„Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla rychle zlepšit,“ uvedl Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví v poradenské společnosti Deloitte.
Firma provedla průzkum, v němž většina mladých Čechů odpověděla, že si pořízení vlastního bydlení nemůže dovolit. Za pro ně nedostupné označilo pořízení bytu 55 procent mileniálů, tedy lidí mezi 32 a 43 lety, a 59 procent lidí z generace Z, tedy těch narozených po roce 1995.
Drahé bydlení přispívá u mladých Čechů k pocitu finanční nejistoty. Takzvaně od výplaty k výplatě, neboli bez schopnosti něco uspořit, žije podle Deloitte 47 procent z nich.
To může mít v budoucnu vliv na celkovou kondici ekonomiky. Už jen proto, že nedostupnost bydlení ovlivňuje ochotu lidí pořizovat si děti, jak ukázala loňská data, která publikovala Česká spořitelna a projekt Evropa v datech. Přispívá tak ke stárnutí populace.
Drahé byty ovlivňují i výběr práce
Nedostupné bydlení ovlivňuje také rozhodování mladých, v jakých profesích budou pracovat. Vliv drahých nemovitostí a nájmů na toto rozhodování připouští zhruba tři čtvrtiny mileniálů i generace Z. Pro mladé tak stále více hraje roli to, aby jim práce umožnila vůbec žít v místě, kde chtějí.
Mladé generace kvůli drahým nemovitostem také častěji uvažují o stěhování z velkých měst. Do těch však následně dojíždějí za prací, což způsobuje veřejným rozpočtům dodatečné náklady, mimo jiné na dostavbu dálnic a silnic, železnice nebo posílení hromadné dopravy.
„Koupit dům někde nedaleko Prahy je pro mladé zajímavější i dostupnější než shánět větší byt či dům v samotné Praze,“ konstatoval Jakub Šolar, obchodní ředitel realitní kanceláře Maxima Reality.
Deloitte uskutečnila stejný výzkum ve 44 zemích světa. V globálním porovnání Česko propadlo. Celosvětově považuje pořízení vlastního bydlení za nedostupný cíl 40 procent mileniálů a 51 procent lidí z generace Z.
„Špatnou dostupnost bydlení v Česku ovlivňuje především nedostatečná výstavba, která neodpovídá rostoucí poptávce,“ prohlásil Jan Hrubý, generální ředitel sítě realitních kanceláří Remax. Problém umocňují také nižší příjmy v porovnání se západní Evropou.
Dražší jsou i nájmy
Růst cen je silný obzvlášť u žádaných malých bytů, o které mají často zájem právě mladí lidé. Například cena nové pražské garsonky již atakuje sedm milionů korun a je asi o 70 procent vyšší než v roce 2021. Průměrná mzda proti tomu vzrostla jen o třetinu.
S výrazně nedostatečnou výstavbou bytů se Česko potýká s občasnými přestávkami od finanční krize z roku 2008. Tehdy v reakci na propad poptávky a složitější přístup k úvěrům developeři odkládali své projekty.
Když zájem kupců ožil, výstavba se rozbíhala jen s obtížemi. Už tak zdlouhavé povolovací procesy začaly v části případů komplikovat zastarávající územní plány. A přidaly se také některé obce, jejichž obyvatelé si po negativních zkušenostech z předchozích let další stavby ve svém okolí nepřáli.
Potíže ještě prohloubilo období extrémně nízkých úrokových sazeb. V době, kdy spořicí účty takřka nic nevynášely, se část lidí rozhodla využít levných hypoték a investovat právě do nemovitostí. Vrcholem byla covidová pandemie. Tehdy Češi z obavy před očekávanou inflací a zdražením úvěrů vykupovali, co se dalo. Totéž se opakovalo i loni.
Spolu s cenami bytů prudce vzrostly kvůli vyšší poptávce i nájmy. V pronájmu v uplynulých letech končili právě ti, kteří si nemohli dovolit koupit vlastní byt. Tedy i značná část mladých lidí. Přetlak na trhu navíc umocnil ruský útok na Ukrajinu a s ním spojený příchod uprchlíků. Také oni ve velkém zamířili do pronájmů.
Vlastní byt zůstane nedostupný
Letos by nemovitosti neměly zdražit tak výrazně jako loni. Zřejmě ale opět porostou rychleji než mzdy. Kvůli válce na Blízkém východě navíc museli lidé v posledních měsících akceptovat nárůst úrokových sazeb hypoték. Pořízení bydlení tak bude pro Čechy i nadále jen obtížně dostupné.
„Pokud chceme tento trend zvrátit, budeme potřebovat mnohem intenzivnější bytovou výstavbu a současně jednodušší schvalovací procesy,“ dodal Petr Hána z Deloitte.
Nastartovat výstavbu bytů má novela stavebního zákona, kterou se vláda Andreje Babiše (ANO) snaží aktuálně prosadit ve Sněmovně. Naplno má platit od roku 2028. Její efekt se však podle expertů projeví nejdříve dva roky poté.
Vláda přitom nemá jisté, zda pro své plány sežene dostatek úředníků. Ti se zatím zdráhají přejít pod plánovaný centrální úřad. Stavební firmy navíc varují, že nové byty nemusí mít vzhledem k nedostatku lidí na trhu kdo stavět.
