Metnar: Připravujeme se na migrační tlak po konci války na Ukrajině

Nevím, jestli se se mnou počítalo. Byl jsem stínovým ministrem obrany, ale to nelze říct tak, že stínový ministr v případě volebního vítězství bude tuto funkci jasně zastávat. Měl jsem vždy blízko k bezpečnosti v širším pojetí, té vnitřní i vnější, profesní život byl více spjatý s tou vnitřní a mám tudíž malinko blíž k ministerstvu vnitra. Byl jsem policista téměř 24 let. Povolební vyjednávání šlo trochu mimo mě a já poté dostal nabídku na ministra vnitra.

Já nevím, jestli se mnou předseda Babiš počítal na obranu, možná ano. Ale nabídku na ministra obrany jsem nedostal, to nikdy nezaznělo.

Nebyl jsem u koaličních vyjednávání, mohu pouze spekulovat. Osobně si myslím, že kvůli tomu mohlo dojít k té změně, kdy ANO původně mělo resort obrany a pak se to změnilo a vzalo si ministerstvo vnitra. Logiku to má, ale jestli to tak úplně bylo, to se musíte zeptat vedení hnutí.

Jako velmi nešťastné. Byli jsme toho svědky při nástupu předchozí vlády, nelíbilo se mi to. Takovéto zasahování do nezávislosti bezpečnostních sborů u mě nikdy sympatie nezískalo. Myslím, že toto do politiky nepatří. Byl to můj předchůdce, který začal takto diskutovat s tehdejším policejním prezidentem (Vít Rakušan se ještě před svým jmenováním ministrem sešel s tehdejším šéfem policie Janem Švejdarem, ten o pár dní později oznámil svůj odchod z funkce – pozn. red.).

Personálních změn mám v plánu celou řadu, ale ne na postu policejního prezidenta. Nemám v úmyslu, a to říkám se vší vážností, teď řešit personálně policejního prezidenta, nebo o něm spekulovat. Takže nemíním odvolávat policejního prezidenta.

Nemůžu říct, že dělal vše špatně, ale příliš dobrou známkou bych ho neohodnotil. Byla tu celá řada rozporuplných rozhodnutí, například nejdříve rozhodnutí o migračním paktu, ke kterému se následně Česko nepřipojilo. Například Polsko jasně vyslovilo svůj názor (Rakušan souhlasil s tím, co se o migračním paktu dohodlo na Radě ministrů EU v červnu 2023, podle něj se však výsledná podoba paktu změnila, a Česko se proto při závěrečném schvalování zdrželo. Polsko hlasovalo proti – pozn. red.).

Nechali se také překřičet z hlediska ohodnocení i prestiže práce příslušníků bezpečnostních sborů ministryní obrany. Platové nůžky se poměrně rapidně rozevřely.

Můžeme se dostat i k tomu, v jakém stavu je digitalizace. Za ministerstvem vnitra jde například e-občanka. Nazval bych to „píárovým“ řízením resortu, nebylo to věcné, odborné. Takže určitě by to nebyla lepší známka než trojka.

Určitě nebudu nabourávat to, co jsem zdědil po svém předchůdci, tedy navýšení tarifů o pět procent u členů bezpečnostních sborů od ledna 2026. Kritizovali jsme, že k navýšení došlo na poslední chvíli, spíše jsem to viděl jako předvolební slib.

My chceme navýšit nástupní platy i platy už stávajících příslušníků podle tabulkových platových tříd. Navyšování bude postupně rozloženo do celého volebního období. Nástupní plat policistů a hasičů by po absolvování základní přípravy byl padesát tisíc korun a potom bychom navyšovali postupně, abychom platy sblížili s platy vojáků, což je můj cíl na celé volební období. Nemůžeme to udělat i s ohledem na možnosti rozpočtu skokově.

Předvídatelnost tam být musí. Můj cíl je, že bychom to nastavili po pěti procentech a aby to bylo každý rok do tarifů. Hrubý odhad, kolik by to za funkční období stálo, je devět miliard korun.

Snažím se porozumět takto stylizované otázce, to říkám na rovinu. Pro mě je nepřijatelné rozlišovat podle barvy pleti, to je jedna věc. Co se týče dětí, ty mají zvláštní ochranu. Pro mě je to nepřijatelné, teď hovořím o tom výroku.

To je věc koaličního partnera, kterým pro nás Motoristé jsou. Pokud se mě ptáte jako bývalého policisty, tak dokud bych ke kauze neviděl spis, faktografii, tak nejsem hochštapler, abych se k tomu vyjadřoval.

