„Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán v uplynulém měsíci několikrát soukromě telefonoval s Trumpem, přičemž se zasazoval o útok USA, a to navzdory jeho veřejné podpoře diplomatického řešení,“ napsal WP s tím, že Netanjahu zatím pokračoval v dlouhodobé veřejné kampani za americké údery proti Íránu, který označuje za existenční hrozbu pro Izrael.
Právě toto společné naléhání obou lídrů podle listu pomohlo Trumpa přesvědčit, aby kývl na bezprecedentní sérii útoků vůči Íránu, která už mimo jiné vedla ke smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Dalším faktorem bylo to, že Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner vedli před údery jednání se zástupci Íránu, ale postupně nabyli dojmu, že Írán se je snaží oklamat a chce usilovat o jadernou zbraň. Saúdská Arábie do toho podle zdrojů deníku v zákulisí na Trumpa tlačila na vojenskou akci s tím, že pokud neudeří nyní, Írán bude silnější a nebezpečnější.
Veřejná pozice Rijádu byla přitom zcela jiná. Bin Salmán dokonce po telefonátu s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem ohlásil, že nedovolí, aby byl saúdskoarabský vzdušný prostor či území využity k útoku na Írán. Ačkoliv je sunnitská Saúdská Arábie dlouhodobým rivalem šíitského Íránu, veřejně zřejmě zvolila zdrženlivou taktiku kvůli obavám z íránské odvety vůči jejímu ropnému průmyslu, míní WP. Írán přesto při nynějších odvetných raketových úderech nevynechal ani Saúdskou Arábii.
K rozhodnutí USA provést útoky měla přispět i další věc – podle toho, co americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý řekl zákonodárcům, byl Izrael rozhodnutý zaútočit na Írán tak jako tak. „Zdálo se tedy, že jedinou zbývající debatou bylo, zda USA zahájí útok spolu s Izraelem, nebo zda USA počkají, až Írán zaútočí na americké vojenské cíle v regionu, a teprve poté zaútočí,“ řekl zdroj deníku.
Zpravodajci USA bezprostřední hrozbu neviděli
Trump se tak nakonec rozhodl k útoku, ačkoliv američtí zpravodajci si zřejmě nemysleli, že by Írán představoval pro území USA aktuální hrozbu. „Ve svém hodnocení z loňského roku americká Obranná zpravodajská služba (DIA) neuvedla žádný náznak toho, že by Írán zahájil vývoj mezikontinentální balistické střely. Pokud by se k tomu rozhodl, DIA uvedla, že by její výroba trvala deset let,“ podotkl k nyní tomu deník.
Šéf Bílého domu ovšem ve zdůvodnění útoků mluvil jinak. Mluvil o „bezprostřední hrozbě“ a řekl, že vyvíjené íránské rakety „mohou brzy dosáhnout území Spojených států“. Deník přitom upozornil, že sám Trump loni tvrdil, že USA „zcela zničily“ íránský jaderný program a Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Írán po těchto úderech obnovil program obohacování uranu nebo že by měl aktivní plán na výrobu jaderné bomby.
Velkou otázkou nyní zůstává, co bude dál. Trump dlouhodobě dává najevo, že se nehodlá pouštět do vojenských akcí, které by měly znamenat trvalejší nasazení amerických vojáků v cizích zemích. Nynější operace si ale zjevně klade za cíl změnit režim v Íránu. A to je bez přítomnosti amerických vojáků – dokonce i po odstranění Chameneího a dalších špiček režimu – dost velký cíl.
Trump nastínil svou vizi s tím, že íránské bezpečnostní složky se nyní „poklidně spojí s íránskými vlastenci a budou společně pracovat jako jeden celek, aby přivedly zemi zpět k velikosti, kterou si zaslouží“. Takový scénář ovšem zatím vypadá jako dost obtížně představitelný – vzhledem k tomu, že letos v lednu právě tyto bezpečnostní síly zabily tisíce íránských protestujících.
Útok na Írán
Izrael a USA zahájily v sobotu ráno preventivní úder na Írán. Během útoku byla zabita řada vysokých představitelů islámské republiky, zemřel také vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán v odvetě zaútočil raketami a drony nejen na Izrael, ale i na ostatní arabské země, ve kterých jsou americké základny. V noci na neděli pak izraelská armáda oznámila druhou vlnu úderů na Írán. Novinky sledují veškeré dění v on-line reportáži.