Dne 5. června 1966 přijela do Zoo Praha necelých sedm let stará slonice indická jménem Gulab. A o šedesát let později je stále tady. Hřbet má trochu vysedlejší, klouby trochu unavenější, ale stále se těší relativně dobrému zdraví, apetitu a přízni svých chovatelů, kterých už vystřídala řady. Lidé stárnou, Gulab jen zraje, chtělo by se říct.

Nitka jejího příběhu se začala odvíjet tisíce kilometrů od Prahy v Indii, kde se narodila roku 1959 a bylo předpokládáno, že jako její příbuzní bude pracovním slonem. Podle dochovaných vzpomínek nebyla zrovna vzorným kandidátem na těžkou práci. Byla totiž mimořádně tvrdohlavá. Právě tato vlastnost provází po celý život a nakonec se stala jedním z důvodů, proč si ji lidé tak oblíbili.

Příchod Gulab do Prahy je spojen s jednou z nejznámějších historek v dějinách Zoo Praha. Když indický obchodník M. M. Sharma jednal v Československu s podnikem zahraničního obchodu Metalimex, chtěl se odvděčit jisté paní Kostníkové, která během pobytu pomáhala jeho manželce. Na otázku, jaký dárek by si přála, údajně odpověděla žertem: „Přivezte mi třeba slona.“ Mělo to být spíše něco jako zdvořilé odmítnutí (nebo možná méně zdvořilé, to už nám historie neobjasní), ale to jste nikdy nemluvili s ješitným a bohatým obchodníkem ze země, kde je pravděpodobně možné všechno a slon je vůbec to nejmenší. Slona se nehodilo ubytovat v domácnosti (lépe by na toto téma jistě sepsali povídku například pan Šimek s panem Grossmannem), a tak se dar zobecnil na město Praha a jeho zoologickou zahradu.

Foto: Tereza

Sloni v Zoo Praha

Následovaly obří manévry. Gulab byla v Bombaji naložena i pomocí obřího jeřábu na československou obchodní loď Jiskra. Přibližně čtrnáct dní plula do jugoslávské Rijeky. Odtud pokračovala kamionem přes Evropu až do Prahy. Do zoo dorazila v neděli 5. června 1966.

Během následujících desetiletí zažila proměnu celé zoologické zahrady. Prošla všemi třemi pražskými sloninci, pamatuje dobu, kdy se sloni chodili koupat do Vltavy, a podle vzpomínek pamětníků pomáhala chovatelům i při pracích v areálu zoo.

Přestože nikdy neměla vlastní mládě, stala se matriarchou stáda. V současném Údolí slonů je dodnes respektovanou vůdkyní. Zvláštní vztah si vytvořila zejména se slonicí Shanti, kterou po jejím příchodu do Prahy prakticky přijala za svou. Tato role zkušené a klidné vůdkyně je ve sloních skupinách nesmírně důležitá. Informace a sociální zkušenosti se totiž mezi slony předávají právě prostřednictvím starších samic.

Chovatelé ji dlouhodobě popisují jako velmi hodnou, ale zároveň neobyčejně tvrdohlavou. V zoo se traduje například historka o speciálním míči určeném pro slony. Zatímco v jiných zoologických zahradách podobné hračky vydržely celé roky, Gulab jej údajně zničila během jediného dne. Stejně nekompromisně si poradila i s nejednou sítí na seno.

Dnes ji návštěvníci poznají podle mohutného kořene chobotu a postavy, na níž je už patrný věk. Přesto se stále pohybuje mezi ostatními slonicemi jako přirozená autorita. Podle Zoo Praha vstoupila v roce 2026 do svého 67. roku života a patří mezi vůbec nejstarší slony chované v Evropě. Jen málokteré zvíře je pořád tady – když byl někdo dítětem, když byly dítětem jeho potomci a po nich jejich potomci. Tak se příště v Údolí slonů zastavte a podívejte. Až jednou bohužel odejde tam, kde denně stříkají na kůži vlahé vodotrysky a roste ta nejsladší tráva, listy a větve, neodejte jen obyčejný slon, ale kus živé historie Zoo Praha a možná i kus vašeho dětsví a vzpomínek.