Pětina Čechů by uvítala autoritářského vůdce

Jak vysvětluje analytička agentury NMS Tereza Friedrichová, podpora demokracie se měří obtížně a přímá otázka často nedává jasné výsledky: „Respondentům jsme proto nabídli výběr možností na škále od nuly do deseti mezi dvěma póly. První představoval výrok ,Česko potřebuje silného vůdce, který se nemusí omezovat volbami nebo parlamentemʻ, a druhým pólem pak byl výrok ,Demokracie má sice své problémy, ale je lepší než jakákoli jiná forma vládyʻ.“

Nejvíc „autoritářští“ jsou podle průzkumu voliči hnutí SPD. Pro demokracii je necelá polovina z nich a 31 procent upřednostňuje silného vůdce. Zbytek je někde napůl.

Z voličů hnutí ANO podporuje demokracii něco přes polovina a téměř třetina dává přednost silnému vůdci. Z příznivců stran vznikající vládní koalice jsou „nejvíce pro demokracii“ ti motorističtí – z 80 procent.

„Nejdemokratičtější“ voliče má jednoznačně koalice Spolu – demokracii považuje za nejlepší způsob vlády 95 procent jejich příznivců. Jen o jedno procento za nimi jsou Piráti. Přednost demokracii dává i devět z deseti voličů STAN.

Že jde o dlouhodobý náhled na politické uspořádání Česka dokládá i průzkumu agentury CVVM z jara 2024. Podle něj by autoritářský režim v čele se silným vůdcem upřednostnilo 17 procent občanů. Z toho sedmina by dokonce uvítala návrat komunistické vlády.

Podle Víta Hlouška z Metropolitní univerzity Praha podporuje západní a severní Evropa demokracii víc než střední a Češi nepatří ani mezi nejpřesvědčenější demokraty, ani mezi nejsilnější autoritáře.

„Demokracie má ve střední Evropě menší tradici než v západní, ale Česko je někde napůl cesty. A to díky vzpomínce na první republiku. Obecně je střední Evropa konzervativnější, méně kosmopolitní, s jiným pohledem na rozsah práv menšin a víc inklinující k vládě silné ruky,“ popisuje Hloušek.

Česko také dlouhodobě patří k zemím, kde je relativně malá důvěra ve vládu, v parlament i politické strany. V rámci Evropské unie pak patříme spíš k euroskeptickým národům.

Podle říjnového průzkumu agentury STEM není s demokracií spokojeno 53 procent Čechů. „Před volbami to bylo zhruba šedesát procent. Nárůst spokojenosti po volbách je běžný. Je ale otázka, jak se to bude teď vyvíjet dál,“ říká analytička STEMu Jitka Uhrová.

Podle Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity bývají s demokracií více spokojeni lidé s dobrou životní úrovní a vzděláním: „Spokojenost s demokratickým zřízení stoupá, když se zlepšuje ekonomika, a naopak. Výkyvy v Česku ale bývají pár procent, nijak razantně se to nemění.“

A například podle průzkumu CVVM se necelá pětina (17 %) domnívá, že je lhostejné, jestli je v zemi demokratický, nebo nedemokratický režim.