Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.
Projekt Mluvte o penězích! na Proženy.cz
Seriál pro ženy o financích. Na stránkách Proženy.cz se v projektu Mluvte o penězích! dlouhodobě zabýváme hospodařením českých rodin a v podcastu i článcích konzultujeme se zkušenými odborníky různá finanční témata, která se týkají běžných domácích rozpočtů (úspory v domácnosti, spoření na důchod, tvorba peněžní rezervy, drobné investice, dělení majetku při rozvodu…).
Starosti mají za sebou, chtějí si užít radostí
Do rodiny fotografky Martiny (55) a řemeslníka Pavla (55) vstoupilo téma dědictví. Po letech, kdy jako OSVČ měli co dělat, aby uživili rodinu, splatili byt a dali svým dvěma dětem něco do základů, nastala doba, kdy si chtějí trochu víc užívat života. Zvlášť teď, když se rozhodli prodat starší dům, který Martina zdědila po mamince. A rovnou si řekli, že by část peněz z prodeje použili na nákup karavanu.
„Celý život jsme pracovali, spláceli bydlení, pomáhali dětem a šetřili. Teď bychom si chtěli splnit sen. Karavan by pro nás znamenal svobodu,“ říká. Jenže jako podnikatelé nemají stálé příjmy, takže musí mít rezervu na slabší měsíce, ale i servis auta nebo nečekané výdaje. „Když je práce hodně, máme pocit, že jsme v pohodě. Jenže víme, že zdraví není samozřejmost. A taky že za deset let už možná nebudeme chtít nebo moct pracovat stejně jako dnes,“ dodává Martina.
Chceme cestovat, ale nechceme být na obtíž
Martina s Pavlem mají dohromady příjem kolem 112 tisíc korun měsíčně – před započtením daní, odvodů a nepravidelných nákladů. Protože jsou oba OSVČ, část peněz odchází na sociální a zdravotní pojištění, daně, vybavení, pohonné hmoty, servis auta a další výdaje spojené s prací. Jen splátka dodávky je stojí 8 tisíc korun měsíčně a poběží ještě zhruba pět let. Běžné náklady na život v Praze mají přibližně 70 až 75 tisíc korun měsíčně bez započtení odvodů státu.
Na spořicím účtu drží asi 300 tisíc korun jako rychle dostupnou rezervu. Kromě toho mají přibližně 900 tisíc korun v penzijních produktech a konzervativnějších investicích. Dohromady tedy naspořili zhruba 1,2 milionu korun, což je víc než jen základní rezerva, ale vzhledem k jejich věku, podnikání a očekávanému důchodu to stále nemusí stačit. Odhadují, že jejich důchody by se kvůli podnikání mohly pohybovat jen okolo 11 500 korun.
Právě proto by byl sice karavan za zhruba 1,5 milionu korun splněním snu, ale zároveň by ukrojil významnou část peněz, které mohou jednou potřebovat na důchod. „Na papíře to vypadá jednoduše. Něco zdědíme, něco máme našetřeno, byt je splacený. Jenže dcera se ptá, jestli si opravdu můžeme dovolit utratit tolik za věc, která za deset let nebude mít skoro žádnou hodnotu. Navíc naznačila, že ona s manželem a dětmi bydlí v pronájmu… Syn říká, že nemáme všechno odkládat na dobu, kdy už nebudeme mít sílu cestovat. A my s Pavlem jsme někde mezi oběma názory,“ říká.
Peníze se tak v jejich rodině přestaly týkat jen účtu, úspor a investic. Najednou se v nich objevily i emoce. „Je to smutek po ztrátě maminky, strach z nedostatku, obava z kontroly, otázka dědictví, pomoc dětem i představa, jak má vypadat klidné stáří,“ přiznává.
O penězích se u nás mluví opatrně
Martina přiznává, že o financích se v jejich rodině nikdy otevřeně nemluvilo. S Pavlem řeší běžné výdaje, ale o důchodu mluvili zatím spíš obecně. S dětmi o penězích mluví hlavně ve chvíli, kdy jim chtějí nějak pomoct. O dědictví se dřív nemluvilo skoro vůbec, a právě proto je teď pro všechny těžké s tím začít. „Nechci, aby to vypadalo, že jsem čekala na dědictví, ale nechci také, aby mě děti kontrolovaly, i když chápu, že se ptají nejen na to, jaké plány s ním máme a jestli myslíme na důchod tak, abychom ve stáří neřešili každou korunu,“ říká Martina.
