Přestože český premiér Andrej Babiš označil novoroční projev Tomia Okamury jen za projev šéfa Svobody a přímé demokracie (SPD) hovořícího ke svým voličům, působí Okamura také jako předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. I proto vyvolala jeho slova na veřejnosti velmi bouřlivé reakce. Vedla také k novým interpretacím i dezinterpretacím řady kauz týkajících se rusko-ukrajinského konfliktu a postoje České republiky k němu.
Případ Vrbětice
Velmi vzrušená debata se tak znovu rozproudila například o jedenáct let staré kauze série explozí v muničním skladu Vrbětice.
Tyto exploze si v prosinci 2014 vyžádaly dva lidské životy a podle kriminalistů z Národní centrály pro organizovaný zločin lze považovat za prokázané, že se na nich podílela ruská rozvědka. Kauza vedla v dubnu 2021 k vyhoštění osmnáct ruských diplomatů, kteří museli z rozhodnutí tehdejší vlády Andreje Babiše do somačtyřiceti hodin opustit území České republiky.
Možná právě tato okolnost vedla k tomu, proč se Vrbětice znovu dostaly do centra debaty. Někteří čeští prorusky orientovaní politici totiž začali letos v lednu požadovat vyhoštění ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče, jenž se proti Okamurovu projevu veřejně ohradil. Jako zdůvodnění tito politici uváděli, že velvyslanec prý nepřijatelným způsobem zasáhl do vnitřních záležitostí České republiky. Když jim diskutéři na sociálních sítích začali připomínat, že Rusko zasáhlo vrbětickou kauzou do vnitřních českých záležitostí daleko víc, tvrdili, že účast Ruska není prokázána.
„Především připomeňme, že dokonce i zpolitizovaná česká justice ‚případ Vrbětice‘ odložila pro nedostatek důkazů, a připomeňme také, že vyšetřovací verze nemá se skutečnou vinou nic společného,“ uvedl 2. ledna na svém účtu na sociální síti X například poslanec za SPD Jaroslav Foldyna, mimo jiné aktivní podporovatel ruské motorkářské organizace Noční vlci, založené ještě v Sovětském svazu a silně spojené s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, jehož politiku podporuje.
Deník.cz bojuje proti falešným zprávám a uvádí je na pravou míru. Všechny články o dezinformacích najdete ZDE.
Něco podobného jako Foldyna zopakoval v nedělních Otázkách Václava Moravce 4. ledna 2026 také místopředseda SPD Radim Fiala. „Říkali, jak Ukrajina bojuje za svá práva a za to, aby Rusko nestálo před Prahou a nebombardovalo západní státy, a teď je jasné, a říká to i šéf tajné služby Estonska, že Rusko nikdy neplánovalo vtrhnout do Evropy,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi místopředseda SPD Radim Fiala.
Na připomínku poslance ODS Martina Kupky, co útok Ruska ve Vrběticích, Fiala reagoval: „Máte to potvrzeno?“
Jak je to doopravdy?
Připomeňme si tedy znovu, jak to s kauzou Vrbětice je.
Když Foldyna říká, že česká justice odložila případ Vrbětice pro nedostatek důkazů, uvádí zavádějící tvrzení. K ničemu takovému nedošlo. Případ se totiž před českou justici (soudní moc) už nedostal, a to proto, že pachatelé byli v Rusku.
Vyšetřování kauzy ve Vrběticích odložili ve skutečnosti v květnu 2024 po třech letech kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). V tiskové zprávě ale uvedli, že podíl ruské vojenské rozvědky na výbuších považují za prokázaný, včetně toho, že nešlo o ojedinělou akci, ale o součást dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky na území Evropské unie a Ukrajiny.
„Policejní orgán považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli příslušníci GRU, jejichž motivem bylo zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace. Ruská vojenská rozvědka měla prostředky ke způsobení výbuchů, včetně osob, které za tímto účelem přicestovaly z Ruska a ihned poté odcestovaly zpět, a navíc, dle zjištění NCOZ, disponovala detailními informacemi o uskladněném zboží, jeho pohybu i jeho konečném uživateli,“ uvedla NCOZ.
Pachateli byli podle jejího zjištění příslušníci jednotky 29155 určené k provádění diverzních operací v zahraničí a spadající pod 161. centrum přípravy specialistů zvláštního určení GRU.
„Protože podezřelí se zdržují v Rusku a orgány Ruské federace odmítly splnit požadavky vznesené Českou republikou cestou mezinárodní právní pomoci, není možné získat potřebné informace, kterými disponuje ruská armáda a ruské tajné služby. Byly vyčerpány možnosti získat další důkazy v Česku, případně v zemích, které vyhověly českým žádostem o právní pomoci. Policejní orgán kvůli tomu nemůže získat další informace, které by umožňovaly zahájení trestního stíhání, a z tohoto důvodu rozhodl o odložení věci,“ dodala NCOZ.
Případ organizovaného zločinu
Hodně dezinterpretací vyvolalo začátkem letošního roku (i v souvislosti s Okamurovým projevem) také loňské šetření Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, zaměřené na to, jak vnímají odborníci z NCOZ a z Národní protidrogové centrály vývoj organizovaného zločinu v Česku.
„Snad naposledy k tomu, o čem ve svém projevu mluvil předseda sněmovny. Jako by opozice zapomněla, že jejich propaganda o Zelenského vzorové demokracii je bez pokračující cenzury a vyhrožování už neudržitelná… Brutální organizovaný zločin s ukrajinskými kořeny, který podle policejních dat z konce roku 2025 v Česku jednoznačně dominuje… se totiž jeví jako mnohem bezprostřednější a reálnější hrozba pro naše občany než vzdálené válečné scénáře,“ uvedl na svém facebookovém profilu 3. ledna 2026 například ředitel zapsaného ústavu označujícího se jako Společnost pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý.
