Naopak největší pokles výdajů postihne ministerstvo zdravotnictví, kde se sníží o více než třetinu na 12,9 miliardy korun. Bezmála o čtvrtinu pak klesnou výdaje ministerstva dopravy, podle návrhu budou činit 106,7 miliardy Kč.

Navržené výdaje rozpočtu počítají s návratnou půjčkou na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech ve výši 18,3 miliardy korun i prostředky na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu ve výši 30,7 miliardy korun.

Z jednotlivých kapitol bude mít příští rok nejvyšší výdaje jako tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, kde dosáhnou 990,6 miliardy korun, a budou tak tvořit 41,6 procenta veškerých rozpočtových výdajů. Druhé nejvyšší výdaje bude mít ministerstvo školství, budou činit 276,5 miliardy korun.

Kolik dostanou na výdaje vybrané resorty (údaje v Kč)KapitolaRozpočet 2025Rozpočet 2026RozdílObrana154,395 miliardy175,794 miliardy+21,399 miliardyFinance24,936 miliardy27,848 miliardy+2,912 miliardyPráce a sociální věci968,764 miliardy990,637 miliardy+21,873 miliardyVnitro107,766 miliardy119,686 miliardy+11,920 miliardyŽivotní prostředí 21,336 miliardy20,849 miliardy-487 milionůMístní rozvoj13,303 miliardy23,130 miliardy+9,827 miliardyPrůmysl a obchod35,805 miliardy66,436 miliardy+30,631 miliardyDoprava 139,487 miliardy106,663 miliardy-32,824 miliardyZemědělství 59,024 miliardy55,246 miliardy-3,778 miliardyŠkolství290,879 miliardy276,462 miliardy-14,417 miliardyKultura21,523 miliardy18,131 miliardy-3,392 miliardyZdravotnictví17,633 miliardy12,926 miliardy-4,707 miliardySpravedlnost39,411 miliardy38,697 miliardy-714 milionůZahraniční věci 9,903 miliardy10,634 miliardy+731 milionůNárodní sportovní agentura7,909 miliardy8,257 miliardy+348 milionůDigitální a informační agentura 2,867 milionu2,062 milionu-805 tisícObsluha dluhu99,967 miliardy 109,967 miliardy+10,000 miliardyCELKEM rozpočet2 327,1 miliardy 2 380,3 miliardy+53,2 miliardyPozn.: Údaje u kapitol jsou zaokrouhlené. Zdroj: Ministerstvo financí ČR, výpočet Novinky.cz

Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje na školství se kvůli tomu podle ministerstva financí meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.

Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun.

Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.

Na platy má jít o 4,5 procenta více

Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok podle navrženého rozpočtu zvýšit o 4,5 procenta. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura v polovině srpna nesouhlasil s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna, jak je připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením lidoveckého šéfa resortu Mariana Jurečky.

Ministerstvo financí v připomínkách doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Jurečkovo ministerstvo navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.

Vláda nyní ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho ministři musejí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení. Může tak dojít k tomu, že se nová sněmovní většina s návrhem dosluhujícího kabinetu Petra Fialy (ODS) neztotožní a navrhne jeho přepracování.

V takovém případě by Česko nejspíš zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.