Právě proto začali uvažovat o finančním poradci. Původně čekali hlavně radu, jestli si mohou dovolit karavan, nebo mají peníze investovat. Nakonec ale zjistili, že potřebují i někoho, kdo pomůže celou debatu uklidnit. „Když nám to říká dcera, bereme to osobně. Když to řekne odborník na finance, je to snazší přijmout,“ dodává Martina.
FINANČNÍ DOTAZNÍK FOTOGRAFKY MARTINY
DOTAZNÍK: RODINNÉ FINANCE MARTINY A PAVLA
Jméno a věk: Martina, 55 let; Pavel, 57 let
Rodinný stav a děti: Vdaná, dvě dospělé děti žijí samostatně
Povolání: Martina fotografka, Pavel řemeslník; oba OSVČ
Kolik dají dohromady: Přibližně 112 000 Kč měsíčně před započtením odvodů, daní a nepravidelných podnikatelských výdajů.
Bydlení: Vlastní byt v Praze, hypotéka je splacená.
Větší závazky: Splátka dodávky 8 000 Kč měsíčně, ještě zhruba 5 let.
Pravidelné výdaje: Odvody státu (sociální a zdravotní pojištění, zálohy na daň z příjmu) přibližně 28 000 Kč měsíčně za oba, energie, fond oprav, služby a provoz domácnosti asi 9 000 Kč, potraviny a drogerie 16 000 Kč, doprava a pohonné hmoty 10 000 Kč, telefony, internet a pojištění 6 000 Kč, služby účetní 3 000 Kč, kultura, koníčky a volný čas 7 000 Kč, oblečení a obuv 3 000 Kč, cestování, návštěvy rodiny, dárky, restaurace a další nepravidelné výdaje přibližně 10 000 Kč měsíčně.
Kolik mají naspořeno: Asi 300 000 Kč na spořicím účtu jako rezerva a přibližně 900 000 Kč v penzijních produktech a konzervativnějších investicích.
Co zvažují: Karavan za zhruba 1,5 milionu korun z peněz po prodeji domu po Martinině mamince, který má hodnotu cca 1,7 milionu korun.
Finanční obava: Nízký důchod kvůli podnikání, možné zdravotní omezení Pavla, závislost na dětech a citlivá debata o dědictví.
Finanční cíl: Aktivní důchod, cestování, vlastní rezerva a dostatek prostředků na stáří bez závislosti na dětech.
Co doma nejvíc drhne: Otevřená debata mezi generacemi. Rodiče chtějí svobodu a pocit, že si po letech práce mohou něco dopřát. Děti se bojí, aby rodiče peníze z dědictví neutratili příliš rychle a v důchodu jim nechyběly.
Odborník: Nejdřív důchodový plán, potom karavan
„Pavel a Martina nejsou bez možností, ale čas už pro ně začíná být velmi důležitý. Mají splacené bydlení, deset let příjmů před sebou, zároveň ale nemohou očekávat dostatečný státní důchod. Proto bych byl velmi opatrný s nákupem karavanu za významnou část dědictví. Nejdřív je potřeba vše spočítat, vytvořit plán a maximálně využít poslední roky aktivního příjmu k investování. Karavan si mohou půjčovat, zatímco peníze, které by za něj dnes utratili, mohou pracovat na jejich budoucí nezávislosti,“ říká Vojtěch Šmajer, produktový analytik OVB Allfinanz pro investice a penze, který má pár doporučení.
