Nadměrné pití stojí Česko 35-57 miliard ročně. Na daních můžeme vybrat o 12-17 miliard víc. Stačí zrušit výjímky (Shrnutí výzkumu PAQ Research)

Informace jsou ze studie PAQ Research. Vybral jsem ze shrnutí najzajímavější informace

(https://www.paqresearch.cz/post/daneni-alkoholu)

**Graf 1 : Češi vypijí nejvíc čistého alkoholu ze zemí EU**

https://static.wixstatic.com/media/e5d380_b6499e0c15964d68b897f203aa3fbade~mv2.png/v1/fill/w_740,h_687,al_c,q_90,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/e5d380_b6499e0c15964d68b897f203aa3fbade~mv2.png

Češi v průměru ročně vypijí 14,5 litru čistého alkoholu na osobu starší 15 let. Přibližně polovina čistého alkoholu připadne na pivo, čtvrtina na víno a cidery a zbývající čtvrtina na lihoviny. V posledních letech pozvolně klesá podíl piva, zatímco podíl vína a cideru stoupá.

**Graf 2: Vývoj spotřební daně (Alkohol v čase zlevňuje)**

https://static.wixstatic.com/media/e5d380_dfc2afb40b3749009ffbf5aef5973fe0~mv2.png/v1/fill/w_740,h_478,al_c,q_85,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/e5d380_dfc2afb40b3749009ffbf5aef5973fe0~mv2.png

Danění alkoholu v Česku trpí řadou nedokonalostí. Mezi hlavní patří nulová spotřební daň na alkohol v „tichých” vínech, kam patří nešumivá vína a většina ciderů. “Nulová daň bývá vykládána jako podpora českých vinařů. Ovšem až 70 procent zdejší spotřeby dělají dovozová vína(…) Spotřební daň je vázána na litr vína, takže její absence výrazně pomáhá nejlevnějším nekvalitním vínům, která jsou spojená s rizikovou konzumací. ”

Mezi slabiny patří také nízké a dekádu nezvyšované danění alkoholu v pivu. Efektivní zdanění alkoholu v pivě je dnes zhruba na úrovni ¼ alkoholu v lihovinách.

**Třetí problém představuje i absence automatické valorizace spotřebních daní, jejichž reálná hodnota klesá v čase.** Alkohol se proto stává cenově dostupnější. V roce 2018 byl alkohol v Česku celkově víc jak dvakrát dostupnější než v roce 2000. Predikce v grafu výše ukazuje, že ani změny, které jsou součástí vládní balíčku, tento trend nezmění.

**Efektivní cesta: spotřební daň**

V maximální variantě je efektivní sazba na 1 l čistého alkoholu v méně koncentrovaných nápojích na úrovni 80 % zdanění alkoholu v lihovinách, očekávaný extra daňový výnos: 17,4 mld. Kč

V minimální variantě je efektivní sazba na 1 l čistého alkoholu v méně koncentrovaných nápojích byla na úrovni 60 % zdanění alkoholu v lihovinách: očekávaný extra daňový výnos: 12,4 mld. Kč

https://static.wixstatic.com/media/e5d380_ab297a2d01a947d58331992a5e6284dd~mv2.png/v1/fill/w_740,h_454,al_c,q_85,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/e5d380_ab297a2d01a947d58331992a5e6284dd~mv2.png

https://static.wixstatic.com/media/e5d380_0870e7f2c12e4401874c862a3245b2e1~mv2.png/v1/fill/w_740,h_222,al_c,q_85,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/e5d380_0870e7f2c12e4401874c862a3245b2e1~mv2.png

**Jak nezatížit malé vinaře a pivovary**

Obě varianty PAQ návrhu obsahují nižší sazbu spotřební daně (50 %) pro menší vinaře a výrobce ciderů (do objemu 1000 hl ročně).

Návrh počítá i s uchováním nižší sazby pro malé pivovary (50 % pro ty nejmenší). Cílem opatření je zatížit více rizikovou spotřebu a omezit ekonomické dopady na lokální mikrovýrobce.

Reforma zároveň navrhuje určovat výši spotřební daně podle procent alkoholu v pivě. To může motivovat výrobce ke snižování přítomnosti alkoholu víc než současný systém, v němž se počítá daň podle stupně piva (procento hmotnostních extraktu původní mladiny).

**Další opatření**
Výzkumníci také doporučují automatickou valorizaci sazeb spotřebních daní, která bude z poloviny zvyšována o růst indexu spotřebitelských cen (inflaci) a z poloviny o růst mediánu hrubé mzdy.

Otevřít by se měla také diskuze o potřebnosti minimální jednotkové ceny, která platí za velmi účinnou cestu ke snižování nadměrného pití. V praxi to znamená, že jakýkoli nápoj obsahující např. 10 g alkoholu nemůže být prodáván pod určitou maloobchodní cenou – např. 25 Kč.

Mezi další účinná opatření patří také omezení času prodeje alkoholických nápojů (jako je například běžné ve Slovinsku), důsledná kontrola věku, regulace reklamy či sponzoringu, přísnost na pití za volantem či psychoterapeutická podpora

**Jen jedna část daňového mixu**

Danění alkoholu má pozitivní fiskální a zdravotní dopady. Je ale nutné pracovat s dopady spotřební daně na různé příjmové skupiny. Jde totiž o regresivní daň, která víc dopadá na nízkopříjmové. Simulace ukazují, že ačkoliv by nízkopříjmoví víc uzpůsobili svou spotřebu, relativní dopad na ně bude o polovinu vyšší než na vysokopříjmové.

„To by měly kompenzovat celkové úpravy v daňovém mixu, který podpoří nízkopříjmové jinými cestami. Může jít o vyšší progresi v danění práce a snížení zatížení nízkopříjmových či valorizace slev a přídavků na děti,” uzavírá ekonom Jakub Komárek. Reforma danění alkoholu tak může odblokovat řešení i dalších problematických částí českého daňového mixu.

by why_i_bother