
Jaky mate nazor na palivni / domaci peci v CR? Mate dobre / spatne zkusenosti?
Pred nekolika lety umirala ma babicka, ktera byla vazne psychicky nemocna, bala se lekaru a ze ma posledni stadium rakoviny prsu jsme zjistili az kdyz ji zbyvaly cca ctyri tydny zivota, ve chvili kdy najednou nemohla vstat z postele.
V nasi rodine se “marodeni” nenosi, ma matka se babicky v podstate stitila (“aby neco nechytla”). Do nemocnice babicku neprijali. Podle meho by babiccin odchod byl mnohem dustojnejsi, kdyby mela pristup k odpovidajici sluzbe paliativni pece. Bohuzel nejblizsi takova sluzba byla cca 35km a plne vytizena.
Tema oteviram diky [reportazi](https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid0SHwswq4Wo7pkHeo35xLBG6S3ZogkLiCbHGpXgJHcqL2TP5xc2beFnFyBbWCavaYMl&id=100034507070302&sfnsn=mo) o Horovicke nemocnici a oddeleni paliativni pece pro deti.
by medovlaska
3 comments
Tim, že střilím zvířátka a jak vidim srnku co pajdá, tak to má jasný, tak prostě bych paliativní péči skipnul k eutanazii.
Naštěstí to na mě nezáleží a paliativni péče je docela probírané téma mezi zdravotníky.
Btw: Na slovensku zakazali odstřel medvědů, pak tam měli problematickeho medveda co chodil do dědiny. Ochranaři ho uspali a pak mu provedli dle jejich slov eutanazii. Takze existuje i nedobrovolna eutanazie 😁
Moje máma dlouhá léta dělala v pečovatelské služby (administrativní pozice).
A samozřejmě naprosto drtivá většina klientů jsou důchodci, lidi často opuštění, žijící fakt v hnusu a bohužel spousta z nich odcházela zbidacena sama.
Co popisujete ty, že se někdo někoho štítí, je jste “ok”. Vím o případech, kdy se pohádali kvůli nějaké píčoviny se svými dětmi a svoje poslední chvilky života prožívali sami. Já jsem tam měl pak i brigádu (rozvoz obědů) a někdy to bylo fakt zoufalý, když jsi n těch lidech viděl, že jsi jedinej, se kterým ten den mluvili a budou mluvit. Chtěj z tebe dostat každou vteřinu.
Nicméně asi zpátky k tématu. Diskuze o NEexistenci paliativní péče byla v té PS celkem běžná. Oni se i snažili nad rámec svých nějakých pracovních povinností dělat věci na víc. Ale nějak významně to nejde.
Paliativní péče by umožnila těmto lidem odejít v klidu a ve smíření, ale to se neděje. Asi, už ti bude skoro 10 let, co jsem tam byl.
Závěrem:
Rozmyslete si, zda pripadne spory s rodici/pra/prarodiči vám za to stojí, zda nespolknete ego, když vidíte, že už na tom nejsou dobře a nezkusite nějaké vyrovnání iniciovat vy. Je jich spoustu, co na něco podobného čekali a nikde se nedočkali. A od zatvrzelého a zahořklého důchodce ten první krok opravdu nečekejte.
“Deep” příspěvek od podprdy, shieeeet (omlouvám se, snad se to nebude opakovat!)
je na hovno
mama mi umrela na rakovinu – dlouho delala ze nic a pak uz bylo pozde na vsechno, na onkologii se ani nezminili na jaky prasky ma narok pokud je bude chtit, nic nedoporucili, kdyz jsme se ptali tak pry cekaci doba, tezko ziskavat jakykoliv informace nebo rady kdyz ani clovek nevi jak a na co se ma zeptat
posledni mesic v bolestech jen na praskach co se nam podarilo zjistit od doktorky, samozrejme to nebyly ty dostatecne ucinny… ze by nam to sama rekla to ne
hnus a fujtajb, kdyz uz jsme se neco uzitecnyho dozvedeli, tak uz jsem zarizoval pohreb