Je to výsledek voleb a vůle voličů. Na to navazuje koaliční vyjednávání o osobách. Do kampaně jsme šli s tím, že chceme mít většinu a vládnout sami. Zvítězili jsme, ale na jednobarevnou vládu to nestačilo, tak musí být koaliční.

Nemám křišťálovou kouli. Udělám vše pro to, aby do konce vydržela.

Výcviková centra nás v migračním tlaku příliš neochrání, v první řadě je třeba posílit ochranu vnějších hranic a ochranu Evropy, tam se toho moc neudělalo. Toto může být cesta, ale výcvikovými centry začínáme někde od prostředka nebo odzadu.

My odmítáme princip solidarity a vyjadřujeme nulovou toleranci nelegální migraci. V migračním paktu jsou ale některá bezpečnostní opatření, která chceme zesílit a jít dál.

Myslím, že za uplynulé čtyři roky se mohlo udělat daleko víc, a to říkám velmi citlivě. Když nejsou digitalizované některé systémy, tak ani nevíme, koho na území České republiky máme. Když jsme my měli pět set tisíc cizinců na českém území, dělali jsme 260 tisíc cizineckých pobytových kontrol. Dnes máme přes milion cizinců a provádí se jen čtyřicet procent kontrol.

Bezpečnost není unijní zodpovědnost, to je zodpovědnost národní. Byl bych rád, abychom o našem přístupu rozhodli sami. Nechci do toho mluvit jiným zemím, ale státy podle toho, jak se rozhodnou, za to ponesou důsledky. A důsledky by si měly nést ty země, které byly vítači a měly otevřenou náruč. A podívejte se, jak to v nich vypadá z hlediska ochrany měkkých cílů, hromadných útoků. Občané teď své politiky viní za situaci, která tam je.

Když jsem byl ministrem vnitra v roce 2018, byli jsme z hlediska bezpečnosti na šestém místě na světě, od té doby jsme se propadli (podle poslední statistiky Global Peace Index je ČR na 11. místě – pozn. red.).

Evropa už si ale začíná uvědomovat, a je to patrné například u návratové politiky, že není možné, aby se tu někdo dopouštěl trestné činnosti a nebylo možné ho vyhostit.

Já se toho nebojím, my se musíme probudit jako Evropa. Také Itálie si uvědomuje, že k tomu musíme přistupovat jinak.

Pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny, jsme při přepočtu na počet obyvatel nejvíce zatížení na světě. Tady ministr Rakušan zareagoval správně a požádal Evropskou komisi o výjimku, která je ovšem pouze na rok 2026. Není to nic, co by bylo trvalého, co by mělo hlubší dopad na bezpečnost.

Musíme také zavnímat mezinárodní situaci z hlediska ukončení války na Ukrajině. Přál bych si, aby válka co nejdříve skončila. A pokud se tak stane, může Evropská unie přijít s tím, že evropská ochrana skončí a budeme na to muset reagovat. Situací může nastat více. Počítáme i s tím, že po skončení války může přijít daleko větší migrační tlak na Českou republiku. Proto musíme přijít s daleko účinnějším opatřením a řešením migračních tlaků.

Evropská ochrana je takto schválená a ta je pro nás samozřejmě povinná, to není rozhodnutí České republiky. Jedna část je garantování určitých práv na území cizích států v Evropské unii, další je finanční podpora, která se mění i v jiných zemích.

Nechceme, jen říkám, že se to musí vše zrevidovat. Ptáte se mě na kroky, ale jsem první dny v úřadu, musí se to zanalyzovat.

Je tady celá řada ukrajinských občanů, kteří pracují, jsou přínosem, jsou tu i Ukrajinci, kteří tu byli už před válkou. My máme o legální migraci a cizince v návaznosti na náš pracovní trh zájem. Na druhou stranu ale nemůžeme trpět stav, kdy někdo není schopen dodržovat náš právní řád.

Nevíme, jaké bude opatření ze strany Evropské unie, ani kolik lidí bude mít zájem tu zůstat z těch, co se integrovali.

Mám jasno u jednoho, a to je Zdeněk Mach, který už je mým náměstkem za hnutí ANO. Je to kolega, který už dříve pracoval nejen na resortu vnitra, ale také na ministerstvu obrany, a já jsem ho přemluvil, aby šel se mnou znovu na vnitro. Další náměstci jsou v jednání, diskutují se na koaliční radě.