Dodo), zdá se, že jejich populace neustále roste. Tady je výborný (https://www.youtube.com/watch?v=J0g0mKL7oqU) ohledně jejich vemínkovosti, jak se hřivnáč snaží spolknou třešeň, kterou normálně polykají v celku. Hřivnáč je jedním z největších pěstitelů planých třešní, jelikož je “sází” všude kde letí.
Velká část hřivnáčů teď žije ve městech, kde je omezený počet predátorů. Nejčastější jsou krkavcovití, ti ale dospělého holuba neuloví ((https://www.youtube.com/watch?v=Si2ajlWdMgw) nějakého domácího holuba, který odhání vrány). Krkavcovití jsou pro holuby nepříjemnost především při hnízdění, straky a sojky umí efektivně hledat hnízda (i když podle ornitologické odborné veřejnosti predace hnízd strakou je minimální). Stejný problém můžou působit třeba i strakapoudi. Jinak se může setkat s kočkou, kunou, nebo třeba sokolem.
Od 1.8. do 31.10. je doba lovu holuba hřivnáče. V tomto období jsou sklizená pole řepky a obilovin, na které se holubi létají pastvit, za městem jejich stav můžou tedy regulovat myslivci. Přímo v myslivecké statistice jsem nenašel počet ulovených hřivnáčů. Z různých zdrojů ale vyplívá, že v minulosti bylo loveno přes 100 000 hřivnáčů ročně. V dnešní době je odlov hřivnáče okolo 20 000ks.
V městech jsou holubi odchytáváni a likvidováni. [článek1](https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1466744-v-pardubicich-zacala-likvidace-premnozenych-holubu) [článek2](https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/kromeriz-i-letos-pokracuje-v-odchytu-holubu-na-uzemi-mesta-20230314.html) [článek3](https://berounsky.denik.cz/zpravy_region/holubi-stoji-mesta-rocne-sta-tisice-korun-20170529.html)
​
O holubech se traduje, že jsou to okřídlené krysy. To není zcela pravda, dle [tohoto článku](https://otevrenenoviny.cz/myty-o-holubech-ve-mestech-skutecnost-je-prekvapive-jina/) holubi nemoci nepřenášejí, pouze jejich trus může způsobit alergie. Co se týče stavby těla, tak holub se zdá jako tlustý pták, nicméně hřivnáč nemá téměř žádný podkožní tuk, zato má v porovnání se zbytkem těla obrovské prsní svalstvo. Však taky létají rychlostí kolem 100 km/h a dle některých internetových stránek můžou vyvinou rychlost dokonce dvojnásobnou.
​
Hřivnáč nás v srpnu až říjnu opouští, odletem do teplých krajin a vrací se až v druhé polovině února.
Letos jsem na sídlišti zaznamenal 8 obsazených hnízd, později na posečených polích 200 hlavé hejno a relativně častý průlet. Z mého pohledu se populace hřivnáče oproti loňsku zvětšila.
Jaký máte na hřivnáče pohled vy?
by zviratkamamrad