Zatím jejich finanční situace nepůsobí dramaticky. V důchodu se ale může výrazně změnit. Pokud by jejich příjmy klesly jen na státní důchod, který se u obou může orientačně pohybovat dohromady okolo 23 tisíc, a rozdíl mezi jejich současným životním stylem a příjmem v penzi by byl velmi výrazný a dlouhodobě neudržitelný. V důchodu mohou být klidně dalších 20 let.Spořicí účet je dobrý základ, ale v jejich případě plní hlavně roli bezpečnostní rezervy. Částka 300 tisíc korun může pomoci při opravě auta, krátkodobém výpadku příjmů nebo nenadálých zdravotních výdajích, ale důchod nevyřeší. Peníze určené na delší horizont by měly pracovat jinak než jen na spořicím účtu, protože jinak je postupně ukrajuje inflace.Je zásadní spočítat, kolik budou potřebovat v důchodu, jaký příjem mohou realisticky čekat od státu a jak velkou část peněz z prodeje domu i současných úspor by měli ponechat na dlouhodobé zajištění. Pokud budou ještě zhruba deset let pracovat, dává smysl nastavit pravidelné investování co nejvyšší částkou, kterou rozpočet unese, a k tomu rozumně investovat i část peněz z dědictví.Karavan přitom nemusí z jejich života zmizet. Jen nemusí být nutné ho hned nebo vůbec kupovat. Pokud chtějí cestovat několik týdnů v roce, mohou si ho půjčovat. Vyzkouší si, jak jim tento styl cestování opravdu vyhovuje, neutopí velkou část kapitálu v majetku, který rychle ztrácí hodnotu, a zároveň si nechají otevřenou možnost, že se jejich potřeby s věkem změní.Další možností do budoucna může být takzvaný downsizing. Pokud by se ukázalo, že jejich důchodové příjmy budou příliš nízké, mohou jednou zvážit prodej pražského bytu, přestěhování do levnějšího regionu a investování části peněz tak, aby jim vytvářely rentu vedle státního důchodu. Pro rodinu to ale může být citlivé rozhodnutí: děti by přišly o blízkost rodičů a případnou pomoc s vnoučaty, rodiče zase o prostředí, na které jsou zvyklí.Finanční poradce jako prostředník
V příběhu Martiny a Pavla ale nejde jen o výběr investice a zhodnocení finanční situace. Stejně důležité je, aby o penězích dokázali mluvit v rámci rodiny otevřeně a bez výčitek. Děti potřebují slyšet, že rodiče mají plán a nebudou se muset jednou spoléhat jen na jejich pomoc. Rodiče zase potřebují cítit, že jim děti neberou právo rozhodovat o vlastním životě. A celá rodina potřebuje otevřít téma dědictví dřív, než se z něj stane zdroj zklamání nebo tlaku. „Finanční poradci mohou být mediátorem, který pomůže rodině téma bez zbytečných emocí otevřít. Objektivně zhodnotí situaci, ukáží vhodné možnosti a naplánují další kroky. Pomohou tak předejít nepříjemným situacím, které by v případě nečinnosti mohly ohrozit rodinnou atmosféru,“ uvádí Vojtěch Šmajer.
V českých domácnostech se bohužel na téma zajištění na důchod mezi rodiči a dětmi nemluví, jak dokázal průzkum, který si nechala zpracovat společnost OVB Allfinanz, a.s., v březnu letošního roku. Ukázal, že až 70 % Čechů neočekává, že jim důchod od státu postačí na pokrytí životních nákladů, a 65 % obyvatel si spoří na stáří nad rámec povinných odvodů. Češi tedy v této oblasti podnikají aktivní kroky, ale se svými nejbližšími je spíše neřeší, což je škoda.
S kým jsme si povídali o penězích?
Mluvíme se skutečnými ženami o jejich skutečných příjmech, výdajích a finančních problémech.