Odkaz na policejní data odkazuje pravděpodobně na zmíněné šetření Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, o němž 23. prosince 2025 informoval na webu Česká justice článek Ireny Válové s titulkem: Organizovaný zločin v Česku ovládli Ukrajinci. Roste práce načerno.
Článek skutečně cituje data vyplývající z šetření, do nějž poskytlo anonymně své poznatky jednašedesát expertů. Jeho obsah i samotné výsledky však vyznívají trochu jinak, než jak je prezentuje Veselý.
Do žebříčku organizovaných zločinů se totiž poprvé dostaly „podvody spojené s nelegálním zaměstnáváním“, tedy ona „práce načerno“ zmíněná v titulku. Tento zločin v organizované podobě loni obsadil 11. místo. A právě to je i ta oblast, v níž Ukrajinci dominují – nikoli brutalita, jak tvrdí Veselý.
„Obecně mohu uvést, že dlouhodobě se trestná činnost přesouvá do online prostředí – což z principu nenaplňuje skutečnost brutality,“ sdělil Deníku policejní mluvčí kapitán David Schön. Dodal, že česká policie bude svá data k vývoji kriminality prezentovat na chystané tiskové konferenci v druhé polovině ledna.
Jak je to doopravdy?
Jak to tedy podle zmíněného šetření s cizinci ve strukturách organizovaného zločinu na území Česka skutečně vypadá?
„V letech 2019 až 2021 byli nejsilněji zastoupeni Vietnamci, Ukrajinci, Rusové, Albánci/kosovští Albánci s tím, že se v rámci tohoto okruhu pořadí stabilizovalo a narůstá převaha Vietnamců, Ukrajinců a od roku 2020 i Rusů. V současnosti se ve srovnání s rokem 2021 na první místo v pořadí cizinců zapojených do organizovaného zločinu v České republice jednoznačně prosadili Ukrajinci, jejichž dominance se v názorech expertů na stav v roce 2024 ještě zvýšila. Pořadí do pátého místa se nezměnilo; Vietnamci, Rusové, Albánci (včetně kosovských Albánců) a Srbové jsou na tato místa a v tomto pořadí řazeni opakovaně,“ uvádí autor výzkumu Miroslav Scheinost.
Pokud jde o konkrétní formy organizované trestné činnosti, které se podle šetření mají dopouštět jednotlivé národnosti v Česku dopouštět, pak experti podle autora výzkumu zmiňují zejména u Ukrajinců objevující se fenomén nelegálního zaměstnávání (v této souvislosti je dotazovaní experti uvedli celkem jedenáctkrát) a také u nich častěji zmiňovali využívání různých forem kyberkriminality (desetkrát).
Poměrně často je uváděna legalizace výnosů z trestné činnosti, kterou experti uvedli šestkrát u Ukrajinců šestkrát u Rusů, třikrát u Vietnamců a jednotlivě i u dalších. Specificky u Rusů experti uváděli i porušování mezinárodních sankcí, souvisejících s agresí proti Ukrajině.
Nejčastější trestnou činností přičítanou cizincům zůstává produkce drog a obchodování s nimi. S touto aktivitou jsou však nejvíce spojováni Vietnamci, jež experti v této souvislosti zmínili jedenadvacetkrát, a dále Albánci, uvedení jedenáctkrát. K Ukrajincům, stejně jako k Srbům, přičetli experti obchodování s drogami šestkrát.
„Ve srovnání s výsledky posledního šetření z roku 2022 nedošlo k žádným zásadním změnám. Opět dominují aktivity spadající do oblasti hospodářské kriminality. Je ovšem třeba upozornit, že podle názoru expertů došlo ke vzestupu kriminálních aktivit spojených s využitím informačních a komunikačních technologií, což jen potvrzuje, že i skupiny organizovaného zločinu ve zvýšené míře expandují do oblasti kyberkriminality a stále více využívají její nástroje. Z tradičních forem kriminálních aktivit se v první desítce drží organizovaná kriminalita spojená s drogami a určitý vzestup podle názoru expertů lze pozorovat u podvodů spojených s nelegálním zaměstnáváním, což lze uvést do spojení s rostoucím počtem cizinců zaměstnávaných, respektive hledajících zaměstnání v Česku,“ shrnuje výsledky šetření Scheinost.
V celkovém pohledu na vývoj v roce 2024 podle něj experti poukazují spíše na některé dílčí posuny, jako je pokračující expanze do oblasti kyberkriminality a dominance hospodářských kriminálních aktivit, ale také na přetrvávání kriminality spojené s drogami, zejména u cizinců.
„Případy organizované trestné činnosti, která je ekonomického charakteru a jejíž kořeny jsou na Ukrajině, evidujeme. Na našem webu jsou dostupné i informace o úzké spolupráci s kolegy z Ukrajiny, například při potírání podvodu s falešnými bankéři v rámci operace Octopus a Connect (šlo o činnost podvodného call centra v Kyjevě, jehož zaměstnanci se představovali jako bankéři, lákali na investice, a snažili se tak podvodem získat od lidí peníze – pozn aut.). Podobných operací proběhlo loni několik,“ sdělil Deníku kapitán David Schön.
Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby z loňského července je trvající bezpečnostní hrozbou nadále Rusko, které se dlouhodobě snaží narušovat stabilitu a prosperitu evropských zemí a má zájem na tom, aby občané Česka (a celé EU) nechovali důvěru v instituce, na kterých stojí demokratická společnost.