*Zastihli jsme vás při focení kolekce módní návrhářky Martiny Pipkové Loudové. Jak se cítíte v roli modelky?
„Nechci to říct ošklivě, ale dnes jsem trochu za takový věšák na šaty. Nemyslím to nijak špatně. Každopádně Martina si na mně tvaruje své modely.“
*Jak byste definovala svůj styl oblékání?
„Nevím, jestli vůbec mám nějaký styl. Oblékám se podle toho, jak se cítím, podle nálady a příležitosti. Mluvení o módě se zdá jako chození po povrchu, ale když jdu třeba na koncert, myslím, že v tom případě móda určitě není povrchní věc. Řekla bych, že kultura povznáší ducha i tímto způsobem. Když jdete do Rudolfina na filharmonii, nabije vás to možná na roky dopředu. Ušetříte si, požádáte některého z českých návrhářů, aby vám k tomu ušil krásné šaty a máte celoživotní zážitek.“
*Zní to, že kultivovat ducha je pro vás velmi důležité.
„Myslím, že takhle kultivovat ducha je nutné! Je to úžasné a nabíjející. Pak můžete někoho potkat na ulici a usmějete se na něj, protože máte dobrou náladu, nabijete ho svou radostí. V tom je kultura velmi důležitá. Je to naše sebeúcta. Nenechme si ji vzít, prosím, nikým!“
*Když se ještě budeme držet módy, máte preferovanou barvu, materiál, střih? Něco, o čem víte, že vám to opravdu sluší?
„To je těžké. Jde o příležitost. Normálně si obléknu dobré džíny, bílé tričko a k tomu nějaký kabátek nebo bundičku. Když se ale budeme bavit o šatech, mám ráda lehké materiály. Mám ráda hedvábí, protože je takové ženské, dobře se propojuje s mou energií. Je to ale asi spíš jen pocitová záležitost.“
Velké poprvé v životě Jitky Čvančarové: Stojí za tím Michal Malátný
*Ještě letos by mělo spatřit světlo světa vaše první hudební album v životě.
„Se Supraphonem jsme na konci února vydali singl. Teď nahráváme celé album, které vyjde zhruba v první polovině října, jejím producentem je Matěj Belko. V hudbě se cítím nezávisleji než ve filmovém průmyslu. Je to mnohem svobodnější a nezávislejší… Nesmírně mě ta práce baví. Vracím se k tomu, proč jsem chtěla tvořit v umění. To přes hudbu jsem se dostala k herectví a celou mou profesní dráhu zatím šlo hlavně o herectví, ačkoliv jsem vystudovala muzikál na JAMU. Takže se vracím k hudbě a k těm začátkům.“
*Co nám můžete o svém album prozradit? Vnímáte ho jako určitý mezník v kariéře?
„Je to tak. Přišlo to přirozeně. Během zhruba patnácti let jsem dostala nabídku natočit sólové album možná pětkrát a vždy jsem odmítla s tím, že není ten správný čas. Necítila jsem obsah, který by to mělo mít. Takže jsem poděkovala za důvěru a s pokorou a vděkem odmítla. Poslední nabídku jsem dostala zhruba před dvěma lety a řekla si – ano, teď je to správně! Obecně život přijímám, jak přichází. Stavím se poctivě a čelem k tomu, co právě a teď přijde. Nejsem člověk, který plánuje. Myslím, že život stejně nemůžete naplánovat a já jsem intuitivní člověk. Vždy jsem taková byla.“
*V jakém žánru album bude?
„Nevím. Asi bych ho nikam neškatulkovala. Možná to poznáte podle singlu, ten mi napsal Michal Malátný, protože jsem byla několikrát pěveckým hostem na koncertě kapely Chinaski. Máme se moc rádi, s Michalem hrajeme představení Kleopatra podle Petra Kolečka, známe se dlouho. Michal byl jedním z těch, kdo mě ponoukal, abych nahrála sólové album a vyšlo to tak, že mi nakonec napsal i mou první píseň.“
Jitka Čvančarová v roli modelky: Móda není povrchní a kultura povznáší ducha
