Když Zdeněk Svěrák psal scénář ke komedii Vrchní, prchni!, představoval si v hlavní roli falešného vrchního Dalibora Vrány herce Petra Nárožného. Režisér Ladislav Smoljak však prosazoval Josefa Abrháma. Argumentoval tím, že hlavní postavu by neměl hrát herec spojovaný především s komickými rolemi, ale někdo, kdo dokáže humor dávkovat civilněji a nenápadněji.

Svěrák vycházel z vlastní zkušenosti

Nakonec se prosadil právě Smoljakův návrh a hlavní roli získal Abrhám. „Láďa nechtěl humor na první pohled, chtěl činoherce, který tam vtip dostane jemněji. S tím jsem souhlasil, přesto si pamatuji, že jsem Pepíka nechtěl, Petr mi tehdy připadal vhodnější,“ vzpomínal Svěrák. Jelikož Nárožný s rolí počítal na sto procent, nebylo to úplně příjemné vysvětlování. Musel se ho ujmout osobně Smoljak a herce ukonejšit.

Film vznikl podle námětu, který měl základ ve skutečné příhodě. Svěrák po jednom představení zamířil do do Malostranské besedy v tmavém obleku s motýlkem a několik hostů si ho spletlo s vrchním číšníkem. Dokonce mu chtěli zaplatit účet. Tato situace se stala impulzem pro vznik scénáře o muži, který omyl promění ve výnosný způsob obživy.

Foto: Profimedia (koupená licence)

Svěrák se Smoljakem měli odlišný názor na herce hlavní role

Snímek natočil Ladislav Smoljak v roce 1980 podle scénáře právě Zdeňka Svěráka. V hlavních rolích se po boku Josefa Abrháma objevila Libuše Šafránková, kteří ztvárnili Dalibora a Helenu Vránovy. Premiéra snímku proběhla 9. ledna 1981.

Suchý soudruhům nevoněl

K natáčení se váže i několik méně známých zajímavostí. Filmaři například využili legendární velorex, který se stal jedním ze symbolů snímku. Vůz byl na plac převážen na korbě nákladního auta a jezdil především během samotného natáčení. Z filmu nakonec zmizela také jedna již natočená scéna. Objevit se v ní měli například Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Radek Brzobohatý, Vlastimil Brodský nebo Jiří Suchý. Právě účast Jiřího Suchého se však stala problémem a sekvence byla z rozhodnutí tehdejšího barrandovského vedení vystřižena.

Další výraznou součástí filmu se stala píseň Severní vítr, kterou vytvořili Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. Společně s postavou falešného vrchního, velorexem a řadou zlidovělých hlášek pomohla vytvořit komedii, která se zařadila mezi nejznámější tituly české kinematografie.

Patrasová na Smoljaka ušila boudu

Samostatnou kapitolou pak byl přístup Dády Patrasové a její „bouda“ na režiséra. Když se totiž dozvěděla, že by měla být ve scéně ve sprše úplně nahá, polil ji studený pot. Ale rozhodla se to vyřešit šalamounsky. Řekla mi, že do toho půjde, ale musí si nechat kalhotky, protože má své dny. Já jsem s tím samozřejmě souhlasil,“ zavzpomínal jednou Ladislav Smoljak. Až později zjistil, že to nebyla úplně pravda. „Řekli mi, že klidně mohla točit nahá. Měl jsem být přísnější.“

Buď jak buď, film se stal jedním z nejúspěšnějších snímků, které kdy byly natočené. A přestože si dnes většina diváků nedokáže představit v roli Dalibora Vrány nikoho jiného než Josefa Abrháma, cesta k jeho obsazení nebyla samozřejmá. Právě rozhodnutí Ladislava Smoljaka však nakonec výrazně ovlivnilo podobu filmu, který si i po desetiletích drží mimořádnou popularitu.

Zdroje: autorský článek s využitím