Firma zároveň nastínila ambiciózní cíl. Do roku 2029 chce vyvinout první rozsáhlý kvantový počítač, který bude schopen provádět složité výpočty spolehlivě a bez chyb. Právě vysoká chybovost totiž patří mezi hlavní překážky, které dnes brání širšímu využití této technologie.
O kvantových počítačích se mluví jako o nástroji, který by mohl výrazně urychlit vývoj nových léků, pomoci s finančními modely nebo posunout možnosti kryptografie. Přesto zůstávají zatím převážně ve fázi intenzivního výzkumu a vývoje.
Oznámení IBM navíc přichází v době, kdy Spojené státy posilují podporu domácího technologického sektoru. Americká vláda nedávno oznámila investici dvou miliard dolarů do devíti společností zaměřených na kvantové technologie. Součástí této iniciativy je i projekt Anderon, který má vybudovat první specializovaný závod na výrobu kvantových čipů v USA.
Právě IBM by měla získat polovinu financí potřebných pro rozjezd tohoto projektu. Vedle toho do Anderonu vloží vlastní miliardu dolarů. K dispozici poskytne také své technologie, část majetku i zaměstnance a počítá s tím, že se postupně připojí další investoři.
Nově oznámené prostředky chce společnost využít nejen na výzkum a vývoj, ale také na rozšiřování výroby, pořizování potřebného vybavení, budování partnerství a případné akvizice. Cílem je urychlit cestu kvantových technologií z laboratoří do komerčního využití.
Zájem o tento segment v poslední době roste i mezi investory, kteří reagují na technologické pokroky v oboru. Odborníci však zároveň upozorňují, že skutečně praktické a široce využitelné kvantové počítače jsou stále hudbou budoucnosti. Také generální ředitel společnosti Alphabet Sundar Pichai loni uvedl, že jejich nástup očekává nejdříve v horizontu pěti až deseti let.
Lídr trhu
IBM přitom tvrdí, že v oblasti kvantových systémů patří mezi lídry. Podle údajů společnosti je v provozu více než 90 jejích kvantových systémů, což má být více než u všech ostatních firem v oboru dohromady. Technologie IBM dnes využívá přes 325 subjektů, od velkých amerických společností přes start-upy až po univerzity a vládní instituce.
Kvantové počítače využívají principy kvantové mechaniky a oproti klasickým strojům dokážou pracovat s velkým množstvím kombinací současně. Teoreticky tak mohou řešit úlohy, které by dnešním počítačům zabraly miliony let, v řádu hodin nebo dnů.
Právě proto jsou s nimi spojována vysoká očekávání. Potenciál mají například v oblasti vývoje nových materiálů a léčiv, kybernetické bezpečnosti nebo optimalizace složitých procesů v průmyslu, logistice či financích. O tom, kdy se tento potenciál podaří naplno využít v praxi, se však technologičtí lídři stále neshodují.
Jak fungují kvantové počítače?
Kvantové počítače představují neuvěřitelný průlom v oblasti výpočetních schopností a dle očekávání zcela změní způsob, jakým řešíme extrémně složité výpočetní problémy.
Na rozdíl od tradičních počítačů, které pracují s binárními bity, kvantové počítače využívají tzv. qubity. Ty umožňují manipulovat s kvantovými jevy, jako je superpozice a kvantová provázanost. Tato jedinečná vlastnost jim umožňuje efektivně řešit problémy, které jsou pro klasické počítače příliš náročné.
Mezi takové mohou patřit optimalizační úlohy pro řešení elektronické struktury nových materiálů, řízení dopravy či přístavů.
V současnosti jsou identifikovány další možnosti uplatnění, které lze najít téměř ve všech vědeckých oblastech. Mimo jiné v automobilovém průmyslu, při vývoji nových elektrických baterií, v energetice, finančnictví, farmacii, kvantové chemii, kryptografii, ale také v kvantovém strojovém učení a mnoha dalších.
Kvantové počítače mají potenciál dramaticky ovlivnit vědecký výzkum a technologický rozvoj ve všech oblastech, od fyziky a chemie po umělou inteligenci a bioinformatiku. Google se již dříve pochlubil, že jeho kvantový procesor Sycamore detekoval vzorce v řadách zdánlivě náhodných čísel za 200 vteřin, zatímco Summit od IBM by na stejný úkol potřeboval 10 000 let.
