V minulosti jste prohlásil, že dělat si u filmu všechno sám je profesní sebevražda, protože člověk ztrácí nadhled. U letošního pokračování Bastardů jste důležité funkce, jako je kamera, střih nebo spoluautorství scénáře, svěřil svému dvacetiletému synovi Vojtěchovi. Pomohlo to?
Vojta dělal střih a hudbu, sám pro film rapoval, což je jeho velký koníček. S kamerou mu pomáhal Ondřej Póč.
Upřímně, té spolupráce jsem se bál. Se synem jsme si vzhledově i povahově velmi podobní a měl jsem strach, že se na natáčení budeme hádat, protože jsme každý z jiné generace a Vojta má na věci odlišné názory.
Nakonec to ale pro oba zafungovalo jako určitá terapie. Našemu vztahu to spíše prospělo, i když v takovém případě vždycky hrozí nebezpečí, že ze vztahu otce a syna úplně zmizí osobní rovina a stanou se z vás jen kolegové, kteří řeší trailery a plakáty.
Má Vojtěch filmové vzdělání, nebo je v tomto směru, stejně jako vy, samouk?
Je samouk. Vystudoval grafiku a IT.
Trailer filmu Bastardi: Gde Majer?Video: YouTube/Tomáš Magnusek
V novém dílu Bastardů hrají převážně romští neherci. Dříve jste se nechal slyšet, že k vyvolání agresivních reakcí používáte provokace a lži, například jste jedné paní namluvil, že o ní kolegyně řekla, že je špína. Použil jste stejné metody i tentokrát?
Nebylo to potřeba. Do hlavních rolí jsem obsadil své skutečné bývalé žáky. Nový příběh je poprvé vyloženě o nich, o tom, jak žijí. Moc nepřemýšlejí o zítřku, zabývají se hlavně dneškem, jak vydělají peníze a za co je utratí. Díky natáčení na sedmnáct dnů vypadli ze svého stereotypu, v němž dokola řeší práci a děti.
Nejtěžší byla spolupráce s Dominikem Haluškou, kterému se přezdívá Špek. Je přirozený, umí hrát, ale absolutně nemá disciplínu. Jednou se tak opil, že ráno nevstal z postele, i když na něj před domem tři hodiny čekal náš řidič.
Váš syn na premiéře v žertu zmínil, že štáb některá rána ani nevěděl, co se bude točit. Není takový přístup spíše projevem chaosu než záměrné improvizace?
Ne. Vojta tou poznámkou narážel pouze na Dominikovo chování. Měli jsme plán, ale nevěděli jsme, jestli se on coby představitel hlavní role vůbec dostaví na plac. Mnohdy jsme kvůli němu museli přeskládat natáčení. Normální herec s úctou ke své profesi by si to nikdy nedovolil, u neherců bohužel takové riziko existuje.
Vaše filmy mají u kritiky extrémně nízká hodnocení, ale na platformách, jako Netflix, jsou divácky velmi úspěšné. Čím si tento rozpor vysvětlujete?
Právě tím, že jsem filmařinu nevystudoval a všechny tvůrčí chyby jsem si odbyl nikoli před spolužáky, ale až v samotných snímcích. Byl jsem egoista a myslel jsem si, že zvládnu všechno sám, scénář, režii i ztvárnění hlavní role.
Filmoví kritici měli v mnoha ohledech pravdu. Dodnes recenze čtu a přemýšlím o nich. Co mi však vadí, je systém online databáze ČSFD.cz, kde filmy často hodnotí ti, kteří je ani nezhlédli, případně si zakládají falešné profily jen proto, aby nějakého tvůrce zhejtovali.
Často čelíte odsudku, že je vaše tvorba rasistická. Vy se ale prezentujete jako člověk, který Romy podporuje. Jak to vnímáte?
Mrzí mě to, už jen proto, že jsem osmnáct let žil s Romkou a mám s ní dvě děti. Moji žáci byli takřka výhradně Romové, vedl jsem i romské komunitní centrum.
Vím, že točím kontroverzní filmy, když ale stejný typ humoru použili tvůrci komedie Na plech nebo seriálu Most!, nikdo je z rasismu neobvinil. Nevím, čím to je. Nejraději bych si na toto téma nechal vypracovat případovou studii.
Foto: Radek Cihla, Novinky
Tomáš Magnusek (vlevo) s Juliem Oračkem, jedním z romských neherců svého nového filmu
V nejnovějším dílu se ale Romové opět objevují jako podvodníci nebo zloději měděných trubek. Nepřiživujete tím stereotypy, proti nimž údajně bojujete?
Ty scény si kluci kolikrát vymysleli sami, byla to improvizace. Při zhlédnutí se jim smáli, protože takové situace znají z vlastního života.
Původní Bastardi také ukazovali realitu, kterou jsem zažil ve škole. Třeba když žák řekl šedesátileté učitelce, že se s ní bude bavit, až mu ho vykouří. Zbytek třídy na to nereagoval, protože podobné výroky tam byly běžné. Mě tehdy vyděsily, filmem jsem na ně chtěl upozornit. I na to, že ve výsledku je jedno, jestli jste černý, nebo bílý. Podstatné je, zda jste dobrý, či špatný člověk.
Ve filmu se objeví i frontman kapely Ortel, která je známá svými xenofobními texty. Jak obsazení Tomáše Ortela souzní s pomocí Romům?
Chtěli jsme stvořit maximální kontrast a bizarnost. Pointa má být v tom, že Romům na stopu nikdo nezastaví, až nakonec někdo, od koho by to nečekali, totiž skinhead. Paradoxní je, že ti romští kluci ho znali a jeho písničky taky, vůbec s tím neměli problém.
Několik let jste se podílel na přípravách historického snímku Ležáky, ale prý jste se z projektu stáhl. Proč?
Režisér Miloš Pilař mi řekl, že mu jistí lidé naznačili, že pokud u projektu nebude figurovat moje jméno, film bude mít větší šanci získat finanční podporu od Státního fondu audiovize. Rozhodl jsem se, že jim to nebudu kazit.
Působíte velmi smířeně, i když vás odpůrci nešetří. Co vás osobně nejvíc zasáhlo?
Nejhorší je, když si o slovních útocích na mou osobu čtou mé děti. Jednou kdosi napsal, že se nemá plýtvat náboji na amerického prezidenta, ať raději zastřelí Magnuska za jeho filmy. To už je za hranou.
Vím, že jsem černá ovce českého filmu. Na druhou stranu mě velice potěšilo, když jsem byl za roli v komedii Shoky & Morthy: Poslední velká akce v roce 2021 nominován na Cenu české filmové kritiky, kterou nakonec získal Václav Neužil za ztvárnění Emila Zátopka. To potvrdilo moje přesvědčení, že kritici nejsou a priori zlí lidé.
Tomáš MagnusekNarodil se 7. července 1984 v Náchodě.Vystudoval vychovatelství a speciální pedagogiku. Jeho zkušenosti z učitelské praxe se staly leitmotivem filmové série Bastardi (2010–2026).Roku 2009 debutoval celovečerní komedií Pamětnice, kvůli níž se extrémně zadlužil.Aktivně působí v politice. V roce 2004 spoluzaložil Stranu občanů republiky České, která se později transformovala v extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.Je dlouholetým zastupitelem a radním Náchoda, předloni kandidoval do Senátu.
