„Čeká se na odstranění nedostatků u vybraných technických parametrů, které byly zjištěny při kontrolních zkouškách,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva obrany Petr Pešek. Dodavatel podle něj pracuje na tom, aby děla splnila požadovaný stav.
Armáda má od francouzské firmy KNDS France, dříve Nexter Systems, získat 62 děl Caesar za více než deset miliard korun. Smlouvu na 52 kusů uzavřelo ministerstvo obrany v roce 2021 ještě pod vedením Lubomíra Metnara (ANO). Kontrakt byl tehdy uzavřen bez soutěže a řadu konkurenčních nabídek kabinet Andreje Babiše (ANO) odsunul jako finančně méně výhodné.
O rok později, za ministryně Jany Černochové (ODS), se kontrakt navýšil o dalších deset kusů. Ministerstvo Novinkám sdělilo, že dosud na zálohách zaplatilo přes 7,2 miliardy z celkových 10,3 miliardy korun.
Houfnice měla mít armáda původně k dispozici do konce roku 2026. Jenže projekt nabral zpoždění. Podle nyní platného harmonogramu měly první čtyři dorazit letos v dubnu, do konce roku měli vojáci dostat dalších 28 a zbytek do srpna 2027. Ani dubnový termín ale dodavatel nestihl.
Začít proto nemohly ani vojskové zkoušky, které mají ověřit, zda technika obstojí při nasazení v terénu a jestli odpovídá bojovým potřebám armády. Houfnice tak aktuálně procházejí pouze kontrolními zkouškami.
„Vojskové zkoušky mohou být zahájeny do 30 dnů od okamžiku, kdy budou odstraněny nedostatky zjištěné při kontrolních zkouškách a bude prokázáno splnění všech smluvně stanovených parametrů,“ uvedl Pešek. Ministerstvo podle něj s dodavatelem dál vede intenzivní jednání.
Podle zjištění serveru Aktuálně se jeden z problémů týká elektromagnetického záření houfnice, které nesplňuje limity stanovené v kupní smlouvě. Silnější záření se objevuje jak v kabinách, které kompletuje KNDS France, tak v podvozcích Tatra Force z tuzemského koncernu CSG. Protokoly zkoušek elektromagnetické kompatibility dorazily na ministerstvo obrany letos v lednu, nový hlavní zbrojíř ministerstva Ján Gurník se s Francouzi podle Aktuálně spojil až na konci dubna.
Caesary mají nahradit více než čtyřicet let staré československé houfnice DANA, jejichž dostřel se pohybuje jen kolem dvaceti kilometrů. Nové houfnice ráže 155 milimetrů, která odpovídá standardům NATO, dokážou zasáhnout cíle vzdálené zhruba 42 kilometrů. Se speciální municí až přes 50 kilometrů.
Je to odpovědnost Francouzů
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého už zpoždění začíná být pro armádu citelné. „Naše dělostřelectvo je ještě pořád vyzbrojeno starými Danami s omezeným dostřelem,“ řekl.
Šedivý připouští, že u složitých zbraňových systémů mohou technické problémy nastat. V tomto případě ale podle něj nejde jen o drobnosti. „Zdá se, že pro francouzského dodavatele je hodně složité dát produkt do souladu s českými požadavky, ke kterým se ale zavázal. Je to jeho odpovědnost,“ uvedl.
Mírnější je expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. „Pokud by došlo ke zdržení v řádu měsíců, tak to žádný dramatický problém není. Houfnice Caesar nejsou poslední součástkou dobudování těžké brigády,“ připomněl s odkazem na to, že Česku stále chybí také německé tanky Leopard nebo švédská bojová vozidla pěchoty CV90. I tuto techniku má armáda objednanou a čeká na její dodání.
Podle Břízy může projekt komplikovat i to, že nejde o běžné dělo ze skladu. Česká verze má mít osmikolový podvozek české provenience Tatra, lepší průchodnost terénem, možnost převážet více munice i českou elektroniku. „Je tam dost úprav, které znamenají, že testování pak může trvat déle, než se čekalo,“ upozornil.
Výrobce nicméně tvrdí, že realizaci zastavila česká strana. Podle KNDS jsou k dispozici dva systémy na osmikolovém podvozku.
Kdy armáda první děla skutečně převezme, není jasné. Ministerstvo obrany usiluje o odstranění technických nedostatků a splnění všech parametrů. Dokud však Francouzi neprokážou, že děla odpovídají smlouvě, české dělostřelectvo si na modernizaci patrně ještě počká.