Kuchařka Katka: Jak mít na účtu tolik, aby přežila, kdyby přišla o práci?Samoživitelka asistentka Blanka: Žije s kalkulačkou v hlavě.Matka pěti dětí Jana: Jak a s kolika penězi hospodaří velká rodina?Osamělá důchodkyně Adéla: Jak vyjde ze svého důchodu?Vdova Marie: Jak se vyrovnala s finančními dopady po smrti manžela?Třicetiletá asistentka Markéta: Jak zvládá hospodařit? Je na všechno sama.Učitelka Marcela: Žije sama s dětmi a občas musí na brigádu.Samoživitelka Lucie: Jak uživí dvě děti, když pracuje jen 9 měsíců v roce?Invalidní důchodkyně Mariana: Jak vyžije těžce nemocná žena po rozvodu?Mladá knihovnice Erika: Jak vyžije single žena s 22 tisíci?Mladá lékařka Jana: Co si může dovolit svobodná žena se 45 tisíci?Policistka Monika: Jak vyjde s výplatou svobodná žena, kterou živí stát?Státní zaměstnankyně Eva: 3 děti, hypotéka, alimenty… Lze to zvládnout?Prodavačka Stáňa: Výplata nic moc, a navíc žádné volno.Pracovnice v kultuře Markéta: Rozpočet zvládá díky mamince.Zdravotní sestra Marie: Má se dobře, ale výdaje si hlídat musí.Lékárnice Gabriela: Na měsíc má její rodina 100 tisíc korun.Studentka Sofie: Všechno platí její přítel.Podnikatelka Lucie: Máme 100 tisíc, ale v luxusu nežijeme.Recepční Jarka: Po manželově úrazu zůstali bez peněz.Učitelka Libuše: Žije si skvěle a utrácí za sebe.Kurýrka Blanka: Je finančně na dně…Správcová Adéla: Vše platila firma, teď je čeká změna.Obsluha na benzince Mirka: Nemáme na společné bydlení.Samoživitelka Jana: Od nikoho nic nečekám!Pomocná kuchařka Veronika: Mají max. 40 tisíc, ale nestěžují si.Invalidní důchodkyně Jiřina: Žije sama a dokáže ušetřit.Naďa na rodičovské: Nemají málo, ale počítat musí.Grafička Hedvika: Šetří s mužem na zuby a rekonstrukci bytu.Vdova Tamara: Má rakovinu a zůstala sama na 3 děti.Prodavačka Marta: Máme pět dětí a chceme jim dopřát i z mála.Samoživitelka Simona: Utekla od tyrana s dětmi, chodí na brigády.Účetní Ivona: Příjem nám umožňuje pracovat méně a být s dětmi.Katka na rodičovské: Vyjdeme, ale zbytečně utrácím.Podnikatelka Evženie: Začínali jsme od nuly, teď máme peněz dost.Servírka Marie: Přežíváme, ale jestli budu nemocná, tak nevím.Manažerka Romana: Investujeme do zlata a nešetříme.Bankéřka Erika: Zdražování už mě neděsí, ale bojím se nemoci.Skladnice Lída: Žijí z ruky do úst a šetřit není z čeho.Květinářka Veronika: Svůj vysněný obchod už asi dlouho neudrží.Asistentka Radana: Až splatíme dluhy, zblázním se radostí!Překladatelka Daniela: Na vlastní bydlení nikdy neušetříme…Zdravotní sestra Marie: Vyděláváme dost, ale zase se skoro nevidíme.Lékárnice Dita: Manžel bere jen základní plat, zbytek na ruku.Zdravotní sestra Táňa: Nevím, kolik bere manžel, a nevadí mi to.Důchodkyně Radana: Chodím na brigády a nedržím se zpátky.Studentka Jiřina: Studuju a mám dvě brigády, ale nevím, zda vyjdu.Rozvedená učitelka Dana: Umí chytře šetřit a chce do předčasného důchodu.Kadeřnice Karolína: Dohromady dají hodně peněz, chystají stavbu domu.Administrativní pracovnice Radka: Chodí na brigády a šetří, kde se dá.Ovdovělá pokladní Světlana: Nevzali jsme se, vdovský důchod nemám.Silvie pracuje v kanceláři: Všechno zaplatíme a spoříme, ale nic si neužijeme.Pokojská Kateřina: Jsem závislá na dávkách. Když víc vydělám, nevyžijeme.Marketérka Karla: Vyděláváme dost, do důchodu chceme v 50!Podruhé vdaná účetní Helena: Podporuji dceru, mužovy děti mi to vyčítají.Učitelka Jana: Kvůli rodině opustila dobře placenou práci, teď je ale rozvedená.Průvodkyně