Žebříček nejinteligentnějších zemí Evropy odhaluje překvapivé rozdíly mezi státy. Některé evropské země se propadly na samotné dno, jiné zase překvapily svou silnou pozicí. Kam se zařadila Česká republika?

IQ, tedy inteligenční kvocient, bývá prezentován jako měřítko logického uvažování, rychlosti myšlení a schopnosti řešit problémy. Číslo kolem hodnoty 100 se považuje za průměr. Cokoli nad touto hranicí naznačuje nadprůměrné schopnosti. Cokoli pod ní může zase fungovat jako signál, že něco není v pořádku. Jenže měření inteligence je složitější, než jak vypadá na první pohled.

IQ testy odrážejí nejen vrozené předpoklady, ale i kulturní, jazykové a socioekonomické prostředí. Člověk, vyrůstající v chudém regionu s nedostupným vzděláním a slabou výživou, může mít v testu nižší skóre, aniž by to vypovídalo o jeho skutečném potenciálu. Právě v tom je zásadní rozdíl mezi tím, co IQ měří a co by se z něj nemělo vyvozovat.

Nejnižší v Evropě

Podle rozsáhlé metaanalýzy publikované v časopise Intelligence a zpřístupněné přes National Institutes of Health (NIH), mají nejnižší průměrné hodnoty IQ v Evropě země jako Albánie, Kosovo nebo Severní Makedonie. V Albánii například výzkumníci uvádějí hodnotu okolo 82 bodů.

Pro srovnání můžeme uvést, že v Nizozemsku, Německu nebo Švédsku se dlouhodobě drží průměr mezi 100 a 102. Tyto výsledky nejsou založeny na jednom univerzálním testu, ale na kombinaci různých studií, vzdělávacích výzkumů, armádních testování a srovnávacích analýz. Přesto se trend v čase příliš nemění. Balkánský region se stále drží pod evropským průměrem.

Čím to je?

Nízké průměrné IQ v určitých oblastech Evropy nesouvisí s genetickými předpoklady, ale s dlouhodobými vlivy prostředí. Roli hraje několik faktorů, které se navzájem ovlivňují. Jedním z nich je výživa v dětství.

Podle dostupných dat z NIH (National Institutes of Health) může nedostatečný příjem základních živin během prvních tří let života vést ke zpomalení vývoje mozku. Dítě, které v tomto období nemá přístup ke kvalitní stravě, může mít nižší kognitivní výkonnost, a to i v dospělosti. To se pak odráží nejen ve škole, ale i v pozdějších IQ testech.

Vliv prostředí

V zemích s nedostatečně financovaným školstvím nebo nízkou mírou dokončeného základního vzdělání, mají děti omezený přístup k rozvoji kritického myšlení, které je zásadní pro zvládnutí logických a jazykových úkolů v testech IQ.

V neposlední řadě, se do výsledků promítá i dlouhodobá sociální nejistota. Války, ekonomické krize, nezaměstnanost nebo masivní odliv inteligence do zahraničí vytvářejí prostředí, ve kterém není možné rozvíjet mentální růst. Lidé žijící ve stresu a nestabilitě nedosahují v testech takových výsledků, jako ti, kteří mají klidné a podporující zázemí.

Balkán pod tlakem

Proč je na tom Balkám s IQ tak špatně? Prošel během 90. let válečnými konflikty, etnickým napětím, rozpadem států a ekonomickým úpadkem. V mnoha oblastech nefungovala infrastruktura, školy byly zavřené a děti místo výuky řešily jen to, jak přežít.

To, že Albánie nebo Kosovo dnes vykazují nižší průměrné IQ, je tedy logickým výsledkem prostředí, které jim dlouhodobě nenabízelo stejné podmínky jako třeba Rakousko nebo Dánsko.

Jak je na tom Česká republika?

Česká republika se umístila na 23. příčce žebříčku 25 nejinteligentnějších zemí světa podle britského portálu Vouchercloud, jak jej prezentuje Forbes. Toto pořadí vychází ze tří klíčových kritérií – počtu Nobelových cen (historická inteligence), průměrného IQ obyvatel a výsledků školních žáků (budoucí perspektiva).

České průměrné IQ přesahuje úroveň Německa i Francie, což je jednoznačně pozitivní známkou naší současné inteligence. Na druhé straně ale výkonnost českých dětí ve škole zaostává za světovým standardem, což znamená, že kvalitu vzdělávání a rozvoj potenciálu u mladých generací je potřeba pilně zlepšovat

Změna už probíhá

Co se týká IQ, nejedná se neměnné číslo. Právě naopak. Výzkum známý jako Flynnův efekt ukazuje, že v průběhu dekád dochází ke globálnímu zvyšování průměrného IQ. Důvod? Zlepšující se životní podmínky. Větší přístup ke vzdělání, kvalitní zdravotní péče, digitální gramotnost nebo podpora rodičů.

To vše přispívá k tomu, že nové generace dosahují vyšších výsledků než ty předchozí. Například v Albánii se v posledních letech výrazně investuje do školní infrastruktury, rozšiřuje se dostupnost vzdělání i v odlehlých regionech a státní programy se zaměřují na výživu nejmladších dětí. Podobný posun je vidět i v Severní Makedonii a v Bosně a Hercegovině.

Co o nás IQ říká?

Možná je na čase se přestat ptát, kdo má vyšší číslo, a místo toho začít řešit, jak vytvořit podmínky, aby bylo co nejméně rozdílů. IQ by nikdy nemělo být bráno jako výrok o hodnotě člověka ani jako srovnávací nástroj mezi národy. Prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, a příležitosti, které během života dostane, jsou důležitější než číslo IQ.

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, telegrafi.com, verywellmind.com, forbes.cz