Romana: Zubaře mám v Asii, v Česku chodím do sekáče.Bývalá ředitelka školy Magdalena: Dětem po mně nic nezůstane. Jen dům.Programátorka Jana: Ani s příjmem čtvrt milionu měsíčně neutrácíme.Prodejkyně kuchyní Kamila: Žije sama, nic jí nechybí, ale bojí se důchodu.Lektorka Nikol na rodičovské: Ex na mně parazituje, ale bez něj bych nevyšla.Důchodkyně Květa: Pracuje, spoří a podporuje dceru v USA.Samoživitelka Irena: Mám dvě děti, dvě brigády a dluhy.Máma na mateřské Ilona: Nemáme ani na pořádné jídlo pro děti.Studentka Sofie v domácnosti: Žiju jako milenka, všechno platí přítel.Finanční analytička Janka: Vyděláme 220 tisíc, ale skoro neutrácíme.Samoživitelka Tamara: Je sama na čtyři děti, ex neplatí alimenty.Právnička Marika: Máme hodně, užíváme, ale nerozhazujeme.Seniorka Ivana: Žijeme si dobře, ale co až tu jeden zůstane na vše sám?Asistentka pedagoga Magda: Nechci alimenty ani dávky. Dceru uživím sama.Seniorka Alena: Dům nám padá na hlavu, děti o něj nejeví zájem.Vdova Marcela: Žiju jinak než kamarádky, muž mě zabezpečil.Máma na mateřské Radana: Bojím se, aby se děti nestyděly, že jsme chudí.Kosmetička Dominika: Něco si vyděláme, ale není to žádná sláva.Podnikatelka Karolína: Jsme milionáři bez radosti, přišli jsme o syna.Maminka Pavlína: Chtěla jsem děti a kašlala jsem na vzdělání.Barmanka Světlana: Vydělám si dost, ale domů chodím jen přespat.Prodavačka Iveta: Půl roku žijeme z podpory a spíš přežíváme.Samoživitelka Romana: Skončila jsem těhotná na ulici, ale nebrečím.Taxikářka Věra: Za volant sedla z nouze po rozvodu. Co dělat dál?Učitelka hudby Jitka: Aby vyšla, musí si přivydělávat.Veronika na rodičovské: Splácíme dluhy, na život nám moc nezbývá.Dentální hygienistka Slávka: Kvůli péči o maminky žijeme s mužem každý jinde.Operátorka Simona: Starám se o tatínka s alzheimerem, všechno táhne manžel.Ředitelka marketingu Veronika: Máme se dobře díky vlastnímu úsilí.Pedikérka Stanislava: Abych všechno poplatila, pracuju 7 dní v týdnů.Kulturní referentka Tamara: Bude mi 30 a pořád bydlím u našich v pokojíčku.Eva z pivovaru: První dluhy jsem měla už v 18. Dnes mám čistý stůl.Žena v domácnosti Katka: Nevydělávám, přesto se máme dobře.Asistentka Jiřina: S dcerkou máme napjatý rozpočet, ale máme klid!Účetní Anna: Plán na důchod zkrachoval, už se nestačíme zabezpečit!Důchodkyně Helena: Celý život jsem pracovala, v důchodu sotva vyjdu.Učetní Jana: S mužem se chystají na důchod, chalupa je jejich jistota.Jak se hospodaří na Slovensku: Rodina s dítětemInvalidní manželé: Touží po vlastním domě a jistotě na stáří.Projektantka Petra: Žijeme skromně, naše priorita je splatit dům.Asistentka Ema: Cestujeme. Co vyděláme, to utratíme.Jak se hospodaří na Kanárských ostrovech: Češi provozují ekofarmu.Jindřiška v předčasném důchodu: Penzi si chceme užít.Servírka Veronika: Máme hypotéku a vyděláváme vlastně jenom na ni.Prodavačka Janka: Manžela nikdo nezaměstná, pracuje načerno.Jak se hospodaří na Islandu: Energie jsou levnější než v Česku.Kuchařka Dáša: Je rozvedená a splácí dluhy po manželovi.Švadlena Ivana: Vyděláváme, ale co když přijdeme o práci?Jak se hospodaří v Egyptě: Popis běžného života egyptské rodinyZdravotní sestra Alice: Po rozchodu se musím postavit na vlastní nohy.Recepční Pavlína: Nevěřím na důchod, chceme spořit sami.Designérka Ingrit: Do 40 chci mít vlastní bydlení.Jak se žije v Chorvatsku: Česká důchodkyně u moře krásně vyžije.Důchodkyně Jarka: Musím se vystěhovat na venkov.